Nebude to žádná zádušní mše, říká syn Věry Špinarové Adam Pavlík o chystaném vzpomínkovém koncertu

Kdy vás napadla myšlenka uspořádat tento koncert?

Poté, co mamka zemřela a co jsem se jakžtakž oklepal, řekněme asi po měsíci, jsem začal přemýšlet nad tím, že by bylo fajn, aby lidi měli možnost na mamku zavzpomínat, když už tu není. Poslední vystoupení v Čáslavi jsme nedokončili, odehráli jsme jen dvě písničky, tak jsem si řekl, že by si mamka zasloužila, aby se tento koncert dohrál od začátku do konce. A aby to mělo nějakou spojitost, chtěl jsem, aby se koncert konal na den přesně, co mamka zemřela. Nepodařilo se to o den, protože v Ostravar Aréně je rezervace hokeje a přes to nejede vlak. Akce se tedy uskuteční o den později, 27. března.

Podle jakého klíče jste vybíral interprety, kteří by se koncertu měli zúčastnit?

Ty klíče byly dva. Jeden byl kamarádský, takže jsem vybral lidi, kteří byli s mamkou přátelé, i když se to v té branži moc nenosí. Dalším klíčem bylo, aby šlo o muzikanty, kteří jsou spojení s Ostravskem nebo Moravou a Slezskem. Každopádně pro mě bylo stěžejní, aby mi na to kývli Jarek Nohavica a Maruška Rottrová, protože ti s ní zpívali, vyrůstali s ní tady a byli kamarádi. Potom se na to nabalili další, protože mamka byla velká kamarádka s Jitkou Zelenkovou, s Petrou Janů jeli spolu turné. Potom přibyli další jako Petr Bende, Markéta Konvičková, kteří byli přizváni na turné, pak jsem chtěl nějakou mladou ostravskou zpěvačku, takže jsem oslovil Elišku Mrázovou. Postupně jsme vše poskládali, přičemž jsem chtěl, aby si každý zazpíval ne jednu, ale aspoň dvě písně, plánujeme tedy i nějaké duety. Zkrátka klíč byl jednoduchý, nechtěl jsem seznam účinkujících postavit na lidech, kteří byli jen kolegové, ale šlo mi o to, aby to byli kolegové a kamarádi zároveň.

Z těch dalších jmen, která jste nyní nezmínil, můžeme uvést ještě Heidi Janků, Ilonu Csákovou a Buty… Platí tedy tyto informace?

Jo, Heidi byla jasná, to je rodina, super holka a super zpěvačka. Ilonu Csákovou mám velmi rád jako zpěvačku a jsou tam písničky, ve kterých jsem si vyloženě představil Ilonu, že by jí mohly sedět. Ilona byla ze začátku velmi překvapená a nadšená, ale má k tomu samozřejmě obrovský respekt, což je na druhé straně zase dobře. S Buty je trochu boj, protože to je kapela a ještě vybíráme písničku, která by jim seděla, aby to nebylo trapné, ale spíše uvolněné a důstojné.

Nezapomněli jsme na někoho?

Určitě by se mi líbilo, kdyby vystoupilo více chlapů, chtěl jsem oslovit třeba Standu Hložka nebo Vojtu Dyka, ale v podstatě pro ně nemám písničku. Ty texty jsou babské, a pokud by je zpíval chlap, tak to zní hrozně špatně. Může se však stát, že ještě něco vymyslíme a uděláme třeba nějaký duet. V zásadě však nemám tolik písniček, protože se chci držet playlistu z Čáslavi. Samozřejmě mohl bych dodat dalších deset, dvacet písní, ale potom by ztratilo smysl, proč koncert vlastně pořádáme. Přesto můžu uvést, že ještě v hlavě dvě jména mám.

Jaká bude dramaturgie koncertu?

Tohle nechci moc prozrazovat, ale jak jsem řekl před chvílí, pojedeme podle stejného playlistu z Čáslavi, účinkující se budou střídat na pódiu a zazpívají písničky od mámy. Připravujeme také velkou projekci. Vše bude doprovázet moje kapela, se kterou hrajeme dvacet let, a zároveň s námi zahraje kvarteto členů Janáčkovy filharmonie, které s námi jelo od roku 2012 všechna turné. A to je všechno. Více bych nechtěl prozrazovat, chtěl bych, aby příchozí byli překvapeni. Jednu věc bych však rád zdůraznil…

Samozřejmě můžete…

Chci, ať si lidi uvědomí, že nejdou na Věru Špinarovou. To je důležité vědět, aby nedošlo k nedorozumění. Už jsem totiž zaslechl, že někteří říkají: „My jdeme na Věrku!“ Tak, aby nebyli zklamaní, že tam ta mamka nebude, protože ona tam prostě být nemůže. I když samozřejmě počítáme s tím, že tam zazní. Je dobré, aby všichni pochopili, že to je vzpomínka na Věru Špinarovou.

Věra Špinarová na archivním snímku. (Foto: Aleš Honus)

Jak si kdo vybíral písně? Došlo třeba k tomu, že někteří chtěli zpívat stejnou skladbu?

