Z nové písně kapely Memoary ční reklama na nudu. Zpěvák Jan Varga se hájí: Střílíme si sami ze sebe

Dnes jste oficiálně vydali novou píseň Pán večírků, a to i s videoklipem. Co si od ní slibujete a jak byste tuto skladbu představili těm, kteří ji dosud neslyšeli?

Chceme touto skladbou upozornit na naši kapelu a zpřístupnit ji širšímu publiku. Písnička je odlehčená, neřeší žádná složitá hudební témata. U její tvorby jsme se bavili a doufáme, že se pobaví i někteří posluchači.

No, záleží samozřejmě na vkusu každého posluchače, nicméně hned na první poslech je patrné, že jste v této skladbě poněkud ubrali rockových elementů, které se ve vaší tvorbě objevují, a sklouzli jste k poměrně jednoduchému popu… Co vás k této změně vedlo?  

Hrajeme sedm let a za tu dobu jsme si v hudbě a textech vylili srdíčko na téma všech možných životních situací. Lidé na to vesměs reagovali slovy, že hudba je zbytečně závažná a texty příliš složité a depresivní. Že se bereme hodně vážně. Tady jsme tedy zvolili jednoduchou hudební linku. Poměrně jednoduchý pop, když pominu harmonickou strukturu, je dílem Evžena Hofmanna, který takto písničku pojal a vyprodukoval ji v duchu současných popových trendů.

V tiskové zprávě uvádíte, že skladba má vtipný text s tím, že jste si přáli udržet song ve veselém duchu a zdůraznit, že jím chcete pobavit nejen sebe, ale také posluchače. Popravdě řečeno jsem žádný vtipný text nezaznamenal a žádný veselý duch skladby nezpozoroval… Co konkrétně je tedy na tomto textu vtipného, respektive na této skladbě veselého?

Chtěli jsme si vystřelit sami ze sebe, z našich rodin, dědečků a babiček, kteří jezdí na dovolenou do Chorvatska vybaveni zavařeninami, konzervami s lanšmítem, a mnoho lidí také se zásobami alkoholu. Chlapům samozřejmě nechybí ponožky v sandálech. Všechny tyto atributy jsme chtěli zmínit a pousmát se nad nimi. Ve srovnání s texty, které najdete na našem albu Pilulky a které pojednávají převážně o těžkostech dnešní doby, je tento minimálně pro nás odlehčený, prostý a jasný. Lidi se válejí smíchy nad tím, jak ViralBrothers ukazují Čechy na dovolené, přitom pokud byste se nad tím chtěl zamýšlet, tak to přeci vůbec není vtipné. My jsme se vydali podobným směrem. U vás jsme se zřejmě netrefili.

Nevadí, samozřejmě nemůžu rozumět všemu… Každopádně co jste chtěli říci příběhem klipu, který se natáčel u vodní plochy zvané Karvinské moře, kam se v létě sjíždějí koupat horníci z okolních šachet? Ten příběh je také poměrně prostý až laciný…

Bylo nám jasné, že klip nepojedeme točit například do Chorvatska. Jako moře nám posloužil malý vodní plácek, už to nám přišlo celkem úsměvné. Náš hlavní hrdina má být právě takový typický český turista, který se přijede opalovat na pláž. Působí namyšleně, sebestředně, buransky a jako pán tvorstva, ve finále ale prokáže duchapřítomnost a získá si ostatní na svou stranu. Každý, byť malý příběh, by měl mít nějakou, i když jednoduchou a – jak poznamenáváte – až lacinou scénáristickou linku.

Máte pocit, že je vhodné předkládat lidem jednoduché věci než nějaké složitější, které vyžadují větší přemýšlení?

Nemáme takový pocit, sedm let to děláme složitě a lidé nám vytýkají, že musí u naší hudby moc přemýšlet. Tady jsme se především chtěli pobavit a vyzkoušet, co na to posluchači řeknou teď.

Každopádně pozitivem klipu je jeho letní atmosféra, což asi také bylo vaším cílem… 

Ano.

V písni se také zpívá: „Není to sen, moje hvězda září… Jsem fenomén…“  Domníváte se tedy, že vaše hvězda září?

Refrén textu je samozřejmě myšlen zcela ironicky. Nemá s námi nic společného, nezpíváme o sobě. Vztahuje se k hlavnímu hrdinovi klipu, potažmo na všechny ty, kteří se chovají, jako by jim patřil svět, přitom pak kradou krabičky s máslem a džemem z hotelových restaurací.

Je skladba Pán večírků předzvěstí nového alba? Kdy by asi mělo vyjít? Máte v zásobě vícero skladeb v podobném duchu, nebo chcete touto skladbou zjistit, jak ji vaši fanoušci přijmou a pokud bude přijata kladně, tak se tímto více popovým směrem budete ubírat i v budoucnu?

Ve studiu Taurus Evžena Hofmanna jsme nahráli dvě skladby, abychom si vyzkoušeli, jak pracuje a jak nad hudbou uvažuje právě on. V zásobě tedy máme ještě jednu jednoduchou píseň v popovém duchu. Byla to pro nás moc příjemná zkušenost a zase jsme si zkusili něco nového. Ubírat se budeme takovým směrem, na jaký budeme mít zrovna chuť a náladu, protože hudba nabízí mnoho možností a škatulky neuznáváme.