Koncert pro těžce nemocného muzikanta Michala Šemoru potěšil krásnou hudbou i lidskou solidaritou

České přísloví říká, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Tato pravda se může dotknout každého z nás a nikdo neví dne ani hodiny, kdy se tak může stát. Michal Šemora vystudoval klarinet na Janáčkově konzervatoři v Ostravě ve třídě profesora Petra Bohuše. Už jako student zaznamenal řadu úspěchů na soutěžích a konzervatoř absolvoval vystoupením s orchestrem, na kterém přednesl Koncert pro klarinet a orchestr č. 2 Es dur, op. 74 Carla Marii von Webera. Poté Michal nastoupil jako klarinetista do orchestru Slezského divadla v Opavě a současně vyučoval na Základní umělecké škole Václava Kálika, kde byl jeho tatínek Vlastimil ředitelem.

Slibná dráha profesionálního výkonného umělce byla však nečekaně přerušena. V pouhých 27 letech byla Michalovi diagnostikována roztroušená skleróza. Zpočátku bojoval s nemocí statečně, ale nevyléčitelná choroba získávala navrch a Michal přestal cítit ruce, takže musel z divadla i ze školy odejít. V současnosti je trvale upoután na lůžko a odkázaný na pomoc své maminky. Benefiční koncert v Ostravě ukázal, že solidarita a vůle pomáhat mezi lidmi naštěstí ještě nevymřela.

Jako první se představila mladá klarinetistka Kateřina Pašková, studentka 6. ročníku Janáčkovy konzervatoře ze třídy Petra Bohuše, která spolu s pianistou Ivo Kahánkem přednesla Sonátu f moll pro klarinet a klavír č. 1, op. 120 Johannese Brahmse. Pašková ve vrcholném díle německého mistra potvrdila svůj hudební talent, který se otiskl do jemného hudebního výrazu, rytmické souhry a kultivované intonace. Výborný ostravský violoncellista Jiří Hanousek zahrál z Bachovy Suity č. 2 d moll pro sólové violoncello, BWV 1008 první větu Preludium. Jeho interpretaci provázela promyšlená, výstižná stavba s citlivě užívaným vibratem a senzitivní dynamikou.

Ivo Kahánek během koncertu. (Foto: Michael Ruman)

V sólové roli se představil také uznávaný pianista Ivo Kahánek, který je znám jako velký ostravský patriot. Kahánek z díla Fryderyka Chopina zahrál Scherzo cis moll pro klavír, op. 39. Ukázal své přednosti v brilantní technické suverenitě a schopnosti vyvolat nádherně poetickou atmosféru, plnou křehkých lyrických pasáží i grandiózních zvukových ploch. Posléze se ke Kahánkovi připojil basista Ivo Hrachovec a umělci společně přednesli výběr z Biblických písní, op. 99 Antonína Dvořáka. Zazněly Oblak a mrákota jest vůkol něho, Skrýše má a pavéza má Ty jsi, Bože! Bože! Píseň novou, Slyš, ó Bože, volání mé a Zpívejte Hospodinu píseň novou.

Interpretace ostravského absolventa a sólisty Národního divadla Hrachovce nenechala ani vteřinu na pochybách, že se jedná o majestátní, překrásně zbarvený, velký hlas, který je schopen mohutné dynamické šíře a plastického výrazu protkaného emocemi. Také souhra obou umělců byla ilustrací všestranně ohleduplného hudebního dialogu, plného kultivované barvy a pokorného usebrání.

Z úterního koncertu v Českém rozhlase Ostrava. (Foto: Michael Ruman)

Závěrečným dílem, v němž protagonisté spojili své síly, bylo Trio B dur pro klarinet, violoncello a klavír, op. 11 Ludwiga van Beethovena. Kateřina Pašková, Jiří Hanousek a Ivo Kahánek raným opusem vídeňského mistra večer důstojně uzavřeli.

Po dlouhých ovacích zcela zaplněného Studia 1 Českého rozhlasu Ostrava si vzal slovo ještě jeden z iniciátorů benefice, klarinetista a pedagog Petr Bohuš. Poděkoval všem za ochotu přispět na nelehký osud Michala Šemory a znovu zdůraznil ochotu a nezištnou vůli vystupujících umělců, kteří vystoupili bez nároku na honorář a pomohli tak přervanému talentu Michala Šemory k důstojnějšímu životu. Následoval dlouhý potlesk, který po právu náležel všem, kteří benefiční koncert odehráli a podíleli se na jeho realizaci. Těžce nemocnému Michalu Šemorovi lze přispět také na číslo účtu 1211535093/0800.

Dobrá vůle, milosrdnost a pomoc lidem v nouzi je něco, co v sobě vždy nese osobní, lidský rozměr. Snad i proto byl večer v ostravském rozhlase jiný než běžné koncerty a dýchal souzněním, empatií a vírou v dobré skutky. Velký německý lékař, teolog, varhaník a nositel Nobelovy ceny za mír Albert Schweitzer jednou řekl: „Otevřete oči a hledejte, zda někdo nepotřebuje trochu času, účasti, trochu společnosti, starostlivosti. Možná je osamělý, zatrpklý, nemocný. Pro každého můžete něčím být – pro starce i pro dítě. Nenechte se zastrašit, když musíte čekat nebo experimentovat. Buďte připraveni i na zklamání. Ukažte se lidem jako člověk.“