Popravdě řečeno jsem myslel, že to bude větší boj. Ale je pravda, že se v té branži pohybuji tolik let, že jsem si dokázal představit, komu by jaká píseň sedla. Kdo jakou píseň zazpívá, však neprozradím. Jsem přesvědčen, že se toho všichni zhostí důstojně, ale bude to pro ně hodně náročné. Důležité je, abychom vyřešili tóniny. Pokud se v některých písničkách změní, nezní to dobře. Ty písně jsou v určité tónině a když se o tón posunou, výsledek není optimální. To ještě může být boj na zkouškách. Ale věřím, že k tomu nedojde a že vše nějakým způsobem dáme dohromady.

Jinými slovy žádný problém v této věci nenastal…

Vybraným účinkujícím jsem prostě napsal, že by se mi líbilo, kdyby zazpívali tu a tu skladbu. Třeba Jitce Zelenkové jsem poslal dvě písničky, a ona mi odepsala se slovy: „Jéé, ty jsou krásné, to je fajn.“ Snad jen u jedné zpěvačky se stalo, že preferovala jiný song, tak jsme vybrali jiný. Jinak k nějakému problému, že by někdo nějakou píseň zpívat nechtěl, nedošlo. Ostatně oslovil jsem takové profesionály, že by je určitě ani nenapadlo si něco vymiňovat.

V jaké fázi příprav se momentálně celá událost nachází?

Plánujeme zkoušky, i když se může stát, že s některými předtím zkoušet nebudeme a zkouška proběhne až na místě. Nicméně mezi účinkujícími je hodně Moraváků a Ostraváků, tak mám v plánu vyhradit jeden den nebo dva dny pro zkoušení. Je lepší si vše vyzkoušet předem, a to včetně nástupu, než jet rovnou naostro. Teď ladím i s kluky z kapely nějaký termín, který bude vyhovovat všem.

Jestli se nepletu, tak to bude také vaše první vystoupení na pódiu za pianem od onoho osudného dne…

Ano, přesně tak to bude. Bude to poprvé, co se s kluky s kapely sejdeme, a asi naposled.

To jsem se chtěl zrovna zeptat, protože už v některých médiích proběhla zpráva, že 27. března písně Věry Špinarové zahrajete naposled…

Jo, já už ty písničky doprovázet nebudu. Je to pro mě tak osobní záležitost, že to jinak nejde. Je pro mě naprosto nepředstavitelné, kdybych ty písně doprovázel a zpíval je někdo jiný. Já bych ty skladby s kluky rád naposledy odehrál, užil si to a pak už je budu poslouchat jen v rádiu.

Chystáte nějakou společnou píseň na závěr, jak tomu v podobných případech bývá zvykem?

Na závěr bude překvapení, ale v tuto chvíli nic bližšího neprozradím.

Zůstane pouze u tohoto koncertu nebo je v plánu vydání DVD, respektive CD s jeho záznamem?

Koncert samozřejmě zaznamenáme, ale žádnou televizi jsem nepřizval. Tohle jsem neřešil. Uvidíme, co z toho vznikne, jestli výsledek vůbec půjde použít, a pak se rozhodneme. Nechci však vystupující stresovat s tím, že se musí dívat do kamer a podobně. Chci, aby si to prostě užili, a když se vše vyvede, tak se to možná vydá nebo záznam nabídneme nějaké televizi nebo dáme na YouTube. To je věc, kterou momentálně neřeším, protože pro mě není prioritní.

Věra Špinarová na Colours of Ostrava. (Foto: Aleš Honus)

Jak byste se chtěl cítit bezprostředně poté, co koncert skončí?

Nevím, vůbec netuším, co to se mnou udělá. Asi to bude hodně emotivní. Přeji si, ať všechno dobře dopadne, ať to všichni zvládneme, ať je to důstojné. Nechci z toho dělat žádnou zádušní mši, tohle by máma nechtěla. Když už se koncert koná, chci, aby všichni byli v pohodě a uvolnění. I když je jasné, že emoce tam na sto procent budou a mnozí si na závěr popláčou. Pro mě je důležité, aby byli spokojeni návštěvníci a aby si pak řekli, že to byl fajn koncert. Když se akce podaří a dozní poslední píseň, tak ze mě asi všechno spadne, pak si můžeme dát štamprlu a jít dál.

Je možné, že by se našla nějaká píseň Věry Špinarové, která dosud nebyla vydána?

Za posledních deset dvanáct let určitě ne. To vím, že jsme nic nenatočili a máma nic svého nenazpívala. Ale jestli vzniklo něco předtím, netuším. Popravdě řečeno, během posledních dvanácti let jsme si furt říkali, že uděláme desku. Nicméně ta poptávka byla tak obrovská, že jsem říkal mámě: „Podívej se, jestli chceš udělat desku, tak se musíme na tři měsíce zavřít do studia.“ A ona: „Tak uděláme desku příští rok.“ Tak jsme to odkládali, až jsme to odložili… Fakt nevím o ničem, co by ona nového nazpívala. Teď sice přišel Penzistor s vánoční písní, kterou natočili někdy před patnácti lety, ale za posledních deset let nevím o žádných demáčích. Samozřejmě byl bych velmi šťastný, kdybych nějakou starší skladbu, kterou nazpívala, našel. Kdyby někdo dosud nezveřejněnou skladbu měl, ať mi klidně zavolá, rád si ji poslechnu.

Slovo na závěr patří vám…

Chtěl bych popřát všem čtenářům krásný a lepší rok, než byl ten předchozí. Hlavně ať jsou všichni zdraví, ať se všichni ve zdraví dožijeme koncertu, ať si koncert užijeme a ať na mámu nezapomenou. Vím, že ji lidi měli hodně rádi.