Zvítězila touha udělat žánrově pestré album, říká David Vysloužil z kapely Acoustic Irish

Právě jste po pěti letech vydali nové album Skorokruh… Můžeš toto album představit těm, kteří jej zatím neslyšeli? Pro někoho třeba může překvapující, že na albu není moc rozverných písní typu Markéta, Zubatá, copatá, Inspirace v G, ale že dominují spíše poklidnější songy. Bylo to vašim plánem?

Naše nové album jsme opravdu chtěli udělat spíše jako poslechové než jako určené k hopsání. A co k cédéčku říct? Pocit je stále pozitivní. Můžu za sebe i za kapelu povědět, že touha udělat desku žánrově pestrou zvítězila nad všemi otázkami. Zdali to je, či není správný krok, a jestli to nebude až moc, to se časem uvidí. Opět v nás zvítězila touha se hudebně toulat… Folklor, irish, folk či soul, to jsou oblasti, které skýtají obrovský zdroj inspirace.

Každopádně těch, kteří si už album zakoupili, je více než dost. Už jen na křtu jste jich prodali více, než jste předpokládali… Což je určitě potěšující…

Je to moc příjemné zjištění, opravdu. Cédéčka se na koncertech v rámci křtu prodávala opravdu dobře. Ale stojíme pořád pevně nohama na zemi. Jsme teprve na začátku a jsme zvědaví, jak si povede v obrovské konkurenci skvělých interpretů v obchodech či přímo na Indies, což je distributor alba Skorokruh. I tam si nás všude lze v klidu buď přímo z domova, či někde v obchodě a samozřejmě na koncertech zakoupit. Všichni však víme, jak to v dnešní době s kupováním originálních „hmotných“ CD je. Moc se to nenosí, ale blíží se čas Vánoc, čas splněných přání, tak třeba… (smích)

Už v našem předchozím rozhovoru jsi zmínil, že chcete udělat poslechovou desku převážně se zpívanými písničkami, zatímco instrumentální skladby by měly být jako zpestření. Máš tedy pocit, že v tomto směru se vám záměr vydařil?

Ano. Myslíme si, že se záměr vydařil. Teď si trpělivě musíme počkat na reakci posluchačů, kritiků a podobně. Jsme stále v podstatě amatérská kapela, naše muzicírování nás neživí. Proto jsme rádi za každou recenzi, kritiku a rozhovor. Bez těchto dílčích článků hudební mozaiky by se lidé o naší nové desce měli možnost dozvědět jen na našich koncertech. I proto ti moc děkuji, že sis na nás opět vzpomněl. Opravdu.

Proč jste album pojmenovali Skorokruh? Co tím „skorokruhem“ máte na mysli? K čemu odkazuje? 

Tušil jsem tuhle otázku a popravdě – nechci až tak moc vše prozrazovat a servírovat jak na talíři. Myslím si, že právě v tomto případě by mohlo zůstat trochu autorského tajemství.  Je třeba nechat průchod fantazii posluchačům. Nicméně jeden z důvodů tohoto názvu bych prozradit mohl.

Samozřejmě jen směle do toho, prosím…

Když jsem uvažoval o nové desce, bral jsem to v podstatě jako takový svůj malý hudební hrobeček. Muzikanti a nástrojové obsazení v kapele mi dávalo obrovský prostor k tvoření. Kapela přijala velice mile písně jako Pastelkou, Žlutý pán či třeba Černá voda. Samozřejmě nás ani nenapadlo, že písně z tohoto alba se budou líbit hudebnímu vydavatelství Indies a že dostane prostor ke zviditelnění v distribuční síti Indies, Bontonland, Supraphon a podobně. Tohle je pro nás obrovská radost, takový velký předvánoční dárek. Chápej, že jsme pořád a hlavně kamarádi – muzikanti, které tahle kapela neživí, ale baví.

Písně Markéta a Inspirace v G mají původ v irském tradicionálu. V prvním případě jde o The Traveler od Drowsy Maggie, ve druhém pak o Hector the Hero od Congres Reel. Proč jste vybrali zrovna tyto dva tradicionály? Jsou pro tebe něčím důležité, respektive výjimečné? Skladby ve vašem podání mají i jiný název oproti originálu. Proč?

