Výtvarná událost roku nejen pro Frýdek-Místek? Výstava Sousedé provokativně probudila halu bývalé textilky
18.9.2017 05:00 Jaroslav Michna Obraz & Slovo Recenze
Umělecká skupina s názvem 9,99% se představuje v jedné z výrobních hal bývalé textilní továrny Slezan na Těšínské ulici ve Frýdku-Místku. Členové skupiny se rekrutují převážně z prostředí Fakulty umění Ostravské univerzity. A právě „surůvkovsko-lysáčkovský“ étos ironizujících, nejistých a vizuálně invazivních přístupů je zde znát.
Z vernisáže výstavy skupiny 9,99% ve Frýdku-Místku.
Foto: Jaroslav Michna
I když má skupina ve svém manifestu mimo jiné zakotvenu snahu o „narušení zaběhlého chodu ostravské umělecké scény“, paradoxně se poprvé představila loni na půdě zavedené celospolečenské akce Muzejní noc, navíc v jedné z největších výtvarných institucí na severní Moravě, tedy v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Na současné výstavě Sousedé již ale jednoznačně naplňuje úzus svého guerillového snažení, a je potřeba říct, že na výbornou!
Výstavu Sousedé bych se nebál označit za výtvarně nejsilnější projekt regionu v letošním roce, a to z několika důvodů. Jedním z nich je vůbec myšlenka probudit industriální halu k životu akcemi tohoto typu. Stalo se to díky memorandu z roku 2016 uzavřenému mezi městem Frýdek-Místek a obchodní společností Slezan Holding. Tato cesta může jednoznačně otevřít společnosti dlouhým spánkem zalepené oči a umožnit spatřit kulturní potenciál takovýchto prostor. A navíc, na rozdíl od ostravských nablýskaných a „zinstitucivších“ industriálních prostor, je tato hala opravdu autenticky působivou kulisou doslova páchnoucí po provozu.
Ohromný halový prostor se umělcům podařilo zkonstituovat. Je rozdělen do několika částí, které na sebe plynule navazují, přičemž to nejpodstatnější se koncentruje právě v centrální hale. Zvládnuté měřítko, široké spektrum formálních přístupů – od ohromných instalací, přes performance a videoinstalace až k subtilnímu sochařství, tematická současnost ve spojení s koncepcí site-specific, to vše výborně funguje a svou nekompromisností válcuje vše, co jsem zatím letos mohl na výtvarné scéně regionu vidět.
Výstava ukazuje na objektově orientovaný přístup a v takovémto prostoru ani nelze jinak uvažovat. Svou hmotnou stavbou a monumentálností vyzývá tovární hala právě k takovémuto přístupu a autoři se s tím dokázali důstojně poprat. Celý projekt se nese v příznačné trashové estetice.
V centru dění je kruhová konstrukce z použitého nábytku, dřevotřísky a dalších komponent utvářející nový prostor v prostoru. Dřevnatost této architektury, i když monstrózní, změkčuje dané prostředí a dodává mu epicentrální ukotvenost. Evokuje jakýsi ohromný motor mašinérie bývalého továrního provozu. Možná by nebylo od věci zde zakomponovat i textilní látky… Tento „meeting point“ zároveň posloužil jako funkční akustická skořepina pro hudební část vernisáže, o kterou se postaraly kapely Doktor Schneberger a München Konflikt.
Silná instalace Město Zero má trashově-apokalyptický rozměr a vizuálně atakuje svou otřesností. Vejít do tohoto salónku hrůzy znamená konfrontovat se se sebou samým jakožto sounáležitým členem lidské rasy. Instalace jde bez skrupulí na dřeň a vyjevuje temný obraz lidského selhávání.
Hned vedle je emocionálně konejšívá velká nástěnná instalace nazvaná Sbírka motýlů, která dokazuje, že něhu lze zprostředkovat i v industriální věcnosti tovární haly.
Jako aluzi provozu bývalé textilky ve smyslu tradičního návazného barvířského zpracování látek vnímám působivé různobarevné „bazénky“ utvářené přímo v podlaze. V celku vzniká prostorová kompozice vzájemně konfrontující elementární vpadlé barevné plochy v duchu neoplasticismu.
Instalace domku s vnitřně zakomponovaným světelným zdrojem a otevřenou sedlovou střechou budí otázky po vhledu do otevřené materiality a ve vazbě na dané místo pak otázku, jak se vyrovnáme jako společnost s industriálním dědictvím tvořeným mimo jiné samotnými stavbami. Nebo instalace reaguje na obnaženost a děravost střechy tradiční společnosti v obecném slova smyslu?
Jízlivý a provokativní název jedné z instalací Tak co je s tím uměním? by možná více slušel samotnému názvu výstavy. Protože přesně tyto analytické otázky projekt vzbuzuje. Ale na tekutém písku nesčetných polemik klouže současné umění, a tato výstava svým charakterem opravdu současná je. Je v ní ale obsažen i rozměr vtipu, společenské reaktivity a umu pracovat s industriální estetikou.
9,99%: Sousedé. Bývalá hala Slezanu, Těšínská 2292, Frýdek-Místek. Výstava je otevřena od 15. září do 8. října 2017, denně od 10 do 12 a od 13 do 18 hodin.
Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.