Kluby zblízka, část 14: Jsme prý malým Berlínem v centru Ostravy, tvrdí provozovatelé Docku

Kde hledat kořeny klubu Dock? Za jakých okolností Dock vznikl a jak vy sami jste se k provozování klubu dostali?

Dock je tak trochu zhmotněním toho, co pro nás znamenala devadesátá léta v Ostravě, tedy Černý pavouk, Barvy, Hudební bazar, Boomerang, U Zrzavé Mary a podobně, ale i toho, co nás uchvátilo při návštěvách v Berlíně, Budapešti a v dalších „uvolněných“ městech. Toto všechno nám v Ostravě v roce 2015 chybělo a ve spojení s nechutí se dále „realizovat“ pouze v kanceláři byla volba rozjet klub docela logická. Původně jsme hledali prostor pro kavárnu, která by spojovala tvoření, fajn lidi, hudbu a hlavně svobodu. Prostor, ve kterém je nyní Dock, nás úplně náhodou při procházce po nábřeží „cvrnknul do nosu“. A do toho místa jsme se zamilovali. Ten potenciál nešlo ignorovat. Kromě samotného prostoru uvnitř to bylo i umístění u řeky, a tak jsme Braunovi (majitel daného objektu – pozn. autora) sepsali, co bychom s prostorem rádi udělali. On se nadchnul a pomohl nám s realizací. To, že si z Docku lidé udělají hlavně večerní pivnici, už sice nebylo součástí plánu, ale spíše naší nadšenou reakcí na poptávku. (smích)

Dock tedy sídlí na Havlíčkově nábřeží. Když jste vybírali místo pro váš projekt, ohlíželi jste se i po jiných lokalitách, nebo jste vždy preferovali prostor, kde jste nyní?

Nábřeží Ostravice nás lákalo. Ostrava má centrum, kterým protéká řeka a obvykle je právě nábřeží nejatraktivnější prostor města. Prostor, kde se korzuje a stále se něco děje. Ostrava ale obvyklá není. My jsme nechtěli být přímo v centru dění, ale v místě, kde by si nás našli lidé, kteří opravdu chtějí. První prostor, který se nám líbil, byl ale tehdy obsazený prodejnou motorek. Dnes je tam Pjetka. Navíc velkou roli hrály finance a my měli k dispozici pouze finance z prodaného bytu, takže jsme nehledali žádné „luxusní“ prostory, ale spíše vybydlená místa. Když jsme objevili Dock, byl v něm končící autoservis.

Jak jste prozatím s vaším působením v centru Ostravy spokojení? Je všechno takové, jak jste si předsevzali, nebo jste očekávali, že provozovat klub bude těžší či lehčí?

Spokojeni jsme převelice. Dock je sice nakonec spíše kompromisem z původního plánu, ale rosteme s lidmi, kteří k nám chodí. Dá se říci, že jsme si zařídili prostor, který modelují naši zákazníci. Právě oni jsou pro nás důvodem ke spokojenosti – je to takový fajn mix kreativity, tolerance a kosmopolitosti, který dělá Dock Dockem. Prostě zde naši návštěvníci vždy někoho potkají. Některá předsevzetí sice padla za vlast, ale některých se pevně držíme. Například to, že neděláme žádné soukromé a uzavřené akce, tedy kromě placených koncertů. Dock musí být přístupný kdykoliv. Neuvidíte u nás také žádné placené reklamy.

Co se vám do této chvíle povedlo, kde máte rezervy a chtěli byste se zlepšit?

Povedlo se nám zaplnit prostor v místě, kde jsme nečekali takový vstřícný zájem. Povedlo se nám také to, že nás zákazníci berou jako své parťáky – navzájem si vycházíme vstříc. A Ostraváci objevili nábřeží u „Sýkoráku“. Rezervy máme rozhodně ve vylepšování prostoru. Co ušetříme, dáváme zpět do Docku, takže za pár let jej snad vytlumíme a lépe ozvučíme. Bývá nám občas vytýkána pomalá obsluha – ale holt máme určitou kapacitu a s tím musí každý počítat. Kdo chce být obsloužen dokonalým robotem, musí jinam. Náš prostor, naše pravidla, náš způsob práce. Dock bude, dokud nás bude bavit.

V blízkosti Docku najdeme další kluby, a to Barrák a Pjetka, nedaleko se nachází také Absintový klub Les. Považujete tuto skutečnost za výhodu? Snažíte se spolupracovat, nebo tyto kluby vidíte spíše jako konkurenci?

