Notebook jako zlý pták Zoban. Aktualizace kultovní opery Edvarda Schiffauera se mimořádně povedla
25.9.2017 11:07 Milan Bátor Divadlo Recenze
Národní divadlo moravskoslezské uvedlo v neděli novou inscenaci dětské operky Edvarda Schiffauera s názvem Zob, zob, Zoban!!! Premiéra se uskutečnila ve foyer Divadla Antonína Dvořáka. Legendární šuplíkové dílo našlo v režii Václava Klemense překvapivou aktualizaci a svěžest.
Rastislav Širilo jako hastrman Lucián.
Foto: Martin Kusyn
Jak bývá v Národním divadle moravskoslezském zvykem, samotné premiéře předcházel iniciační dramaturgický úvod, který byl tentokrát zosnován jako interaktivní workshop pro dětské návštěvníky. Ten nejprve přiblížil, jak a proč byl mladý skladatel Schiffauer vsazen do vězení. Poté si děti mohly zahrát na policisty a vězně, přičemž vznikla řada nečekaných a vtipných situací. Krásný barevný prográmek byl pojat jako zábavný kvíz, který láká zodpovědět otázky spolu s dětmi. Pusťme se tedy společně do toho a výlet do premiéry pohádky Zob, zob, Zoban!!! může začít!
Jak se stalo, že opera vznikala ve vězení?
Stalo se tak, protože Schiffauer byl odsouzen za svou hudbu k satirické komedii Syn pluku, ve které i doprovázel na klavír. Bylo mu tehdy třicet let a studoval pátý ročník Akademie múzických umění v kompoziční třídě Emila Hlobila. Studia musel zanechat a podle § 100 trestního zákoníku byl uvězněn za pobuřování republiky v pražské věznici na Borech. ,,Pane předsedo Senátu“, zeptal se 24. ledna 1972 obhájce Edvarda Schiffauera. ,,Jak může někdo pobuřovat hudbou?“. „Váš klient nepobuřoval hudbou, on napsal hudbu k závadným textům“, odpověděl cynicky předseda. A obhájce si smutně povzdechnul, že Schiffauer je asi od dob Francouzské revoluce prvním člověkem, který je souzen za hudbu. Libreto vymyslel spisovatel Ivan Binar, který byl uvězněn spolu s ním. Na nápad napsat ve vězení operu, vzpomíná skladatel: „Rozhodli jsme se napsat pro děti, jak dobro zvítězí nad zlem při dvojím, asi dvacetivteřinovém setkání s Ivanem Binarem vždy v neděli ve frontě na snídani a pak na oběd.“
Jaké jsou hlavní postavy příběhu?
Vše se točí jako kola na vodě kolem hastrmana Luciána. To je zvláštní patron. Jako správný vodník má mokrý levý šos. V hrníčkách ale nemá dušičky, nýbrž kysané zelí! A na hlavně oslí uši, protože chodil za školu místo do vodnické školy! Luciána vyvolají děti, které zpívají říkadla a popěvky. Děti mu pomohou zbavit se oslích uší a dovádí s ním. Co se však přihodí? Luciána unese zlý pták Zoban a děti se rozhodnou ho zachránit. Zkouší to hrubou silou, ale Zoban je silnější. Nakonec nepomůžou ani praky, ani flinty špuntovky, ale flétna malé dívenky, která Zobana svou hrou přemůže a kouzlem z něj udělá neškodného Zobánka.
Líbilo by se ti zpívat a hrát jako děti z Operního studia, které zachraňovaly vodníka?
Ano, to by se mi tuze líbilo. Od samého počátku bylo vidět, že to děti z Operního studia pod vedením Lenky Živocké nesmírně baví. Také zpívaly s nadšením, velmi čistě, zapáleně a rytmicky přesně, což je zásluhou i pozorného dirigenta Adama Sedlického, který jim udával přesné nástupy a udržoval s dětmi ten správný oční kontakt. Děti se také výborně ve foyer pohybovaly a jejich choreografické prvky účelně vyjadřovaly dějovou linii v ilustraci zápasu, radosti i strachu.
Co se ti nejvíc líbilo?
Nejvíc se mi líbila báječná aktualizace režiséra Václava Klemense a dramaturgyně Evy Mikuláškové. Ta byla zřejmá hned z úvodu, ještě než děti začaly zpívat. Koukaly se totiž do mobilů a musela přijít Pohádka (Anika Kuncová), která jim mobily vzala! To nebyla náhoda. Edukační gesto mělo pokračování i u Luciána (Rastislav Širilo), kterého unesl zlý pták Zoban v podobě létajícího černého notebooku! Ten Luciána zaklel do oné současné verze „člověka shrbeného“ a Lucián se skloněnou hlavou datloval do klávesnice, pouštěl si hudbu, ztracen ve svém světě, daleko od dětí a her.
Také scéna a kostýmy Davida Janoška stylově zapadaly do vtipně odlehčeného kontextu. Lucián měl místo klobouku na hlavě květináč, děti legíny a trička, aby se mohly dobře pohybovat.
Velice se mi líbilo, jak Pohádka i Lucián zpívali, ale nejúžasnější byly dětské výkony: skvělí byli energií sršící a nikdy nerezignující Vašek (Matyáš Walder), Viktorka (Timea Kuchařová), Markétka (Lucie Diehelová) i jejich kamarádi ze sboru. Na dětských výkonech byla zřejmá perfektní příprava Lenky Živocké, zpívání v této opeře není pro děti ani pro dospělé vůbec jednoduché.
Dále se mi moc líbilo, jak operu zahráli muzikanti. V čele jim seděl houslista Vladimír Liberda, jehož kouzelné melodie opentlily pohádku tou správnou lyrickou i temnou atmosférou. Pomáhali mu v tom šikovně violoncellista Luděk Hrda, flétnistka Anna Matějková a Lenka Živocká, z jejíhož keyboardu se místy linuly opravdu hrůzostrašné zvuky. Hudba by nebyla úplná bez rytmu, to ví každé malé dítě. A protože Schiffauerova hudba k této opeře je plná nezdolné víry ve vítězství, pochodového rytmu je tady přehršel! Proto se v ansámblu sešli hned tři bubeníci: Jiří Šajtar, Petr Podraza a Pavel Švec. A jejich barevné perkuse byly skutečně velkou oporou a obohacením celkového zvuku.
Tak. Zábavný a barevný kvíz pro děti máme za sebou. Zob, zob, Zoban!!! se v neděli v Národním divadle moravskoslezském mimořádně povedl. Premiéra ukázala, že tato kouzelná operka snese aktualizaci v podobě zapojení současného elektronického světa v sympatické parodické karikatuře. Ukázala, že děti, i přes obklopení mobily, tablety a notebooky, neztrácejí chuť hrát a zpívat. A to je možná největší dárek jubilujícímu skladateli Edvardu Schiffauerovi a jeho kamarádovi spisovateli Ivanu Binarovi.
Oba totiž mají děti tuze rádi, s mobily či bez nich. A dobře si na vlastní kůži zakusili, co to je, bojovat s iracionálním zlem. Proto je jejich víra a poselství o tom, že čistá hudba a dobré slovo hory přenášejí a temné síly porazí, tak nadčasová.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.