Kluby zblízka, část 9: Zvažujeme letní scénu za hranicemi města, říkají šéfové ostravského klubu Fabric

Provozovat klub Fabric jste začali v roce 2015 poté, co v této činnosti skončili Jiří Gredner a David Šnobl. Proč jste do toho šli a v jakém stavu jste klub převzali?

V minulosti jsme trochu snili o tom, jaké by to bylo mít vlastní klub. Proto jsme moc neváhali, když se tato možnost naskytla. Zkušenosti jsme měli, nicméně vést velký klub, jakým Fabric bezesporu je, znamená opravdu hodně práce. Klub jsme převzali vyklizený a v relativně dobrém stavu. Ovšem naše vize byla diametrálně odlišná od tehdejšího stavu, proto jsme se jali změnit Fabric vyloženě od základu.

Co jste si od toho, že budete provozovat klub, slibovali a jak se lišila skutečnost od vašich představ?

Neslibovali jsme si v podstatě nic. Byli jsme šťastní, že to můžeme dělat. Skutečnost se lišila v mnohém, ale ne tak hodně, jak jsme čekali. Nejspíše nás na to připravila dlouholetá promotérská činnost i provozování klubu BarCode (bývalá Bogota v Poděbradově ulici – pozn. autora), kde jsme nasbírali nemalé zkušenosti, co se týká provozování baru jako takového. Nejvíce nás asi překvapila byrokracie, která je u nás opravdu monstrózní.

Chcete se lišit od Fabriku předchozích majitelů, nebo chcete jít v jejich stopách?

Nechceme se lišit od Fabriku, který provozoval Jirka Gredner společně s Davidem Šnoblem, ale už od začátku jsme věděli, že to budeme dělat jinak. Tak jako jsme si to říkali už dlouho předtím, než jsme tu šanci dostali. Chceme navázat na historii klubu a pokračovat dále v jeho vývoji. Doba se mění a vše je dnes rychlejší, a to nejen internet. Děláme i akce, které bývalé vedení dělat nechtělo, snažíme se o to, aby byl program klubu různorodý a oslovil širší cílovou skupinu i na úkor toho, že nebudeme mít plný klub. Chceme v Ostravě tvořit kulturu v širším spektru.

Jedním z vašich prvních nehudebních kroků byla rekonstrukce klubu. Proč jste k ní přistoupili?

Mnohé kroky byly z našeho pohledu nezbytné, například přemístění pódia na druhou stranu klubu. Oba působíme mnoho let jako dýdžejové, a proto známe nároky na fungování klubu i ze strany umělců. Proto jsme se snažili vytvořit klub, který nebude ideální pouze pro návštěvníky, ale i pro umělce všeho druhu. Dalším krokem rekonstrukce bylo propojení přilehlých prostor s klubem, což byla iniciativa majitele budovy, který se po změně nájemců rozhodl objekty propojit a rekonstruovat do podoby, aby vznikl opravdu prvotřídní klubový prostor. Spokojeni jsme od začátku s vědomím, že nás čeká ještě dlouhá cesta k naprosté dokonalosti. Tedy pokud někdy nastane.

Co vnímáte v současnosti jako nejtěžší v souvislosti s provozováním klubu? S čím se nejvíce potýkáte?

To se nedá jednoznačně říci, provozování klubu skýtá mnoho povinností a překážek. Téměř o všech jsme věděli předem, ale v praxi jsme si  je nedokázali představit. Po dvou letech provozování jsme už téměř v obraze, ale vždy vás může něco překvapit. Elektronická evidence tržeb nebo protikuřácký zákon byly něco, s čímž jsme na začátku nepočítali. Ve své podstatě nám ani jedno nevadí, až na nemalé finanční náklady na pořízení a přizpůsobení se či další nutné byrokratické úkony.

Když se člověk podívá na váš program, tak zde převládají zejména taneční akce, i když jste avizovali, že by se ve vašem klubu mohly konat i koncerty interpretů inklinujících k jiným žánrům. Proč tomu tak je? Je to dáno hlavně tím, že máte k této scéně nejblíže?

To určitě ne. Jsme ale ve fázi, kdy stále sbíráme zkušenosti a kontakty. My bychom chtěli klub provozovat celý týden, ale na to je Ostrava velmi malá. Jednoduše to zatím dělat nejde a bez podpory města už vůbec ne. Klub se zdá být velký, ale s postavením pódia pro kapely jsme značně limitováni kapacitou, a ta určuje, co si můžeme dovolit a co ne. Ale i přesto jsme si vyzkoušeli kapely jako N.O.H.A, Skyline, Midi Lidi, AC/CZ, dále živé vystoupení Majka Spirita s kapelou, Kubánské noci, kde je vždy živá kapela, dále mimo hudební žánr například pravidelná stand-up comedy show Na stojáka či Den respektu k porodu. Určitě na tomto zapracujeme, ale jsme ve fázi, kdy finance určují, co si můžeme dovolit.

