Kluby zblízka, část 11. Lidé přestávají aktivně hledat novou dobrou hudbu, říká šéf Stounu Kamil Rudolf

Když jste se rozhodli provozovat klub, určitě jste měli nějaké představy, plány a ambice. Jak moc se realita lišila od skutečnosti? 

Skutečnost bývá vždy jiná než představy. Co mě ale překvapilo, byla míra byrokracie, kterou taková činnost přináší. Musím říct, že toto spíše pořád narůstá, než aby se byrokratická zátěž snižovala. Často pro samé papírování nemáte šanci ani dělat pořádně svoji práci. Taky jsem měl určité ideální představy o zájmu lidí o kulturu.

Máte pocit, že se lidi obecně o kulturní dění dostatečně nezajímají? 

Těžko říct, je to velmi individuální. Fakt je, že lidé už nejsou moc zvyklí hledat a objevovat novou dobrou hudbu, spíše na sebe nechají působit marketing a z této záplavy si pak něco vyberou. Určitě to souvisí s novými technologiemi. Ty umožnily hudbě oslovit velmi jednoduše miliony lidí a v podstatě je to asi dobře. Lidé se v této záplavě, ať třeba pozitivních informací pak hůře orientují a spíše jen pasivně přijímají, co jim je sděleno.

Dá se říci, že jiný hudební klub ve Frýdku-Místku není. Je podle vás dobře, že Stoun ve městě nemá konkurenci? 

Klub Stoun patří mezi pár nejstarších klubů v České republice. Domnívám se, že v našem kraji klub, který by fungoval déle, neexistuje (krnovský klub Kofola se původně jmenoval jinak, nacházel se na jiném místě, ale letos zde oslavili pětadvacet let existence – pozn. autora). Jinak ve Frýdku je spousta „klubů“, ale jsou to buď spíše diskotéky nebo hospody s občasnými koncerty nebo hudebními akcemi. Takže konkurence ve smyslu, že jde volný čas trávit i jinak, tady samozřejmě je, ve smyslu dramaturgie a úrovně koncertů tady konkurenci asi nemáme.

Kamil Rudolf v klubu Stoun. (Foto: Aleš Honus)

Máte pocit, že Stoun nějakým způsobem ovlivňuje hudební scénu ve Frýdku-Místku? Anebo je to naopak a frýdecko-místecká hudební scéna ovlivňuje dění v klubu? 

Určitě. Kromě toho, že u nás hrají ty nejlepší a nejznámější kapely a dýdžejové z celé republiky nebo i zahraničí, dáváme rádi šanci i místním kapelám či projektům a mě osobně navíc baví tyto dva světy propojovat. To znamená, že jakmile to jen trochu jde, neváhám zařadit na program večera spolu s nějakou „hvězdou“ i lokální umělce. Chtěl bych, aby se hudební scéna ve Frýdku-Místku, ale i vůbec na celé severní Moravě a ve Slezsku zvedala a kapelám, dýdžejům a dalším umělcům se podařilo prorazit i ven. Ve Frýdku máme navíc unikátní festival Sweetsen Fest, jenž naše produkce spolupořádá. Ten je zaměřen právě na lokální umělce a jejich propojování s těmi známějšími. V klubu pořádáme i pravidelné koncerty místních kapel.

Přesně tak. Zrovna jsem měl připravenou otázku o tom, že lidé zainteresovaní do dění ve Stounu se podílejí také na organizaci Sweetsen Festu, tedy koncertní přehlídce skupin z Frýdecko-Místecka. Nemáte někdy obavy, že nabídka bude dříve či později vyčerpána? Myslíte si, že je stále co nabízet? Ať už jde o kapely, respektive o zlepšování festivalu po organizační stránce…  

Ano, vždycky a na všem jde něco zlepšovat. Ve Frýdku-Místku je neuvěřitelné množství kapel, dýdžejů a dalších umělců. Troufám si tvrdit, že na počet obyvatel možná nejvíce v republice. Navíc naše scéna drží neuvěřitelně při sobě, chodí na své koncerty, vzájemně se podporuje. Toho jsem si jinde v republice nevšiml. Nabídka se tedy nevyčerpává, ale neuvěřitelně roste. Mám pocit, že i projekty jako Stoun nebo Sweetsen Fest vznik kapel a umělců spíše podporují. U nás si i amatérské kapely a dýdžejové mohou zahrát na velkých pódiích před tisíci lidmi a to je neuvěřitelná motivace do jejich další činnosti a tvorby.