Tyto tradiční irské melodie máme moc rádi a rádi je hrajeme i na koncertech. I když jsem tuhle desku pojal spíš jako poslechovou, vychází z mých písničkářských kořenů a tudíž nemohla chybět ani ta moje „irská“ část. Inspirace v G, jak jsi říkal, je složená ze dvou melodií. Aby byla rychlejší komunikace na jevišti, je lepší pro zapamatování vlastní název…Všichni hned vědí, co se bude hrát.

U této poutavé skladby ještě chvíli zůstaňme. V repertoáru totiž máte také song Inspiration in D. Dá se říci, že jde o nějakou „inspirační“ tradici, kterou chcete dodržovat?

Ano, i tady jsi to trefil. (smích) Pokud „slečna inspirace“ dá, budou nové písně, nápady a bude chuť se opět pustit do dalšího kolotoče točení nového CD, chtěl bych určitě, aby tam byla skladba s názvem Inspirace v… A to ještě vlastně nevím v čem. (smích)

Pokud jde o skladbu Markéta, tak v playlistu ji vedete jako Ožralá Markéta. Byl tedy nějaký důvod pro změnu názvu?

Máš opravdu perfektní informace. Zajímalo by mě, odkud jsou získané… (smích) Ano, na koncertech jí říkáme Ožralá Markéta. Jde spíš tak trochu o vtip. Nejedné Markétě jsme už tuto píseň na koncertě věnovali. Lidi se zasmějí… Musím taky čtenářům říci, že zatím se žádná Markéta za tuhle „protekci“ neurazila, spíše naopak! Smích a radost ze života, to lidi prostě vždy spojovalo a spojovat bude.

Sólová melodie ve Vítej je zase inspirována tradiční bluegrassovou melodií Arkansas Traveler… Proč jsi k tomuto kroku přistoupil a touto melodií se nechal ovlivnit?

Tahle sólová melodie je v originále svižný bluegrass. Když jsem si ji přehrál pomalu a zkoušel jsem k ní kytaru, napadl mě motiv, který mi nedal spát. To spojení se mi zdálo harmonicky velice zajímavé. Věděl jsem, že tohle se nezahazuje.

Poslední píseň na albu má název Škrkny, což rozhodně není časté slovo… Můžeš vysvětlit, co tím chtěl básník říci a proč jsi pojmenoval skladbu zrovna takhle?

Nechtěl bych být tajemný jako „Brumbálův hrad v Bradavicích“, ale často ten první název, který vychází z pocitu v procesu skládání písničky, je i ten finální… (smích)

Moc si toho neprozradil, ale nevadí… Mimochodem jak bys chtěl, aby posluchači tuto desku vnímali? Spíš klidně a soustředěně, anebo aby je vaše písně donutily tančit? Myslím si, že posluchači by mohli tuto desku vnímat určitě jako poslechovou. Je to taková ta deska do auta, když si užíváš jízdu, jedeš na výlet či si chceš zpříjemnit den nějakou pozitivní, čistou a pestrou muzikou. Samozřejmě jak ji nakonec budou vnímat, nelze s jistotou říci. Každý trochu po svém… To vše ale ukáže až čas. Na to si musíme ještě počkat.

Jaké jsou vaše další hudební plány?

Myslíš něco jako ve filmové sérii Básníci? Za rok první dovolená u moře, pak první auto, pak svatba, dítě a podobně? (smích) Moc neplánuji. Chceme si jen vychutnat koncerty a festivaly, bavit se naší muzikou a doufáme, že ta naše „práce“ jak už na koncertech, či někde z přehrávače udělá radost co nejvíce posluchačům. Ano, i když to byla zábava, tak samozřejmě natočení desky je velký kus zodpovědnosti vůči všem, kteří si album koupí. Jsme si toho vědomi, a jelikož jsme všichni v podstatě amatéři, museli jsme na sobě jednoduše pracovat.

Rozloučit se můžeme úryvkem z poslední písně Škrkny, kde zpíváš „Vše má svůj čas, rub i líc, kdo počká si, získá víc…“ Na co jste si počkali a co jste tím získali? Případně na co byste si chtěli počkat a získat?

Další velice šibalská otázka. (smích) Počkali jsme si jeden na druhého. Já si opravdu myslím, že některá setkání prostě musí přijít, až je ten správný čas, ta správná konstelace hvězd. V opačném případě totiž ta chemie nefunguje. A na co si chceme počkat a co chceme získat? Počkáme, co přinese nový vítr… Počkáme s úsměvem a v očekávání, že jsme tady na světě jen jednou a že pokud může naše muzika někoho udělat šťastným, získáváme čarokrásnou moc i radost.