Daniel Kubíček z Hawroll Events: Vyrůstal jsem ve skateparku. Punk rock se mě drží doteď

Pod hlavičkou Hawroll Events jsi dlouhou dobu pořádal koncerty v Planu B, po jeho uzavření jsi svou činnost přesunul do Barráku na Havlíčkově nábřeží. Bylo těžké smířit se se ztrátou zázemí, které ti Plan B poskytoval? Barrák je přeci jen trochu jiný typ klubu…

Bylo to hodně těžké. Plan B byl klub, který měl duši. Potkala jsi tam různé lidi z různých scén a dokupy ti lidi tvořili neskutečně super místo. Lidi prostě šli na koncert do Planu a neřešili, co zrovna hraje. Vše to bylo v duchu DIY a každý chtěl klub podpořit, ať už návštěvou koncertu nebo tím, že si zašel večer na drink. To je rozdíl oproti Barráku, který funguje striktně jako hudební klub. To samozřejmě není špatně, klub je to krásný a Marcelovi se tam daří dotáhnout opravdu skvělá jména. Do Barráku jsem přesídlil hlavně z toho důvodu, že se vždy dá na všem domluvit, a taky proto, že jsem hledal alternativu pro již domluvené akce v Planu B.

Několik akcí, které jsi měl pod palcem, proběhlo v zadní části klubu tzv. „na punk“, mimo pódium. Jak se ti tento model, jenž v prostředí Planu B přirozeně fungoval, osvědčil v Barráku?

V Barráku jsem to zkusil poprvé na koncertě Have It All z Itálie a bylo to super. Zvuk tam byl sice horší, ale atmosféra úplně o něčem jiném než na hlavním pódiu. Určitě to někdy budu chtít udělat znovu, každopádně je to náročnější. Pokud nemáš vlastní pódiovou aparaturu, tak si ji musíš buďto půjčit, nebo si pozvat někoho na zvuk, a ve výsledku se dostaneš na náklady, které dáš za hlavní stage i se zvukařem.

Jak kapely, které si do Ostravy zveš, reagují na zdejší prostředí?

Je to různé. Většinou vlastně v Ostravě vidí jen klub a následně byt, kde spí. Každopádně jsou to kladné ohlasy. Většinou vědí, že je Ostrava hodně industriální, a zajímají se o to, co se tady dělo. Když jsem dělal akci na Hlubině v Dolní oblasti Vítkovic, tak si to tam obcházeli, fotili a byli z toho fakt hodně unešení.

V srpnu měl pod pořadatelskou záštitou Hawroll a Trash Events proběhnout první Hunt Fest s mnoha zahraničními jmény na soupisce. Proč se festival nakonec neuskutečnil?

Byl tam hodně přepálený start a nadomlouvali jsme opravdu hodně moc kapel, aniž bychom měli vyřešený prostor a spousty jiných věcí okolo, co jsou potřeba. Hodně udělala i finanční stránka. Celé jsme to teda zpětně museli přehodnotit a nakonec i zrušit. Každopádně chuť udělat festival je pořád, jen si to musíme více promyslet a vyhnout se chybám, které jsme udělali teď.

Když už jsem zmínila Trash Events, spolupracuješ i s jinými ostravskými promotéry?

Dříve v Planu B jsem dělal pár akcí se Shustou (Těžký Dým) a letní akci v Maryčce se Sekecem (Black Eye Events). Nicméně spolupráce mezi promotéry tady funguje pořád. Většinou se ozve kapela jednomu z ostravských promotérů a vzájemně si podle časových možností píšeme, kdo to může udělat a kdo ne. Pokud už je to pod záštitou dvou promotérů, tak každý zařídí, co může, ať už je to spaní, jídlo nebo věci okolo klubu.

Tvým zatím posledním zásekem byla dvojice britských melo-HC kapel Young Kings a My Only v červnu.  Můžeme po skončení festivalové sezony očekávat další přísun koncertů?

Vzhledem k tomu, že odjíždím do Anglie, tak toho do konce roku moc neplánuji. Každopádně třeba v prosinci chystám druhou Beerpong Párty. První pokus v ostravském Barráku dopadl na jedničku s kladnými ohlasy. Zahraje špička české melo-HC a punkrockové scény, a to konkrétně Skywalker, kteří jsou na Ostravsku milovaní a nenávidění zároveň, pak Criminal Colection, Our Atlantic, Unravel a Brighter Than a Quasar. Celé to proběhne opět v klubu Barrák, a to 9. prosince.

Máš nějaký pořadatelský sen – kapelu, kterou bys do Ostravy jednou rád přivezl?

Určitě. Já už se nějakou dobu snažím o kapelu Gnarwolves, je mým snem dotáhnout je do Ostravy. Každopádně je to u těch větších jmen hodně složité. Kapely jsou pod větší agenturou, a ta většinou má své kontakty mimo ČR nebo v Praze. Celkově je dost těžké je stáhnout k nám do Ostravy. Každopádně zkoušet to budu dále a třeba se na mě jednou to štěstí usměje.

Žánrově se tvé akce pohybují nejčastěji na pomezí punk rocku a melodického hardcoru. Co tě na těchto žánrech přitahuje?

Vyrůstal jsem ve skateparku. Když jsem jezdil, tak jsem měl ve sluchátkách soundtrack z Tony Hawk Pro Skater. Takže od puberty jsem jel Millencolin, Pennywise a jiné 90s punkrockové kapely. Drží se mě to doteď, a proto dělám hlavně tenhle žánr, ale nebráním se i jiným věcem. Hodně ujíždím na indie/punkových věcech jako Basement nebo Citizen a občas i nějaký ten metalcore, který je v Ostravě taky hodně „oblíbený“.