To rozhodně. Nicméně když se na frýdecko-místeckou scénu podíváte odborným okem, jaká jsou její specifika? Převládá zde spíše kvantita, anebo zde podle vás vznikají i kvalitní hudební díla? 

Je nás tady samozřejmě hodně, ale v poslední době se daří stále více projektům a kapelám porazit hranice našeho okresu a prosadit se i v rámci republiky. Je to například skupina Mirai, nebo David Stypka a Bandjeez, kteří navíc prorazili s velmi kvalitní muzikou a texty, které fakt nejsou pro mainstreamového posluchače. Z těchto úspěchů mám strašnou radost a moc to těm lidem přeju!

Ačkoliv kapel na Frýdecku-Místecku funguje poměrně hodně, tak těch tvrdšího ražení zas tolik není. Třeba ve srovnání s Havířovskem a Třineckem… O čem to vypovídá? Máte pro to nějaké vysvětlení?  

I ve Frýdku-Místku je těchto kapel několik. Nedokážu ale posoudit, jestli jich je v okolních městech více nebo méně.

Občas zaznívají nářky, že lidé přestali chodit na koncerty. Je to podle vás pravda? Proč si myslíte, že tomu tak je? 

Doba devadesátých let minulého století, kdy se chodilo na cokoliv, je nenávratně pryč. Klasické kapely vystřídala do jisté míry i elektronická hudba. Nicméně v posledních asi dvou letech zaznamenávám opět zvýšený zájem o koncerty a obzvláště známější interpreti bývají u nás vyprodaní. Jinak je to samozřejmě i dobou. Lidé mají i jiné možnosti zábavy. Navíc současné legislativní změny jako elektronická evidence tržeb, protikuřácký zákon, který není vůbec jen o zákazu kouření, ale přenáší zodpovědnost z každého člověka na majitele klubu (hospody), tomu trendu jen přispívají. Mám pocit, že minulá vláda neudělala pro naše odvětví naprosto nic, ba naopak jen házela klacky pod nohy a zatěžovala nás stále větší byrokracií a nesmyslnými nařízeními.

Kamil Rudolf v klubu Stoun. (Foto: Aleš Honus)

Jak máte ve Stounu vyřešeno téma (třeba požární) bezpečnosti? Přece jenom se klub nachází v bývalém podzemním krytu… Dostáváte na toto téma hodně dotazů? Měli jste v této věci někdy nějaké problémy?

Klub je stále krytem civilní obrany a probíhají u nás kontroly jak ze strany hasičů, tak například tlakové zkoušky a další, které jsou velmi přísné. Navíc klub má celkem tři únikové východy. Z hlediska požárně-bezpečnostního řešení klub splňuje všechny podmínky. Je naprosto bezpečný. Dotazy na toto téma jsme za třiadvacet let jeho činnosti nezaznamenali. Občas někdo mívá problém s klaustrofobií, ale dvě tři piva na baru to obvykle vyřeší. (smích)

Zkoušíte na financování klubu získat nějaké granty či dotace? Daří se vám to?

Produkce klubu je podporována městem Frýdek-Místek a díkybohu za tuto podporu, protože náklady na vystoupení zejména známějších kapel nejde ze vstupného zaplatit. V minulosti jsme dělali i nějaké projekty z Evropské unie, ale v současné době už ne, právě vzhledem k nízké podpoře a neúměrné byrokratické zátěži. Nemá smysl dostat na program klubu podporu například čtyři sta tisíc a například jen tři sta padesát tisíc dát na mzdu a mzdové náklady člověka, který se bude o projekt a jeho byrokratickou část starat. Samozřejmě v kultuře obecně je té podpory málo a mohlo by to být určitě lepší.

