V ostravském Divadle loutek uvařili hned dvě chutné pohádky o hrnečku najednou

Alternativní scéna Divadla loutek Ostrava nabídla v pátek první premiéru v novém roce a děti se pobavily pohádkou, kterou rodiče velmi dobře znají. Klasické zpracování příběhu Hrnečku, vař! dostalo velmi zdařilý kabátek z dřevěných kulis, které by se krásně vyjímaly v každém větším dětském pokojíku. Propracovanou scénu má na svědomí Jaroslav Milfajt. Celý obraz jeviště se snoubí s jemnými pastelovými barvami použitými na kostýmech loutkoherců a jednoduché nápady podporují fantazii nejen dětí.

Jaroslav Milfajt je také zodpovědný za velmi krásné klasické loutky, jejichž okaté výrazy přitahují pozornost všech přítomných a jsou citlivě oživeny třemi stálicemi této scény.

Obě pohádky vypráví Božena Homolková, která se za pomoci šátku promění v kouzelnou žebračku, aby vnesla do pohádky správnou dávku tajemna. Její babička v Hrnečku, vař! je mile zapomnětlivá a ve druhé pohádce O kouzelném hrnečku pobaví svým výkonem v roli ropuchy a čápa.

Božena Homolková a Lenka Pavlíčková. (Foto: Roman Polášek)

Dámské duo doplňuje sympatická Lenka Pavlíčková, která se ujala hlavně role Barunky. Její laskavý hlas se krásně doplňuje s hodnou vnučkou, která si kouzelný hrneček zaslouží a která se dočká šťastného konce. Ženskou energii vyrovnává Karel Růžička, který dětem představí také hrnčířské umění naživo. Tento detail scény považuji za krásný můstek do minulosti. Ještě by si to mohli děti vyzkoušet a bylo by to dokonalé. Karel Růžička mimo jiné velmi zábavně ztvárnil bručouna mlynáře i stydlivého Františka.

Pohádka je určitě vhodná pro nejmenší děti pro první zkušenost s divadlem. Celý program se vejde do necelé hodiny a je doplněn o pár jednoduchých písniček, které příběhy oživí. Hudební režii má na svědomí Michal Sedláček. Děti na premiéře udržely pozornost po celou dobu a dospělí se pobavili u jemného humoru.

Karel Růžička v inscenaci Hrnečku, vař! aneb Dvě pohádky o hrnečku. (Foto: Roman Polášek)

Režijního dohledu se ujal Václav Klemens s osvědčenou citlivostí k dětskému divákovi. S pomocí dramaturgyně Daniely Jirmanové se klasická pohádka provázející několik generací znovu oživuje a rozzařuje další očka těch nejmenších.

Pohádka nejen pobaví, ale také děti příjemným způsobem učí tomu známému, že bez práce nejsou koláče (nebo v tomto případě kaše) a že peciválové to daleko nedotáhnou. Také se dozví, co znamená, když žába sedí na prameni a že umět číst a psát se v životě celkem hodí. Obě pohádky mají hezkou pointu, která nemá násilnou formu a jednoduchost má živější efekt.

Z inscenace Hrnečku, vař! aneb Dvě pohádky o hrnečku. (Foto: Roman Polášek)

V neposlední řadě také musím ocenit nápaditost při tvorbě programu k této inscenaci. Děti mohou zapojit fantazii při vybarvování komiksové verze Hrnečku, vař! a odnést si tak příběh i domů. A ty manuálně šikovnější si mohou kaši z kouzelného hrnečku uvařit i doma. Recept na kaši totiž v programu také najdou. Takže dobrou chuť a hezké pokoukání na pohádku, kterou si s dětmi jistě rádi oživí i všichni rodičové.