Bude to znít jako klišé, ale myslíme si, že čím více fajn míst v centru Ostravy vyroste, tím lépe. Ostraváci i turisté potřebují důvod se do centra vydat a bylo by fajn, kdyby měli důvod ke korzování, viz. například festival Pendl. Vyjmenované kluby jsou navíc velmi rozdílné snad ve všem myslitelném – od zákazníků přes dispozice, nabídku a dramaturgii. Tyto podniky tedy nevnímáme jako konkurenci. Naše lokalita se začala nazývat Malou Kodaní a jsou neustále nějaké návrhy, jak pod tento název zastřešit spolupráci těchto klubů, včetně společné propagace a společných akcí. Uvidíme, bude-li dostatek energie se takové spolupráci věnovat. Prozatím jsou však zkušenosti jen pozitivní. Například když je potřeba vypůjčit si techniku, víme, kam zajít. (smích) Komukoliv také umožníme u nás umístit letáky a plakáty na vlastní akce a víme, že můžeme počítat se stejnou možností v jiných klubech.

To je velmi potěšující. Dá se nějak obecně určit, na jaké interprety, na jaké akce v Docku zaměřujete? Jaká máte vnitřní kritéria pro výběr interpretů, respektive akcí? Třeba s ohledem na prostor, publikum, které je zvyklé chodit do vašeho klubu…

Za ty tři roky amatérské dramaturgie jsme museli vyselektovat určité typy interpretů, kteří se do Docku nehodí. Je to způsobeno také tím, že k nám lidé chodí spíše posedět a poklábosit a pokud není akce za vstupné, kdy přijdou opravdu jen zájemci o hudbu, koncert je spíše ruší. Nejčastěji u nás hrají různé moderní fúze jazzu, alternativní rock a elektronika. Alternativní dýdžejové u nás pořádají své poslechové akce a nejúspěšnějším večírkem je u nás zábavná New Kids On The Dock. Co se nám opravdu neosvědčilo, tak to jsou styly typu folk, bigbeat, hardcore a velmi komorní koncerty.

A co se týká techniky či samotného prostoru?

Víme, že nejsme profesionálním hudebním klubem. Akustika prostoru a ani technické vybavení nejsou na úrovni, jakou bychom si přáli. Postupně však vše vylepšujeme. I proto se snažíme pořádat akce, které nejsou náročné právě na techniku. Nároční posluchači si u nás sice také přijdou na své, hlavně alternativní jazz z Izraele – Niogi, Nitai Hershkovits, ale už musí bohužel počítat s tím, že do hudby prostě někteří lidé mluví a ignorují interpreta. Toto je pro nás největší problém – zajistit nerušený poslech u kvalitnějších produkcí. Myslíme, že někteří naši návštěvníci se k nám již nevrátí právě kvůli rušivým elementům.

Obecně jsme ale otevřeni komukoliv, kdo má zájem si u nás zahrát – hlavně neznámé kapely to mají těžké a my jim umožňujeme si u nás zahrát bez placení pronájmu. Vybrané vstupné jde navíc vždy kapele – tento přístup nás naučil legendární Hudební bazar.

V Docku se konají rovněž různé výstavy, jednou z nich byla také výstava fotografií populární herečky Andreji Růžičkové (Kerestešové), a to v rámci charitativního projektu Bez mámy. Jak tuto akci s odstupem času hodnotíte?

Vzpomínáme často na fotografii zářivě vysmátého klučiny, která všem za barem zvedala náladu v letním frmolu. Celá výstava na nás i na hosty znatelně zapůsobila a byla častým tématem hovoru. Je radost vidět, když něco zafunguje. Organizace výstavy vystihuje také obvyklou realitu naší dramaturgie. Externí organizátoři nás oslovují pro konání nějaké akce a my často ani netušíme, že daný umělec je známou osobností. Prostě při provozování klubu už nemáme tolik času sledovat dění v hromadných médiích. Například jsme ani netušili, kdo je to Kamu. I když se to netýká výtvarného umění, ale gastronomie. (smích)

Na jaké umělce cílíte v rámci výstav? Musíte zájemce o výstavy v Docku spíše odmítat, nebo byste naopak byli rádi, kdyby se jich ozývalo vícero? 

My, co se týká výstav, neděláme žádnou aktivní dramaturgii. Takže u nás vystavuje obvykle ten, kdo si o to řekne a nám se jeho tvorba alespoň trošku líbí. S Dockem již od počátku spolupracují různé umělecké skupiny, které u nás opakovaně vystavují a popíjejí. Jmenujme například Defabric a Šest vykřičníků. Jsou období, kdy je nabídek k vystavování více a my musíme opravdu odmítat. Jindy, například nyní během zimy, máme prázdno a Dock zdobí naše vlastní zásoby. Toto je tedy také výzva pro umělce – máte-li chuť u nás „viset“, ozvěte se.

V době prezidentských voleb jste také servírovali dva speciální drinky, a Drahoš a Miloš? Co vás k tomu kroku vedlo a podle čeho jste volili ingredience pro tyto drinky? Byl o drinky zájem?

