Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy se spojí v jeden festival. Nejtěžší bude zvyknout si na nový název, říká Jaromír Javůrek

Můžu vás poprosit o stručný nástin minulosti festivalu Janáčkovy Hukvaldy?

V roce 1948 vznik festival Janáčkovo hudební Lašsko, který se připravoval již v roce 1947, ale nikdo z organizátorů tehdy netušil, k čemu dojde v únoru 1948. Byl to po Pražském jaru druhý nejstarší festival v tehdejším Československu. Společensko-ekonomické změny v roce 1989 vedly k zániku festivalu. Na uprázdněné místo nastoupil v roce 1993 Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. Po přímo raketovém startu daném výraznou podporou Národního divadla moravskoslezského (tehdy byl ředitelem Ilja Racek a šéfem opery Luděk Golat) a přízní sponzorů (tehdejší rozpočet byl srovnatelný s rozpočtem MHF Janáčkův máj) se začal festival programově vyhraňovat. Zazněly na něm například operní inscenace českých autorů 20. století, Brittenova Archa Noemova, v koncertní oblasti novodobá premiéra původního znění 2. smyčcového kvartetu Leoše Janáčka s violou d’amoure.

Festival měl evidentně dobře nakročeno! Co se tedy stalo?

Po určité době nastala stagnace a ústup ze slávy, což opravdu nerad říkám. Odešli velcí sponzoři a donátoři, festival upustil od premiér operních inscenací a zvaní významných zahraničních uměleckých osobností. Ani Janu Hališkovi, ani mně se nepodařilo s velmi výrazně omezeným rozpočtem a při nevyjasněných vztazích mezi festivalem, obcí Hukvaldy a správou hradu Hukvaldy festivalu navrátit bývalý lesk.

A festival Janáčkův máj? Jaké byly jeho osudy?

Po prvních poválečných pokusech o vznik hudebního festivalu se v Ostravě konal první ročník festivalu klasické hudby s názvem Ostravské hudební jaro v roce 1950. 8. května řídil historicky první koncert, na němž mimo jiné zazněla Schulhoffova Symfonie svobody, Otakar Trhlík. Po několika změnách názvů vznikl v roce 1976 Janáčkův máj, hudební festival socialistických zemí. Na jedné straně výrazný krok vpřed, tedy pravidelné a četné uvádění děl Leoše Janáčka a současných českých skladatelů, na straně druhé svazující omezení pouze na interprety tehdejšího socialistického bloku. Již ze své zkušenosti vím, že toto vymezení bylo nepřekročitelné. Janáčkův máj – byť s velkými problémy – překonal změny roku 1990 a stal se mezinárodním hudebním festivalem. Zajistil si podporu města Ostravy, Moravskoslezského kraje a řady sponzorů a stal se velmi respektovaným členem Evropské festivalové asociace (v roce 2015 se konala valná hromada a konference této organizace právě v Ostravě).

Proč tedy dochází ke sloučení Janáčkova máje a Janáčkových Hukvald?

Janáčkův máj řešil nyní možnosti svého dalšího rozvoje a Janáčkovy Hukvaldy problémy své existence. Spojení obou festivalů se z hlediska ekonomického, propagačního, prezentačního a především další perspektivy jeví nejen jako jediná možná, ale přímo ideální cesta, pokud něco může v dnešní společnosti ideální být. První ohlasy, a to ze všech stran, jsou velmi pozitivní.

Dá se říci, že kdyby se festivaly nesloučily, musel by jeden z nich zaniknout? Byla toto situace reálná?

Je velmi pravděpodobné, že Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy by brzy zanikl. Neměl velké sponzory a podpora z veřejných zdrojů by nebyla schopna festival finančně zajistit. Janáčkův máj hledal další možnosti svého rozvoje a spojení obou festivalů se nabízelo jako logické a zcela nenásilné řešení.

Jak se bude festival pod novou značkou číslovat? A co číslování starších názvů festivalu? Bude se stále provádět?

Ročník, který proběhne v roce 2018, bude prvním ročníkem Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Po diskusi na správní radě obecně prospěšné společnosti Janáčkův máj, která bude nadále festival pořádat, bylo rozhodnuto, že se tento ročník číslovat nebude – a uvidíme, co bude dál. A od nuly rozhodně nezačínáme.

Změní se dramaturgie celého festivalu? V rámci Janáčkova máje zněl pravidelně na jednom koncertě jazz, na Hukvaldech se zase konaly multižánrové projekty, například s Ivou Bittovou…

V zásadě se nezmění, dramaturgické principy budou zachovány. Ale větší prostor a větší různorodost prostředí nám umožní větší variabilitu a více možností. Jazz a smysluplný crossover budou mít své místo na festivalu i nadále.

Do jaké míry ovlivní sloučení festivalů počet koncertů? Zůstane zachován přibližný počet dvaceti a deseti koncertů obou festivalů?

V roce 2018 nabídneme posluchačům 35 koncertů a doprovodné akce. Vedle hlavních festivalových pódií v Ostravě a na Hukvaldech zůstanou zachovány koncerty i v dalších vybraných městech Moravskoslezského kraje. Celkově bude nabídka, a to jak programová, tak interpretační, daleko bohatší a věřím, že i zajímavější. Budou-li naplněny naše předpoklady, bude se festival v dalších letech dále rozvíjet a stane se skutečnou evropskou festivalovou perlou nesoucí navíc jméno geniálního skladatele Leoše Janáčka.

Dovolím si jednu osobní otázku, není vám sloučení obou festivalů trochu líto?

Ano i ne. S Janáčkovým májem jsem spjat od roku 1984, povedlo se mi festival převézt přes úskalí změn přelomu osmdesátých a devadesátých let a podařilo se mi do Ostravy dostat světové osobnosti klasické hudby. Byl jsem u zrodu Janáčkových Hukvald a v prvních letech se výrazně podílel na jejich programu. Pak jsem byl, žel již zpovzdálí, svědkem jeho ústupu ze slávy. O sloučení janáčkovských festivalů jsem uvažoval delší dobu a jsem přesvědčen, že je to správná cesta. Schoenbergova Zjasněná noc v Ostravě, Janáčkovy Lašské tance na Hukvaldech, black tie a velká večerní na ostravské koncerty, neformální oblečení a rodinu s sebou na Hukvaldy. Jsem přesvědčen, že to všichni uvítají a že se budou na všech koncertech Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka cítit dobře a přirozeně. A osobní odpověď: oba festivaly zvlášť se nadále nedaly ani organizovat, ani řídit. Nejtěžší bude zvyknout si na nový název, ale věřím, že později už to nikomu ani nepřijde.

Určitě už dnes víte, co v létě na koncertech Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka zazní. Na co byste čtenáře deníku Ostravan.cz rád pozval?

Z vyrovnané řady koncertů se vybírá jen velmi obtížně, ale zkusím to. Velkými lákadly budou slavné české operní árie v podání basbarytonisty Adama Plachetky, současná legenda polské soudobé hudby Krzysztof Penderecki, světový pianista Roman Rabinovich, Litevský národní symfonický orchestr a Camerata Salzburg a v neposlední řadě Česká filharmonie. Určitě bude stát za to koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka od 21. května do 1. července 2018 navštívit.