Sci-fi metalisté Voivod v Ostravě nezklamali. Kultovní kapela vystřelila fanoušky do vesmírných sfér

Žánrová škatulka thrash metalu je ovšem v případě Voivod poněkud zavádějící a především nedostačující. Tvorba těchto veteránů dávno přesáhla hranice zmíněného žánru a vykrystalizovala v originální a svébytný styl, pro nějž se díky disonantním kytarovým tónům, post apokalyptickým sci-fi textům a vizuálnímu konceptu skupiny vžil termín progresivní space metal.

Krátce po sedmé hodiny večerní, kdy vstupuji do prostor Barráku, se v klubu pohybuje jen malá skupinka lidí. Mé obavy z návštěvního propadáku se však záhy naštěstí ukazují být liché – během půlhodinky už tipuji počet návštěvníků akce na 150.

Úlohy předkapel si mezi sebou rozdělili tuzemští Virtual Void a němečtí Earth Ship. Prvně jmenovaný kvartet z Frýdlantu nad Ostravicí se prezentoval syrovým, motorheadovsky zmutovaným thrash metalem, v němž se ostré kytarové rify nemilosrdně řezaly s hodně zvýrazněnou baskytarou a permanentní kanonádou bicí artilerie. Pánové mají na svém kontě od roku 1995 již šest regulérních alb, která rozhodně stojí za poslech (především poslední dvě – Ride To Hell On Fucking Whores, Rest In Piss). Škoda jen, že zvukově nebylo vystoupení Virtual Void úplně optimální a na hraní dostali pouhých pětadvacet minut.

Koncertní blok následujících předskokanů Earth Ship jsem viděl až od druhé poloviny, ale i to stačilo k tomu, abych byl příjemně překvapen. Trio od našich západních sousedů, v němž tlusté struny baskytary umně drtí křehké prsty drobné dívčiny, usadilo zaplněný sál masivním, přitom však křišťálově čistým zvukem. Zvuk hustý, že by se dal krájet. Němci vycházejí ve svých skladbách z těch nejlepších atributů sludge metalu, tedy ze zemité hutnosti, pomaleji se valících temp, hypnotizující atmosféry skladeb, razantní řežby do jednotlivých nástrojů a hojného využívání kytarových efektů (hlavně wah-wah pedálu, lidově zvaného kvákadlo). Earth Ship si zaslouženě získali ostravské publikum rychle na svou stranu. Skvělá klubová záležitost! Jste-li tvorbou této německé formace dosud nepolíbeni, doporučuji vygooglovat na YouTube.

Po delší technické pauze, během níž se pódium připravovalo na show hlavních aktérů večera, se kolem 22. hodiny konečně spouští intro a dav fanoušků začíná okamžitě skandovat, tleskat a vyvolávat „Voivod, Voivod, Voivod,…“

Z koncertu Voivod. (Foto: Veronika Vránová)

Kanadští nestoři nenechali publikum dlouho čekat. Jako první se objevil bubeník Michel Away Langevin následován Dominiquem Rocky Larochem (baskytara), Danielem Chewy Mongrainem (kytara) a zpěvákem Denisem Snake Bélangerem. Voivod spustil svůj profesionálně odehraný, ale také maximálně uvolněný set.

S přehledem protřelých koncertních harcovníků je nevyvedly z míry a dobré nálady (vskutku, málo muzikantů hraje s takovým úsměvem na rtech jako právě tito sympatičtí Kanaďané) ani drobné technické problémy s Chewyho kytarami (měnil je, tuším, třikrát) či s osvětlením za bicí soupravou.

Repertoár současného podzimního Post Society Tour Europe 2017 postavil Voivod jak na letitých hitovkách z legendárních alb Killing Technology, Rrroooaaarrr a Dimension Hatross, tak z nejnovějších nahrávek – alba Target Earth a EP Post Society. V obecenstvu jsem zahlédl pár aktivních muzikantů, kteří jistě ocenili skvělou kytarovou práci Chewyho (ve své vlasti působí jako učitel klasické a popové kytary), stejně jako precizně sehranou rytmickou sekci v podání Awaye a Rockyho.

Škoda jen, že nezazněla ani jedna píseň z opusů Negatron a Phobos, na nichž zpíval Eric Forrest a které dle mého názoru patří k top metalovým albům druhé poloviny 90.let. Zpěvák Denis Snake Bélanger, jenž v kapele působil před a následně i po Forrestově angažmá, prý odmítá zpívat jeho skladby. Asi na tom bude něco pravdy. Ale budiž Snakeovi odpuštěno, protože jinak je to navýsost kontaktní vokalista a obecenstvo neustále bavil svými komickými grimasami.

Frontman kapely Voivod. (Foto: Veronika Vránová)

Že měl Voivod návštěvníky Barráku od první sekundy na své straně jsem již uvedl, nutno ještě dodat, že mnozí z fandů zpívali texty všech odehraných písní společně s Denisem Bélangerem od prvního do posledního slova. Kanaďané to uměli ocenit – potlesk, zdvižené palce a naučené „díky“ směrem k publiku korunovaly závěr každé jedné odehrané věci. Energie se po více než hodinu hmatatelně přelévala z pódia do publika a zpět. Vzduchem se vznášely doslova kosmické vibrace. Prostě progresivní space metal par excellence.

Velice silný a vydařený koncertní zážitek. Je dobře, že Voivod do České republiky jezdi v posledních letech skoro každý rok a je dobře, že tentokrát přišla konečně řada i na Ostravu. Tak snad zase brzy na viděnou!