Výzvy je dobré přijímat, říká Barbora Filipová u bran přelomového ročníku projektu Ostrava zpívá gospel

Projekt Ostrava zpívá gospel se uskuteční už popáté. Letos se ho zúčastní rekordní počet 170 přihlášených zpěváků. Čím si tak velký zájem vysvětlujete?

Tuto otázku si klademe každý podzim. Věříme samozřejmě, že to, co děláme, má smysl, přesto nás zájem a nadšení, s jakým se úplně cizí lidé do našeho projektu vrhají, stále znovu překvapují. Důvodů bude více, ale tím hlavním je bezpochyby sama hudba. Nemusíte mít talent ani zkušenosti, abyste hudbu milovali a rádi ji aspoň sami pro sebe „provozovali“. Téhle obyčejné radosti z hudby dává OZG prostor a umožňuje lidem ji sdílet a užívat si ji s druhými. A právě společenství a pocit sounáležitosti je nejspíše tím druhým největším důvodem, proč OZG lidi přitahuje. Každý rok se na podzim sejde velmi nesourodá parta cizích lidí, která ale už od první společné zkoušky splyne v jeden pestrý organismus. Mladí, staří, bohatí, chudí, s tituly i bez titulů, máme společný velký cíl, společně se na něj těšíme a společně makáme, abychom ho dosáhli. To je bezvadný zážitek.

Kolik absolvuje sbor zkoušek a jaká je systematika nácviku gospelových písní?

Celkem míváme maximálně 7 zkoušek, z toho dvě celodenní. Všichni zpěváci dostanou hned na začátku noty, ale hlavně nahrávky svých hlasů (většina členů totiž zpívat z not neumí). Před každou zkoušku zadá sbormistr domácí úkol, takže na zkoušku už zpěváci chodí alespoň trochu připraveni. Za pět týdnů musíme zvládnout nacvičit celkem asi 13 nebo 14 písní, takže zkoušky mají opravdu spád. Kapela zkouší samostatně a se sborem se sejde poprvé až na velké celodenní zkoušce týden před koncerty.

Sbormistr Terry English je spojen s projektem od jeho počátků? Jaké má vlastně Terry zkušenosti s vedením sboru?

Ano, celý projekt vznikl v Terryho hlavě a on je taky jeho hlavním tahounem. K dirigování a vedení pěveckých sborů se dostal už jako teenager a nepustilo ho to dodnes. Založil a vedl celou řadu velkých projektů, vždy šlo ale o sbory neprofesionální, otevřené pro každého. Stál u zrodu např. britských univerzitních rock gospelových sborů Revelation, na Ostravsku zakládal síť rockových sborů pro teenagery Tensing, později stál u zrodu podobně zaměřených sborů Fusion, které dnes fungují už v devíti evropských zemích. Letos v létě vedl takovou variaci na Ostrava zpívá gospel během festivalu Colours of Ostrava, sbor „Colours zpívá gospel“ vystoupil po pouhých dvou zkouškách společně se zpěvákem Faadou Freddym, což byl pro mnohé jeden z vrcholů festivalu. Nicméně Terry sám často prohlašuje, že kolem něj se pohybuje celá řada mnohem talentovanějších a schopnějších sbormistrů a hudebníků, než je on. Kdo ho ale zažil při práci, ví, že jeho charisma je opravdu výjimečné. Zpěváci práci s ním milují.

Podstatnou změnou letošního OZG je nové zázemí. Páté narozeniny oslavíte v Gongu. Myslíte, že jej dokážete zaplnit? Je to mnohem větší prostor než Evangelický Kristův Kostel.

Ve chvíli, kdy se mě ptáte, už jsou oba koncerty téměř vyprodané, čili teď už je snadnější říct „věřím“. Osobně jsem měla trochu pochybnosti, jestli by nestačilo udělat v Gongu jen jeden závěrečný koncert, můj odhad byl ale zjevně chybný (úsměv). Po předchozích letech, kdy jsme pro velký zájem přidali k původně jen dvěma závěrečným koncertům ještě třetí a kdy nakonec už ani to nestačilo, byl pro nás pátý ročník dobrou příležitostí přijmout výzvu a skočit do hlubší vody. Kapacitně je to vlastně jako šest vyprodaných evangelických kostelů. Výzvy máme rádi. Tak uvidíme.

Jaké jsou výhody a nevýhody změny prostředí?

Je jasné, že atmosféra letos bude trochu jiná, než na jakou jsou lidé zvyklí, jenomže jiná nemusí znamenat horší. Koncerty OZG jsou pověstné především neuvěřitelným ohňostrojem energie a vřelosti, který z pódia mezi diváky po celý koncert srší. A i když z Gongu máme jistý respekt, jednoduše věříme, že ani v jeho obrovském prostoru se tahle energie neztratí. Nejen díky tomu, že samotný sbor bude o poznání větší (z původních 110 zpěváků narostl na letošních 170), ale nakonec i díky většímu publiku, které energii sboru vždycky vrací, takže intenzita společného prožitku radosti z hudby se ještě násobí.

Každoročně OZG doprovází řada vynikajících ostravských muzikantů. Kdo se v jejich řadách objeví letos?

