Kluby zblízka, část 13: Kultura není jen umění, ale i komunikace, vzdělávání a spolupráce, tvrdí Andrej Harmečko z Cooltouru

Hned v úvodu našeho rozhovoru je třeba předeslat, že Cooltour není klasický klubový prostor, protože se nesoustředíte výhradně na hudební produkci, ale váš záběr byl a je širší. Když se ohlédnete zpátky, do doby před sedmi lety, když jste začínali, co se vám vybaví jako první, co všechno vidíte? Říkáte si, že jste ušli dlouhou cestu, nebo jste teprve na začátku?

Jak kdy. Někdy si říkám, že to bylo hodně výživné, a někdy zase, že je ještě potřeba dost udělat. Z pohledu například evropských kulturních center jsme ještě „děti“. Pokud nezávislá instituce v kultuře existuje více než deset let, myslím, že je možné říct, že už tak nějak dospěla a teď se ukaž. Nicméně jakákoliv existence organizace, jako jsme my, záleží na tom, zda jsme v tom, co děláme, potřební, zda to tak vnímá naše okolí a my sami. Musí být pro to důvod a ten důvod podle mě nemůže být pouze to, že děláme „kulturu“.

Už v době vašich začátků jste se prezentovali jako kulturní centrum, které chce podporovat mladé umělce. Myslíte si, že se vám to daří?

Asi se nám nepodařilo to, co jsme tím na začátku mysleli. My jsme chtěli podporovat mladé talenty v umění, ale po jednom nebo dvou letech fungování jako „střechy“ pro amatérské a zájmové spolky nám došlo, že by bylo lepší podpořit profesionální mladé talenty, a těch v Ostravě moc není. Je to dáno i tím, že poptávka po kultuře je v Ostravě slabší než v jiných městech, a proto život nezávislého profesionálního umělce je zde na rozdíl třeba od Prahy finančně neúnosný. Trochu jsme změnili přístup a spíše vypisujeme řadu uměleckých rezidencí a jezdí k nám lidé z různých koutů České republiky nebo ze zahraničí.

Máte tedy pocit, že také díky vám se kulturní scéna na Ostravsku mění, a to k lepšímu?

Ano, máme pocit, že jsme přinesli určitou změnu k lepšímu a také mám osobně ten pocit, že se nám podařilo inspirovat další odvážlivce, kteří se pustili do svých projektů. Celkově si myslím, že Ostrava potřebuje podnikavce všeho druhu jako sůl a každý další nápad je super.

Dá se říci, že to prolínání různých kulturních odvětví, je přesně takové, jaké chcete, nebo si někdy říkáte, že zbytečně moc tříštíte síly? 

Abychom byli schopni plánovat multižánrově, potřebujeme k tomu dramaturgy, kteří svému oboru rozumí. Toto je náročnější než u jiných institucí, nicméně naše dramaturgie často vychází z toho, kde jsme silní a tam, kde to tak necítíme, vidíme, že jsou jiné instituce, které se těm oborům věnují. Cooltour se snaží spíše nalézat a prezentovat neotřelé a inovátorské projekty; tam je naše mise – vychovávat diváka k něčemu, co by normálně v Ostravě ani neviděl. Problém je často v tom, že naše komunikace není úplně jednoduchá, protože divák není většinou zvyklý chodit do koncertního sálu na divadlo nebo tanec a naopak, anebo si zajít na lekci baletu tam, kde se minulý týden bavil na nějaké párty.

Ve stručnosti bychom mohli Cooltour charakterizovat jako „vše v jednom“. Konají se zde koncerty, divadelní a taneční akce, workshopy, můžeme sem jít na pivo, na kafe, ale zároveň zde nabízíte určité tvořivé aktivity… V čem je výhoda tohoto širokého portfolia a v čem to naopak přináší problémy?

Koncept Cooltouru není taková rarita, je to celkem známý formát všude v Evropě. Nicméně to „vše v jednom“ je rozhodně komplikace. Lidé většinou vědí, respektive to tak vnímají, že v divadle je divadlo, v knihovně jsou knihy a v koncertní hale jsou koncerty. Multižánrová náplň je někdy matoucí, dostat k někomu tu správnou informaci o akci, o kterou by měl zájem, je velká výzva. Takže výhoda spočívá ve velké skupině spolupracovníků, kde se navzájem obohacujeme nápady a názory, a problémem je čistě a jasně komunikovat konkrétní věci ke konkrétním lidem.