Každopádně v minulosti se ve Fabriku konaly módní přehlídky, vystoupili zde například Vladimír Mišík, Anna K., Pražský výběr, Vypsaná Fixa, Zóna A, Steve Lukather nebo dokonce Malignant Tumour a Hypnos. Máte do budoucna zájem i o tyto akce, respektive o koncerty, které nespadají do taneční hudby? Zázemí i technické možnosti pro to jistě ve Fabricu jsou… Dostáváte často nabídky od kapel na koncerty ve Fabricu?

Ano, o tom víme, ale ne vždy jsme to schopni realizovat. Jde hlavně o finanční stránku. Fabric Fashion Night s přehlídkou a doprovodným programem jsme vyzkoušeli dvakrát, ale náklady na tuto akci nejsou malé a bez většího partnera nejsme schopni další pokračování realizovat. Do klubu jsme investovali nemalé prostředky, které nám poskytla třetí strana, a až se těchto nákladů zbavíme, budeme moci více investovat do těchto projektů. Zatím nám stačí, že klub disponuje kvalitním zvukem, světly a vizualizacemi. Vše chce jen čas.

V jednom z rozhovorů jste uvedli, že chcete vychovat generaci clubberů, kteří k vám do klubu přijdou, ať se hraje ten, či onen (taneční) styl… Máte pocit, že se vám to daří?

Ano, chceme, protože produkci akcí děláme už tak dlouho, že jsme zažili čtyři generace lidí, kteří navštěvují taneční akce, a proto si myslíme, že jedinou cestou je vychovat si své další čtyři generace. Jestli se nám to povede, ukáže jen čas.

Spousta hudebníků si někdy více, někdy méně stěžuje, že lidé přestali chodit na koncerty a podobně. Pro taneční scénu to však neplatí… Ačkoliv v těchto případech nejde mluvit vyloženě o koncertech, ale spíše o DJ setech… Na druhé straně ani Beats for Love si asi nemůže stěžovat na návštěvnost. Čím si to vysvětlujete?

Taneční scéna v posledních letech zažívá obrovský boom a na druhé straně klasická scéna upadá. Podle nás je to dáno vývojem naší společnosti a pokrokem technologii, které komponování hudby umožňují. Beats for Love byl na správném místě ve správnou dobu a tomuto odvážnému projektu se odvaha vyplatila.

Máte pocit, že je český, potažmo ostravský fanoušek, pokud jde o taneční scénu, znalý? To znamená, že dokáže rozeznat kvalitu a přijít na akci, aniž by mu někdo sdělil, že jde o kvalitního dýdžeje? A to jen proto, že prostě ví, že ten a ten dýdžej je kvalitní a nemusí mu to nikdo zdůrazňovat… Jinými slovy pozná český fanoušek kvalitu i sám od sebe?

V tomto velmi záleží na věku. Na studentské akce (EDM) se chodí pít, na drum and bass už lidi jdou na svého favorita, dokážou i rozlišit subžánry a podle toho se rozhodují, zda přijdou, či nikoli. House a techno scéna je vzhledem k době své existence většinou zárukou toho, že přijdou lidé, kteří si jsou vědomi, na koho jdou. Český fanoušek určitě pozná kvalitu, jen většinou záleží na tom, kolik mu je let.

Vy sami působíte jako dýdžejové. Co je pro vás na této práci nejobtížnější? Najít si svůj vlastní styl? Myslíte si, že máte na to, abyste uspěli i na světových scénách? Kde třeba vy sami vidíte rezervy a naopak v čem by se od vás mohli respektovanější dýdžejové učit?

Vlastní styl jsme si již dávno našli. Živit se pouze jako dýdžej a hudební producent je u nás v dnešní době velmi složité a nikdy zde není záruka zářné budoucnosti. Uspět na světové scéně jsme chtěli, ale den má jen čtyřiadvacet hodin. Rezervy vidíme hlavně v tom, že jsme už něco zažili a máme nějaké ty zkušenosti a respekt na scéně, ale někteří respektovaní dýdžejové ani nevědí, že existujeme. Na to je Fabric a Ostrava moc malý písek.

Chystáte ještě nějaké speciální akce v rámci vašich hudebních aktivit? Nebo se výhradně soustředíte na Fabric a Beats for Love, kde také patříte do organizačního týmu?

Fabric by určitě chtěl expandovat za hranice Ostravy, hlavně v létě. Zabýváme se myšlenkou letní scény někde kousek od města, ideálně u vody, ale prozatím se snažíme dostát našim závazkům v samotném klubu.

Poslední otázka je pro všechny provozovatele klubů v tomto seriálu stejná – jaké jsou plusy a minusy klubu Fabric?

To musí posoudit někdo jiný.

Čtěte také:
1. Hudební bazar Ostrava
2. Stolárna Havířov
3. Kofola Music Club Krnov
4. Stará aréna Ostrava
5. Barrák Ostrava
6. Barrocko Třinec
7. Rock Café Southock Jablunkov
8. Galerka Nový Jičín