Divadelní festival Ost-ra-var vstoupil do svého třetího desetiletí s řadou zásadních novinek
30.11.2017 08:02 Ladislav Vrchovský Divadlo Komentář
Letošní ročník festivalu ostravských činoherních divadel Ost-ra-var má pořadové číslo 21. Organizátoři se vstupem do třetího desetiletí sáhli k některým podstatným změnám. Co tyto změny přinesou, to ukáží další festivalové dny. Jeden nový fakt a jeho jistý dopad je však již zřejmý. Změna organizace rozborových seminářů přinese odstoupení od jednoho jedinečného rysu Ost-ra-varu.
Účastníci úvodního dne festivalu Ost-ra-var.
Foto: Radovan Šťastný
Semináře, na kterých k uvedeným inscenacím hovořila v úvodu rozpravy vždy dvojice recenzentů – student některé ze zúčastněných vysokých škol a následně profesionální kritik, teatrolog, divadelní teoretik, případně vysokoškolský pedagog – dávaly Ost-ra-varu ojedinělý punc nejen přehlídky inscenací, ale i přehlídky budoucí domácí divadelní vědy a kritiky. V případě letošního ročníku by to bylo sedmnáct studentských recenzí. Letos budou oficiálně „za mladé“ hovořit jen čtyři předem vybraní recenzenti. Z tohoto úhlu pohledu je letošní změna podoby seminářů ke škodě.
Co naopak může přinést chutné ovoce, to je snížení počtu festivalových představení. Také obohacení o produkci Divadla Mír a již pevné zastoupení Staré arény lze jen uvítat. Zároveň je však program festivalu koncipován tak, že ne každý bude mít šanci zhlédnout vše. Naděje vyslovená dramaturgyní NDM Sylvií Rubenovou, že ten, který něco neviděl, přijede do Ostravy snad v průběhu roku, je mírně řečeno příliš optimistická. Ostatně, sám náměstek primátora Ostravy Zbyněk Pražák to zmínil v průběhu své řeči při zahájení festivalu, kdy citoval jistého ředitele odboru ministerstva kultury: „Do Ostravy se z Prahy jezdí jen za trest!“
Také podoba festivalového zpravodaje dozná změn, jak je patrné z editorialu jeho šéfredaktorky Jiřiny Hofmanové. Zmíněný princip „mládí vpřed“ je také, doufejme, změnou k lepšímu. I odstoupení od publikování nahodilých a neuvážených soudů, pronášených někdy dokonce v pozdních nočních hodinách a v jisté noční únavě, je dobrou věcí, která zajisté přispěje k většímu kreditu jak zpravodaje, tak celého festivalu. Upuštění od vidozpravodaje je jistým ochuzením, ale organizátoři slibují, že se k této reflexi v dalších ročnících vrátí. Zajímavé však může být reflektování festivalového dění ze strany studentů olomoucké Univerzity Palackého na internetové stránce divabaze.cz.
První festivalový den přinesl čtyři programové body. Dopolední program zaplnilo představení činohry Národního divadla moravskoslezského určené tentokrát školní mládeži. Hra slovenského dramatika Viliama Klimáčka Sissi (Útěky Alžběty Rakouské) nepatří k nejlepším dílům autora a inscenace sama v sobě nese jisté problémy (viz. recenze publikovaná v Ostravanu po premiéře). Ty se v průběhu repríz ještě více zvýraznily a vyústily v podstatě v nudné představení.
Hra Obraz (Yasmina Reza, Komorní scéna Aréna) je v podání hvězdného mužského hereckého tria (Albert Čuba, Marek Cisovský, Josef Kaluža) záležitostí nejvyšších divadelních kvalit a festivalové představení to jen potvrdilo. Z čtveřice inscenací prvního festivalovéh dne jde zajisté o to nejlepší, co bylo k vidění.
Stará aréna se představila inscenací hry Vánoce u Ivanovových. Dramaturgicky zajímavý počin co se objevení autora Alexandra Vvěděnského pro ostravské diváky týká je však poněkud nepřehlednou záležitostí, ve které se publikum příliš neorientuje. Snaze režiséra a upravovatele textu Pavla Gejguše přinést jevištní tvar zajímavý ve všech složkách a podaný současným scénickým jazykem háže klacek pod nohy množství jednotlivostí, které jsou sice efektní, ale celek spíše rozmělňují. Nicméně herecké výkony Anny Cónové, Šimona Krupy a Petra Sedláčka zasluhují pochvalu.
V podstatě bulvární komedie francouzských autorů Patricka Haudecoeura a Daniellle Navarro-Haudecoeur Mátový nebo citrón, se kterou do festivalového dění vstoupilo Divadlo Mír, první den uzavřela. Žánr, ve kterém každé představení stojí a padá s hereckými výkony a u kterého nejde o nic jiného než rozesmát publikum, může být vynikajícími hereckými výkony povýšen na skutečné divadelní umění. Bohužel na rozdíl od premiéry se tentokrát jednotlivým představitelům dařilo o něco méně. I když se většina diváků docela bavila, ta odbornější část publika odcházela poněkud zklamána. Prof. Doc. PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D. z katedry divadelních a filmových studií Univerzity palackého Olomouc na adresu tohoto představení řekla: „Herecká složka, a ta je v tomto žánru vždy nejdůležitější, zůstala nenaplněna.“
Čtvrteční program nabízí šest představení. V 10 hodin Divadlo Petra Bezruče předvede inscenaci hry PS: …odepiš, ve 13 hodin se ve zkušebně Divadla Antonína Dvořáka odehraje představení hry Teď mě zabij, ve 13.30 uvede Národní divadlo moravskoslezské na alternativní scéně Divadla loutek inscenaci hry Obyčejný život. V 15.45 přijde na řadu velmi očekávané představení hry Tomáše Vůjtka Smíření v Komorní scéně aréna. V 18.30 nabídne Národní divadlo moravskoslezské na scéně Divadla Antonína Dvořáka hru Hodina před svatbou a vše uzavře Bílé divadlo ve Staré aréně vzpomínkou na Petra Bezruče pod názvem Já, toho věštec od Beskydu lidu.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.