Nová interaktivní výstava animovaného filmu ve Světě techniky připomíná filmovou tradici Ostravy
24.10.2017 11:38 Martin Jiroušek Atd. Report
QQ studio, epicentrum současného ostravského animovaného filmu, slaví pětadvacet let od svého založení. Krátký film Prométheus, jeho předchůdce, rovných padesát let. Při této příležitosti vznikla interaktivní výstava animovaného filmu umístěná do přízemí Světa techniky v Dolní oblasti Vítkovice. K vidění je nejmodernější technika, ale i staré dobré stroje. Návštěvníci, zejména ti mladší, si mohou vyzkoušet, jak vzniká film, co je to animace, jaké rozličné má fáze a co vše je třeba k tomu, aby se film rozpohyboval nebo promluvil.
Expozice animovaného filmu v přízemí Světa techniky.
Foto: QQ studio
„V roce 1967 vzniklo v Ostravě studio Prométheus, což byla pobočka pražského Krátkého filmu. Po všech peripetiích se v něm začaly natáčet krátké animované segmenty, zejména večerníčky. Nakonec se to „zvrtlo“ a začaly v něm vznikat filmy, které byly úspěšné ve světě. Stačí vzpomenout jména tvůrců s Prométheem spjatých jako Ilja Novák, Milan Lesniak nebo Dalimil Koutek,“ říká zachránce tradice animace v Ostravě Vladimír Mráz.
Jeho QQ studio známé z dnešní televizní tvorby má za sebou řadu unikátních počinů. Vzniklo v roce 1992 a kromě nepřeberné série krátkých pořadů a animovaných šotů má za sebou i první animovaný celovečerní film natočený po sametové revoluci Báječná show z roku 2002.
„V roce 1992 se nám podařilo založit vlastní studio animovaného filmu s nezvyklým názvem QQ. Navázalo na již zaniklý Krátký film – Prométheus, kterému revoluce příliš nepřála a navzdory mezinárodním úspěchům po celém světě znamenala jeho zánik. Ale QQ studio na tuto tradici plynule navázalo, protože já sám jsem začínal v Krátkém filmu. Jsem ten, který ještě nabíjel staré stroje klasickou surovinou,“ vysvětluje Vladimír Mráz.
Na výstavě je tak vidět obojí – moderní digitální technologie i starou dobrou ruční práci. Návštěvníci z řad dětí i dospělých si tak mohou vyzkoušet, jak se dá ozvučit animovaný segment třeba s pomocí kokosových ořechů. Animovaný koník běží na televizní obrazovce, ale skořápky jsou skutečné, je možno s nimi bušit v rytmu do různých podkladů, podle toho kudy vede cesta koníka, třeba po kamenné cestě anebo železničním mostě, ale také třeba na trávníku. Nejzajímavější jsou ale původní nástroje z doby archaické, které jsou překvapivě plně funkční.
„Šest let jsem zažil v Krátkém filmu, tu jeho vůni. Jsem tak zřejmě jeden z mála posledních, kteří ovládají původní řemeslo. To je i důvod, proč mám k animaci a filmu tak pozitivní vztah. Všechny nástroje, které tady ve Světě techniky vidíte, jsou z bývalého Krátkého filmu. Když jej v roce 1992 rušili, někdo mi zavolal a já nelenil a vydal se na záchrannou misi. Jinak tam byli připraveni blázni, kteří by vše regulérně zlikvidovali, rozbili kladivy, sekyrami, odvezli do sběru. V Praze se to dělo taky, ale v Ostravě jsme zorganizovali přesun, něco jak Hitler v Sudetech,“ žertuje s černým humorem Vladimír Mráz.
Výsledkem jsou zachráněné a plně funkční unikátní stroje, na které si může kdokoliv, kdo do Světa techniky přijde, sáhnout. V řadě případů je dovoleno mačkat knoflíky, posouvat zarážky, stroje sice nejsou zapojeny do elektřiny, nicméně i tak si lze s pohyblivou mechanikou názorně vytvořit obrázek, jak takový film vzniká a co vše musí technik umět.
„Pět nebo šest let jsem stěhoval například tenhle těžký stroj,“ ukazuje Mráz na dominantu výstavy, na které se vytváří fázovaný pohyb. „Váží čtyři nebo pět tun. Je tak těžký, že jím nikdo, nehne, protože musel být stabilní, i když kolem jezdily tramvaje. Jenom abychom jej posunuli tady na výstavě, bylo zapotřebí šest silných chlapů.
Mohutný stroj obsahuje řadu nádherných funkcí, které si dnes už ani moderní animátor nedokáže představit. Vedle něj je umístěn mechanický simulátor pohybu, sestávající s listů jako v rozevřené knize. O něco dál je umístěna konstrukce na vytváření ploškové animace s průhlednými patry. Kdokoliv chce, může si vyzkoušet, jaké to je pracovat s několika plány a překrývat předměty v perspektivě.
V jiném oddělení se nachází zafixovaná kamera na 35mm formát, před ní umělé kulisy a reflektory, je možné zjistit, jak se točí klasickým způsobem. K vidění je i speciální televizní „totem“ z několika obrazovek, kdy v každé je k vidění některý z unikátních filmů, které ve studiu Prométheus vznikly, například podmanivá Ciska, animák, který vznikal s mnohaměsíční přípravou, nebo kuriózní Perličková pohádka, vytvořená z animovaných perel z roku 1986.
Čestné místo tady zaujímá bravurní animovaný horor Kantiléna od Karla Trlici z roku 1991, na kterém se podílel výtvarník Petr Poš. Pochopitelně nechybí ani nejnovější tvorba studia QQ, ta je zastoupena interaktivními animovanými segmenty, panely připomínající aktuální sérii Draci v hrnci a Ty Brďo!, ale i vyvěšenými velkoprostorovými plakáty. Na tuto expozici pak navazuje i protější, již dříve otevřená expozice v duchu České televize Déčko, kde má možnost si návštěvník vyzkoušet, jaké to je moderovat ve studiu například počasí. K dispozici je trikové zelené plátno, i simulace živého vysílání.
Výstava věnovaná historii animovaného filmu v Ostravě potěší každého milovníka klasického i moderního filmu. Kontakt s původními přístroji je neocenitelný a pro názornou představu nenahraditelný. V Praze je Muzeum Karla Zemana, českého Meliése, tedy filmového mága a průkopníka, v Ostravě alespoň malý kousek tohoto zázračného světa zprostředkuje právě kouzlo z produkce QQ studia a Prométhea ve Světě techniky.
Nezbývá než se těšit, že tato výstava bude v budoucnu rozšířena a detailně propracována s dalšími podrobnostmi, které k filmu neodmyslitelně patří. Ostrava má svou významnou filmovou minulost, kterou je třeba znovuobjevovat!
Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.