V roce 2015 proběhla ve Stounu rekonstrukce. Proč jste k ní přistoupili? Jaká vylepšení jste pro své návštěvníky nachystali? Máte v plánu ještě nějaké další úpravy?  

Rekonstrukci v podstatě provádíme každý rok v době letních prázdnin a mívá tři části. Za prvé jsou to opravy, nátěry schodů, parketů, stěn a podobně. Za druhé změny či vyladění interiéru, aby lidé v klubu vždy něco jiného překvapilo a abychom byli pro lidi stále zajímaví, a za třetí je to vylaďování světelného a zvukového parku klubu. Stoun má výbornou akustiku a když se to sejde s dobrým zvukařem a kapelou, co umí hrát, je to úžasný zážitek. Na akustice pracujeme už deset let.  A troufám si říci, že jsme téměř u dokonalosti. (smích) Například Roman Holý (kapelník a tvůrce hudby Monkey Business, JAR – pozn. autora) o Stounu prohlásil, že má nejlepší akustiku ze všech klubu z bývalého Československa, ve kterých kdy byl, a že si na pódiu připadal jako ve studiu. V tomto trendu hodláme pokračovat a dále Stoun vylepšovat, aby zážitek našich hostů byl ještě lepší.

Ve Stounu se už od roku 2015 nesmí kouřit. Proč jste se k tomu kroku rozhodli už předtím, než vstoupil v platnost protikuřácký zákon? S jakými reakcemi jste se setkali? 

Jsem absolutně proti jakýmkoliv zákazům a nařízením. Podle mého názoru to má řídit neviditelná ruka trhu a každý provozovatel si to má rozhodnout sám. Já bych do restaurace, kde se kouří, na jídlo nešel. My k tomu kroku přistoupili na základě vlastní úvahy a rozhodnutí a na provoz to mělo jasně pozitivní dopad. Lidé po příchodu domů nesmrděli jako popelníky. V klubu byl lepší vzduch, což uvítali i umělci, začali chodit i nekuřáci, kterým to předem vadilo a kuřáci si prostě zajdou na cigárko před klub. Plošný zákaz je ale samozřejmě blbost. Jsou podniky, kde se kouřit prostě má. Dvakrát třikrát do měsíce jezdím do Prahy vzhledem k povinnostem spojenými s festivalem Beats for Love a chodíval jsem do kubánského pubu, kde prodávali pravé kubánské doutníky a jejich byznys byl na tomto do jisté míry založený… Teď se tam nesmí kouřit a lidé chodí na hodinu s doutníkem ven – naprosto absurdní a těch příkladů je mnohem více. Politici nás chtějí zregulovat ke štěstí a vědí nejlépe, co je pro nás dobré. Tento trend je podle mě velmi nebezpečný… Asi milionkrát více než dvanáct uprchlíku ze Sýrie.

Jaké jsou největší plusy a minusy klubu Stoun? 

Plusy jsou historie, lidé, dobrá dramaturgie, obecná známost a povědomí v České republice, umístění osm metrů pod zemí, což znamená, že klub nikoho neruší, a kvalitní vzduchotechnika dělaná pro bojový provoz. Minusem je, že párkrát do roka bychom to tady potřebovali nafouknout a strašně bychom chtěli i letní zahrádku.

Čtěte také:
1. Hudební bazar Ostrava
2. Stolárna Havířov
3. Kofola Music Club Krnov
4. Stará aréna Ostrava
5. Barrák Ostrava
6. Barrocko Třinec
7. Rock Café Southock Jablunkov
8. Galerka Nový Jičín
9. Fabric Ostrava
10. Jam Opava