Je možné nějak upřesnit, jaký typ akcí do svého programu zařazujete? Na jaké akce cílíte? Přece jenom Cradle of Filth nebo Pendulum a Armin van Buuren u vás asi nevystoupí, navíc je v Ostravě vícero kulturních institucí, řekněme i konkurenčních podniků (Barrák, Garage, DKMO, Stará aréna a další), kde se mohou konat i akce, které se objevují ve vašem programu… Máte tedy nastavena nějaká vnitřní kritéria, koho ano a koho ne?

Kritéria máme, u každé akce zvažujeme, zda nám to do toho dramaplánu zapadá. To naše směřování je dáno řadou pravidel. Jednak nechceme vykrádat projekty jiných organizací, pak jsme omezeni typem prostoru – Cooltour například není úplně klubový prostor. Dále chceme seznamovat veřejnost se spíše netradičními uměleckými projekty, často na pomezí různých žánrů. Zajímá nás také participace veřejnosti – komunitní projekty, pak vzdělávání – časté diskuse s umělci po představení, poskytujeme také prostor pro umělecké rezidence pro performery z České republiky i ze zahraničí. Chtěli bychom dělat více vlastních produkcí, což se nám daří více a více – v minulém roce jsme kromě třech nových premiér také dodělali taneční film.

Rozhodně je však třeba zmínit to, že jste jedni z mála, kdo z kulturních organizací na Ostravsku má své webové stránky také v angličtině… Proč? Je to podle vás nutnost v dnešní době?

Několik projektů, které jsme dělali, byly přímo zaměřené na nečesky mluvící obyvatele Ostravy anebo na návštěvníky. Ať to byl kulturní měsíčník Yogurt anebo průvodce Ostravou USE-IT, tak vždy tam byl podtext toho, že Ostrava, respektive instituce zde působící, dává v běžné komunikaci malý důraz na turistu nebo studenta nebo zaměstnance z ciziny. Ti lidé zůstávají trochu opomenuti. Navíc jde opět o naše ambice být mezinárodním kulturním centrem. Jsme v několika mezinárodních profesních organizacích a komunikovat v angličtině je v podstatě nutnost. Navíc i v Cooltouru některé porady probíhají v angličtině, protože tady nepracují jenom Češi.

Těch projektů, na kterých se podílíte, nebo přímo organizuje, je spousta (Zažít Ostravu jinak, Restaurant Day Ostrava a další)… Našel by se nějaký, který je vyloženě „vaším dítětem“ a na který jste obzvlášť pyšní?

Neumím to takto definovat. Některé projekty do Cooltouru někdo přinesl, většinu jsme začali organizovat sami. Pro mě osobně je ten pyšný projekt Cooltour, protože sice každý nás vnímá navenek podle programu, ale udržet takovou organizaci pohromadě sedm let a ještě jako nezávislou, to je, myslím, opravdový úspěch. A nejenom můj, ale řady lidí u nás, kteří často překonávají hranice, které by většina lidí neakceptovala. Myslím tím časovou investici, finanční skromnost, obětavost mimo pracovní povinnosti a podobně. Řada lidí si myslí, že to je zábava – koncerty, párty, piva, divadlo – prostě legrace. Nejlépe to demonstrují rána, kdy každý přijatý telefonát začíná otázkou, zda mě ten dotyčný nevzbudil. Jako kdybychom každé ráno spali do oběda. Přitom je to „makačka“ od rána do noci. A to myslím doslovně.

Za jednu ze zásadních deviz vašich aktivit se dá považovat to, že se na jednotlivých projektech nepodílejí pouze členové, či zaměstnanci Cooltouru, ale může se do nich de facto zapojit každý občan Ostravy, potažmo Moravskoslezského kraje… Vidíte v těchto aktivitách i jiný než třeba pouze kulturní podtext? To znamená, že lidé mají možnost pomoci druhým, což na ně může mít pozitivní (psychologicko-sociologický) účinek…

Kultura je pro nás nejenom umění, ale celé spektrum aktivit – komunikace, vzdělávání, spolupráce a podobně. To, o co se snažíme, je zvýšit povědomí lidí, že obce, města a kraje netvoří domy, cesty a parky, ale především lidé. Že je možností, a i povinností každého z nás nějak myslet na to, jak vypadá naše okolí, jak vypadá náš život, jak jej zlepšit. Prostě mít na budoucnost našeho životního prostředí názor. Já to beru osobně tak, že primárně chtějí lidé pomoci sobě. Pokud jde ale o veřejně-prospěšný pozitivní cíl, pak vlastně tím, že se seberealizují pro sebe, ještě pomáhají ostatním.

