Romeo je má největší výzva, říká Adam Živnůstka před premiérou nového ostravského muzikálu

Narodil jste se v Havířově, kde také žijete. Začal jste se zpěvem už tady?

Zpívat jsem začal docela brzy. Ve třech letech mi rodiče koupili malé dětské varhánky, na které jsem vzápětí podle sluchu přehrával písničky Michaela Jacksona, které tehdy hodně hrávali v televizi, a do toho jsem si s nadšením broukal. Pak se rozhodli přihlásit mě na základní školu s hudebním zaměřením, což ve velké míře hezky ovlivnilo můj osud.

Následovala Janáčkova konzervatoř v Ostravě. Jak na tuto instituci vzpomínáte?

Musím se přiznat, že můj přístup ke studiu byl dosti proměnlivý a dodnes rád vzpomínám na velkou trpělivost některých profesorů.

Na konzervatoři jste odmaturoval. Proč jste nepokračoval ve studiu?

Měl jsem pocit, že mi už škola předala všechno, co mohla, co jsem potřeboval, a že nastal čas pro změnu.

Víte, že bez dokončeného vyššího odborného vzdělání nemůžete třeba jít učit? Ale to vás asi netrápí…

Učení jako povolání jsem nikdy neměl za svůj cíl, proto mě to rozhodnutí netrápilo. A jestli někdy budu mít pocit, že chci někomu předat své zkušenosti, bude to z dobré vůle.

Později jste se stal členem souboru opereta/muzikál v Národním divadle moravskoslezském. Co pro vás ten okamžik znamenal?

To bylo pro mě splněné přání. Měl jsem tehdy od divadla několikaletou pauzu a byla to příležitost dostat se zpátky k tomu, co mě baví a co dělám s láskou.

Jste praktická nebo spíš emotivní povaha? Vím, že jste místo studia zpěvu zvolil raději jazykovou školu. Co vás k tomu vedlo?

Nechávám se řídit spíše srdcem než rozumem a nechávám věci přirozeně plynout. A jelikož jsem se od základky učil němčinu, měl jsem chuť dohnat ještě angličtinu.

Vyzkoušel jste si zajímavé profese, jednou z nich je například praxe realitního makléře. Proč právě finance?

Bylo období, kdy jsem cítil potřebu vyzkoušet něco jiného. Vystřídal jsem více povolání. Některé z nutnosti se uživit, jiné ze zvědavosti, abych si nakonec uvědomil, že divadlo je to, čemu se chci opravdu věnovat.

Jaký hudební žánr je vám bližší, muzikál nebo opereta?

Muzikál je mi stylově nejbližší. Baví mě svou komplexností a rozmanitostí, kdy se propojuje zpěv s herectvím a tancem.

V Divadle Jiřího Myrona se nyní objevíte v roli Romea v novém muzikálu Borise Urbánka Romeo a Julie. Je to zatím vaše největší příležitost?

Romeo je doposud má největší role a taky největší výzva. Za tu příležitost jsem moc vděčný.

S jakými pocity a očekáváním jste šel do konkurzu?

S Radkem Melšou jsme moc dobří kamarádi a upřímně jsem mu tu roli moc přál. Dopadlo to, jak nejlépe mohlo, že vybrali nás oba. Asi něco ve hvězdách…

Zkusme se v myšlenkách přenést do vaší postavy. Jaký bude váš Romeo?

Je hodně ovlivněný prostředím, ve kterém vyrůstal. Nenávist rodů, nepochopení a nebezpečí na každém rohu jsou v něm zakořeněné. Zároveň je to snílek, který chce od toho všeho utéct a pro lásku je ochoten obětovat cokoli. Jeho mladistvá lehkovážnost a horlivost mu ale pod nohy klade jen víc a víc osudových překážek. Kdo příliš spěchá, nic nestihne.

Připadá vám příběh lásky až za hrob, které nepřejí rodiče, stále aktuální?

Nemyslím, že by rodiče Romea a Julie byli nepřející, mají jen svou představu o jejich štěstí. Samotná láska dvou mladých milenců je pak příběh, který nás přivádí do prostředí a situací, jež vyobrazují lidskou nepoučitelnost, nedorozumění, nepochopení, nekontrolovanou mysl a ego. Tyto lidské rysy se za stovky let nezměnily, a proto je to téma vždy a stále aktuální.

Jak na vás působí hudba Borise Urbánka?

Boris Urbánek napsal opravdu krásnou a rozmanitou hudbu, na kterou můžeme být v Ostravě pyšní.

Jaký je part Romea z hlediska náročnosti?

Co se týká náročnosti, tak nás Boris Urbánek v roli Romea nešetřil, obzvlášť potom ve vypjaté scéně, kdy se Romeo ve vyhnanství dozvídá špatné zprávy. Je to ale výzva a ty já rád. Bez nich bychom se neposouvali dál.

Do jaké míry koresponduje nové nastudování s dějovou linií původní předlohy? Dojde k nějaké časové či místní aktualizaci?

Nastudování činoherní složky je pojato klasicky, avšak adaptace na muzikál vždy vyžaduje určité změny. Ty ale nejsou nijak zásadní.

Jak se vám spolupracuje s pěveckými kolegy? Z klipu, který divadlo před nedávnem zveřejnilo, je zřejmé, že vás to baví…

S Radkem Melšou jsme dobří kamarádi, zpíváme spolu dokonce i ve vokálním kvintetu 5PAK, při zkoušení si pomáháme a společně hledáme cestu. A s holkami je taky skvělá spolupráce. Martina Šnytová mě vždy překvapí svou všestranností a profesionalitou, s jakou ke své práci přistupuje. Stejně tak Patricia Janečková, která je přirozený talent. Obě jsou to skvělé zpěvačky a je pro mě čest si s nimi zahrát. V klipu jsme potom každý sám za sebe. Myslím, že nebyla potřeba vytvářet něco víc.

Jak zní vaše přání k premiéře Romea a Julie?

Ať všichni zlomí vaz! A ještě pak světový mír.