Publikace o Beethovenově Hradci je pěkným příspěvkem k poznání hudební historie

Editor sborníku Petr Hanousek sestavil publikaci ze studií, pojednávajících o hudební minulosti hradeckého zámku a o tom, jak se tradice promítá do současnosti. Jejích autory jsou hudební historici Karel Boženek, Miroslav Malura, Ivan Měrka či Eva Kolářová a Hanousek ji doplnil texty o soutěži, která se zde koná pravidelně od roku 1962 vždy v měsíci červnu (např. je zde soupis soutěžních oborů v jednotlivých ročnících, najdeme zde přetištěny recenze, které hodnotily soutěže v letech 2000–2016 v časopisu Hudební rozhledy i soupis předsedů porot apod.).

Největší prostor je však věnován více jak padesátistránkové studii Karla Boženka Beethoven a Lichnovští, v níž jsou dva Beethovenovy pobyty na zámku Karla Lichnovského v letech 1806 a 1811 zasazeny do širších souvislostí. Autor si například všímá situace v oblasti zámecké hudební kultury rakouského i pruského Slezska v 18. století, vztahů v rodině Lichnovských i jejich styků s významnými hudebníky, jako byli třeba Franz Liszt či jeho dcera Cosima Wagnerová. V závěru stati jsou reflektovány dozvuky beethovenovských tradic na Hradci i třeba v Teplicích, Karlových Varech a jinde, které vedly k založení muzikologické Komise pro studium vztahů života a díla L. v. Beethovena k českým zemím a Slovensku (jejím rozšířením o významné reprodukční umělce, kteří se zabývali problematikou beethovenovské interpretace, pak vznikla v tehdejším Československu Beethovenova společnost). A právě z jejího popudu se v roce 1962 uskutečnil první ročník celostátní soutěže O cenu Beethovenova Hradce.

Další texty se většinou týkají posledních pětadvaceti ročníků soutěže Beethovenova Hradce. Je to jednak výběr z úvodních pozdravů otištěných v pravidelně vydávaných festivalových bulletinech i výběr z uměnovědných a historických textů Ivana Měrky, Miroslava Malury, Karla Boženka a Evy Kolářové, jednak recenze otištěné v časopise Hudební rozhledy, reflektující posledních šestnáct ročníků této soutěže mladých umělců; také jsou zde uvedeny soutěžní obory a předsedové porot za dobu trvání Beethovenova Hradce. Sborník, graficky velmi pěkně upravený Petrem Pavlánem, uzavírá anglické a německé resumé z pera Karla Boženka Zámek Hradec nad Moravicí a jeho hudební tradice.

Editoru Petru Hanouskovi se podařilo sestavením celého tohoto na první pohled sličného sborníku ještě výrazněji než dřívějšími publikacemi a výstavami připomenout význam hradeckého zámku, jeho hudební historii i současnosti, ve které mezinárodní interpretační soutěž hraje tu nejdůležitější roli.

Klíčové postavení v publikaci mají studie předních opavských či ostravských muzikologů Karla Boženka, Ivana Měrky, již zesnulého Miroslava Malury i raduňské kastelánky Evy Kolářové, přinášející na podkladě archivních materiálů mnoho nových či málo známých poznatků ze života šlechtických majitelů panství i hudebních osobností v Hradci pobývajících. Tyto příspěvky pohlížejí na hudební minulost (a potažmo i přítomnost) zámku, každá ale z poněkud jiného úhlu pohledu. A tak vůbec nevadí, když se v maličkostech nepodařilo odstranit drobnosti, jako například sjednocení různého psaní obou jistě správných podob Lisztova jména Franz i Ferenc či opakování stejných pasáží z citovaných dopisů (s. 48, 65, 87) nebo na více místech se vyskytujícího nedoloženého pobytu Niccola Paganiniho v Hradci.

Kniha autorů Karla Boženka, Evy Kolářové, Petra Hanouska a dalších je významný příspěvkem nejen k poznání historie naší přední hudební lokality (včetně zdejších pobytů génia vídeňského klasicismu L. van Beethovena), ale také propagací Mezinárodní interpretační soutěže Beethovenův Hradec, k jejímuž 55. výročí založení byla publikace vydána.