Připadlo nám trošku divné, že se lidé obvykle vymezují vůči nepreferovaným prezidentským kandidátům místo toho, aby se honosili tím svým. Bylo to celkem divoké a nedůstojné. A už vůbec ne vtipné. Naše drinky měly trošku ironicky, ale stále v mezích důstojnosti, reprezentovat své jmenovce a to, co podle nás zastupují. Miloš byl čistě z českých, hojně pitých surovin, za lidovou cenu. Drahoš zase decentní a chuťově konzervativní (rozuměj nenápaditý) mix kvalitnějších surovin. Drinky se nakonec uchytily, takže jeden z nich, a to pod jiným jménem, zařazujeme do stálé nabídky. Více však byl zájem na sociálních sítích. Miloš a Drahoš byl náš nejúspěšnější facebookový příspěvek. Lidi ta ironie bavila a našli si v ní to své.

Máte v rámci provozování Docku nějaký cíl, za kterým míříte a který byste chtěli dosáhnout?

Rádi bychom k nábřeží přitáhli více lidí. S otevřením zahrádky plánujeme dopolední kavárenský bistro provoz a doufáme, že Dock se stane i příjemným denním posezením. Chceme využít sklepních prostor k akcím, které by jinak rušily „nahoře“, a také k využití kýmkoliv, kdo by se chtěl nějak realizovat. Dlouhodobý cíl, tak to je krásná utopie centra zaplněného příjemnými podniky a hemžícího se korzujícími lidmi. I proto jsme otevřeli i v neděli – sami jsme si stěžovali, že není kam pořádně zajít, tak jsme začali u sebe. Během na delší trať je udělat z Docku kvalitnější hudební klub pro alternativní žánry, které se jinde v Ostravě nemají šanci prezentovat. Ale musíme také cítit zájem od návštěvníků. Zatím převládá priorita pokecat u piva bez vyrušování hlasitou kapelou. (smích)

V Ostravě se nachází celá řada klubů. Proč by si potencionální návštěvník měl vybrat zrovna ten váš?

Každý klub má své kouzlo a my to své přes provozní slepotu už vlastně neumíme pořádně vidět. Naši návštěvníci mají rádi náš poloprofesionální přístup, fajn nabídku a pocit pohody. Otevřený prostor Docku a jeho zařízení vychází ze „street“ kultury ve větších městech, to znamená uvolněné atmosféry, kde vedle sebe v pohodě posedávají starší lidé, „kravaťáci“, umělci, veganská tetovaná mládež. Prostě takové malé ostravské multi-kulti, kde se každý může i realizovat. No a zahrádka – naše lokalita je až neostravsky pěkná, s výhledem na řeku, radnici a Most Miloše Sýkory. Lidé nám říkají, že u nás zapomínají na okolní realitu, že jsme takovým malým Berlínem v centru Ostravy. To nás těší.

Hodláte v budoucnu využít ještě více vaši atraktivní lokalitu vedle řeky? To znamená, že byste organizovali ještě více, řekněme, „vodních projektů či akcí“? Plánujete nějaké takové projekty?

V létě plánujeme venkovní hudební akce, které jsme si vyzkoušeli vloni při uzavírce rekonstruované silnice před Dockem. Ta improvizovaná pěší zóna nás i naše návštěvníky nadchla. Prostor před námi tedy určitě zaplníme. Ty „vodní akce“ byly vždy organizovány Centrem kultury a vzdělávání Moravská Ostrava a my pouze trošku pomáhali. Nejsme zrovna „rodinně“ zaměření, takže ani námi pořádané akce se asi nikdy nebudou zaměřovat na celou rodinu. Spíše k nám lidé na rodinné povinnosti chodí obvykle zapomenout. (smích) Pokud se spraví nejbližší nábřeží, rádi bychom i to využili k akcím jako pikniky, tržiště, outdoor galerie, open-mic podium a podobně. Těch plánů máme hodně, ale z hlediska povolování úřady k pořádání to už bývá těžší. Schází nám také „dramaturg“, který by se o takové akce mohl plně starat.

Jaké jsou plusy a minusy Docku?

Začneme asi těmi minusy z pohledu zákazníků. Naštěstí se nám zákazníci nebojí říkat své připomínky přímo. Dock, pokud se zaplní, je hlučnější prostor a je to i díky ne úplně ideální akustice. Na tom ale postupně pracujeme. Naše kapacita, hlavně v období zahrádky, nestačí občasným náporům žíznivců, takže se někdy čeká delší dobu na pivo. Plusy, tak ty zřejmě vyplývají ze super personálu, přístupu majitele domu a umístění Docku u břehu Ostravice. Prý máme i výbornou kuchyni. Nás i majitele Hudebního světa to prostě baví a lidé to oceňují. A všem vždy říkáme, že Dock tvoří lidé, kteří k nám chodí. A ti dělají skvělou atmosféru.

Čtěte také:
1. Hudební bazar Ostrava
2. Stolárna Havířov
3. Kofola Music Club Krnov
4. Stará aréna Ostrava
5. Barrák Ostrava
6. Barrocko Třinec
7. Rock Café Southock Jablunkov
8. Galerka Nový Jičín
9. Fabric Ostrava
10. Jam Opava
11. Stoun, Frýdek-Místek
13. Cooltour, Ostrava