Základ naší kapely už se ustálil ve stabilní sestavě Jiří Balcařík (kytara), Milan Vyležík (baskytara), Petr Bodnár (klávesy a hammondy), Pavel Švec (bicí) a Adam Rek (perkuse). Kapelu vede mladá a nesmírně talentovaná pianistka a klávesistka Shelby Flowers z USA, která už několik let žije v Ostravě. Bez těchhle skvělých muzikantů by naše koncerty zdaleka nebyly tím, čím jsou. Letos se nám opět o něco rozroste dechová sekce, znovu se objeví dětský pěvecký sbor svinovské ZUŠ a nově se k nám přidají také mladí hráči smyčcového orchestru ZUŠ Vratimov. Co se týče vystupujících interpretů, máme jako obvykle i letos nachystáno jedno výraznější překvapení. Náš zvláštní host k nám tentokrát přicestuje až ze zámoří a na spolupráci s ním se všichni moc těšíme.

Obměňuje se každoročně gospelový repertoár, nebo jsou některé písně trvalou součástí playlistu?

Letos půjde tak trochu o „Best of OZG“, tedy výběr nejúspěšnějších a nejoblíbenějších písní z repertoáru posledních čtyř let, které doplní jen pár úplně nových. Každý rok přebíráme několik písní z minulého ročníku a přibližně polovinu programu tvoří písně nové. Pro všechny písně platí pravidlo třikrát a dost, které zatím porušila jediná píseň, Happy Day. Jestli se jí podaří porušit pravidlo i letos, se ještě uvidí.

Je gospelová hudba určena výhradně pro adventní a vánoční čas?

Samozřejmě, že není. S Vánocemi ji ale aspoň tady u nás spojuje její podstata, tedy poselství o Boží lásce k lidem, jejímž nejvyšším projevem bylo to, že se Bůh stal jedním z nás, oním chudým miminkem v jesličkách. Asi proto jsou tady u nás gospelové koncerty během Vánoc běžnější než ve zbytku roku. Nicméně gospelová dobrá zpráva o tom, že Bůh nás miluje a je přítomný i v našem občas neutěšeném lidství, platí nejen o Vánocích, ale po celý rok, v Ostravě stejně jako v amerických černošských ghettech, kde se gospel před mnoha lety zrodil.

Existuje spousta vynikajících gospelových zpěváků a kapel. Které byste čtenářům Ostravanu doporučila?

Tohle je otázka spíše na našeho sbormistra, já zas takovým odborníkem na gospel nejsem. Ale ze současného gospelu můžu zmínit alespoň ta nejznámější jména jako Kirk Franklin, Fred Hammond, Lamar Campbell nebo sbory Brooklyn Tabernacle Choir, Oslo Gospel Choir a London Community Gospel Choir.

Je atmosféra na zkouškách podobná tomu nespoutanému nadšení, které se na posluchače valí během koncertů OZG?

Rozhodně! Ono by to ani jinak nešlo. Začne to hned na první zkoušce a za těch pět týdnů se energie a nadšení ve sboru postupně nabalí do takové nálože, že pak nakonec dokáže explodovat na všech našich závěrečných koncertech v plné síle i třikrát po sobě! To by se nacvičit nebo zahrát ani nedalo.

Čím to je, že gospelové písně mají v sobě tolik radosti? Proti našim vánočním písním, oslavujícím narození Ježíše Krista, jsou víc bezprostřední. Je to v samotné hudbě, nebo je to dáno i aktivnějším vztahem lidí k této hudbě?

To je dobrá, ale docela těžká otázka. V našich koledách je radost ukryta také, jenomže pro dnešního člověka je možná mnohem těžší ji v té tradiční formě znovu objevit a přivlastnit si ji. Gospel je oproti tomu spontánní a nesmírně autentický, zakotvený obsahem i jazykem v každodenním životě lidí jako jste vy a já, v jeho kráse, ale i bídě a trápení, a přesto vždy prodchnutý neotřesitelnou nadějí. I samotný vztah k víře a k Bohu je v něm prožíván tak neformálně a bezprostředně, že se umí dotknout i těch, kterým jinak toto téma nic moc neříká.

V čem vy osobně spatřujete pro běžného Ostravana, který se na koncerty OZG dosud nevypravil, přínos? Čím vlastně může gospelová hudba ostravské publikum zaujmout?

Ostraváci si dnes mohou vybírat z nepřeberného množství krásných koncertů všeho druhu, ale myslím, že OZG mezi nimi svým způsobem opravdu vyčnívá. Je totiž společným dílem obyčejných lidí, kteří se na pár týdnů dají dohromady a vytvoří něco, na co se jen tak nezapomíná. Gospelová hudba má dar lidi strhnout a v podání našich nadšenců, zpěváků ve sboru a fantastických muzikantů v kapele, je téměř jisté, že půjde o něco jedinečného a nepřehlédnutelného. Každoročně rostoucí zájem to ostatně potvrzuje.

Jak zní vaše přání s ohledem na pátý ročník OZG?

Kromě zcela přízemních přání, abychom to na zbývajících zkouškách i potom v Gongu všechno dobře zvládli a při koncertech se nám podařilo zaplavit sál pozitivní energií až do posledního sedadla, mám ještě jedno přání. Přála bych si, aby i potom, co tohle bláznovství skončí, ulpěla na našich životech stopa gospelové naděje, která není vůbec závislá na tom, jak se nám osobně právě daří, nebo jak vypadá svět a společnost kolem nás, ale vyvěrá z mnohem hlubšího pramene, který nikdy nevysychá. A aby nás její radost, i když možná méně halasná, provázela i během celého roku.

Letošní dva koncerty z cyklu Ostrava zpívá Gospel se uskuteční ve vítkovickém Gongu 9. prosince 2017, a to v 15 a v 18 hodin.