Je nějaký projekt, který máte delší dobu rozpracovaný, ale zatím se vám jej nedaří realizovat? Třeba by čtenáři mohli pomoci…

Nemáme úplně projekt, který se nám nedaří řešit, myslím ale, že to je tím, že projekt rozjedeme, až máme jasno, kdo kdy kde a jak, takže až pak nastává fáze zapojení veřejnosti. Pokud tedy cítíme, že je něco neprůchozí, tak se do realizace nepouštíme. To se nám stalo například v minulém roce, kdy jsme chtěli stavět konstrukci z lešení v centru města jako otevřenou výstavu moderního levného městského bydlení, nicméně jsme narazili na stavební zákon, který nám takovou realizaci neumožnil. Tam nám asi čtenáři nepomohou. Nicméně v tuto chvíli řešíme několik velkých projektů, u kterých čekáme na schválení, kde určitě půjde o zapojení veřejnosti a budeme moc moc moc rádi, pokud se někdo zapojí. Pokud nám Evropská komise schválí mezinárodní projekt Zeď lhostejnosti, který se zabývá bariérami mezi lidmi, národy, skupinami a podobně, budeme určitě komunikovat směrem k veřejnosti, zda by nám s tímto projektem nepomohla.

Jaká je aktuální situace ohledně vašeho přestěhování do budov poblíž historických jatek? Kdy by se tak mělo stát? Budete využívat i současný prostor?

Zatím máme pouze informaci, že město se stalo vlastníkem objektů. Co se týká našeho potenciálního stěhování, to samozřejmě závisí na podmínkách, za kterých město bude hledat provozovatele. My zatím nemáme další informace, a pokud se projekt bude dál vyvíjet, což předpokládám, budeme na to nějak reagovat. V tuto chvíli se pro nás nemění nic, a co se týká jatek, je to určitě běh na dlouhou trať. Pokud bychom se v budoucnu stěhovali, asi pro nás nebude udržitelné zůstávat ve dvou místech. Cooltour není tak velká organizace nebo projekt, který by mohl finančně utáhnout více budov v různých lokalitách. Pravdou také je, že jsme se rozhodli zpracovat nový projekt mezinárodního kulturního centra, kde spolu s dalšími partnery budeme připravovat co nejpodrobnější analýzu funkce takové instituce, její finance, technické a personální zajištění a především její význam v kulturní mozaice města, regionu a určitě celé České republiky. Jsme přesvědčeni, že Ostrava by měla být významnějším hráčem na poli nezávislé kultury a chceme i nabídnout řešení, jak se to stane.

Každopádně ne všem by se zamlouvalo, že byste se přemístili do objektu, který patří městu, přičemž neproběhla žádná veřejná soutěž na provozovatele daného prostoru… Váš komentář v této věci? 

To je smělé konstatování a já takto informován nejsem. Podle mých informací se Cooltour může přestěhovat do jakýchkoliv prostor pouze na základě běžných pravidel, to je například výběrového řízení a podobně. Snad víte, že jsme již sedmým rokem na Černé louce a zatím jsme se nikam nestěhovali. Cooltour hledá vhodnější prostory už více než tři roky, takže samozřejmě se aktivně zajímáme o možnosti, kterých bychom mohli využít, a toto byla jedna z myšlenek. Je také nutno si uvědomit, že tento soubor budov je v určitém technickém stavu, který město bude muset nějak řešit. Takže za mě je to dlouhodobý projekt, který v budoucnu ještě bude vyžadovat řadu rozhodnutí a provozování je pouze jedním z nich.

Jaké jsou plusy a minusy Cooltouru?

To je jako bych měl popsat plusy a minusy u člověka. Nedokážu na to odpovědět, toto hodnocení mi přijde spíše pro nějaké rozhodnutí než jako charakteristika osobnosti či organizace.

Čtěte také:
1. Hudební bazar Ostrava
2. Stolárna Havířov
3. Kofola Music Club Krnov
4. Stará aréna Ostrava
5. Barrák Ostrava
6. Barrocko Třinec
7. Rock Café Southock Jablunkov
8. Galerka Nový Jičín
9. Fabric Ostrava
10. Jam Opava
12. Stoun, Frýdek-Místek