Šéf Svatováclavského festivalu Igor Františák: O bohatých sponzorech našeho regionu toho moc nevím

Se zájmem jsem si pročetl váš letošní festivalový bulletin, kde píšete, že chcete hudbě vrátit její původní význam. Současně opět na celý měsíc zaplníte kostely celého Moravskoslezského kraje…

Sakrální prostor je od nepaměti spojen s hudbou. Stačí se ohlédnout do nedaleké historie před rokem 1989 a zjistíme, že se hudba v českých kostelech provozovala rozhodně v omezenějším rozsahu, než je tomu dnes. A jedním ze zásadních cílů Svatováclavského hudebního festivalu je prezentace tzv. poučené interpretace staré a duchovní hudby v sakrálních prostorách, a to ve snaze navrátit této hudbě její původní význam. Mimochodem Svatováclavský hudební festival byl prvním festivalem tohoto regionu, který začal systematicky přivážet projekty a soubory specializující na tzv. poučenou praxi provádění staré hudby.

V nedávném rozhovoru pro Ostravan mi houslistka Hana Kotková líčila, že snaha o poučenou interpretaci staré hudby je pouze iluzivní a nemůže být pravdivá. Jak se na věc díváte vy?

Osobně jsem přesvědčen, že studium a provozovaní „staré hudby“ výrazným způsobem změnilo pohled na interpretaci a hudbu samotnou. Studium nejrůznějších dobových pramenů obsahujících traktáty o hudbě, návody, jak ideálně hrát na daný nástroj, původní notové zápisy či korespondence skladatelů a historické zprávy bezesporu dopomáhají k hlubšímu pochopení konkrétní skladby i její možné interpretace. A to je přece smysl tohoto studia – snaha o „autentické nastudování“ a následné provedení tzv. staré hudby. Vnímám tento postup jako mně osobně nejbližší, když chci dobře sloužit hudbě.

Čtrnáctý ročník Svatováclavského hudebního festivalu poctí svou přítomností 70 sólistů a 20 souborů. To je velké číslo, je obtížné z něj vybírat, protože každé jméno může být pro někoho podstatné. Co je v této řeči čísel podstatné pro vás osobně?

Každý z koncertů, které v rámci každoroční dramaturgie připravuji, se snažím koncipovat tak, aby byl zajímavý, originální a abych i já sám měl chuť se na něj vydat a vyslechnout jej. Vedle tradičních festivalových „hvězd“ v podobě Collegia 1704 s Václavem Luksem, Collegia Marianum s Janou Semerádovou či sólistů jakými jsou např. sopranistka Simona Šaturová a Hana Blažíková či barytonista Tomáš Král se nesmírně těším na koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava s estonským dirigentem Risto Joostem, dále pak na fenomenálního hráče na barokní flétnu Bartholda Kuijkena, virtuózní houslistku Esther Yoo, která se představí hned ve dvou samostatných projektech (Opava: Beethoven – Trojkoncert, Ostrava: houslový recitál s kanadským klavíristou Robertem Koenigen) nebo zbrusu nový projektový orchestr Ostrava Youth Orchestra, který pod taktovkou zkušeného dirigenta Paola Gatta a čtveřice mladých talentovaných zpěváků uvedou Rossiniho Stabat Mater. Jsem si jist, že si z naší široké a pestré dramaturgické nabídky každý návštěvník najde svého „favorita“.

Součástí festivalu jsou také diskuze, výstavy a projekce. To je poměrně nová dramaturgická linie. Co vás k ní vedlo a jaká jsou vaše očekávání?

Ano, v letošním roce jsme se rozhodli náš festival výrazně rozšířit o doprovodný program, který logicky doplňuje tento „hudební maraton“ 35 koncertů. V červenci proběhla výstava fotografií našeho „dvorního“ fotografa Ivana Korče, která byla ohlédnutím za minulým ročníkem festivalu. A hned v září bude následovat výstava fotografií s názvem Koncert v kostele je zážitek, která bude instalována v katedrále Božského Spasitele v Ostravě. V Knihcentru máme připraveny celkem tři besedy s umělci, na kterých se budete moci dozvědět zajímavosti o jejich uměleckých aktivitách i budoucích plánech. Osobně se těším na oba filmy s hudební tématikou (Farinelli: Il Castrato, Mahler), které se letos v rámci festivalu budou promítat v Minikině v Ostravě. Ty budou navíc provázeny úvodním slovem muzikologa a pedagoga Fakulty umění Ostravské univerzity Martina Čurdy. Jako zásadní však vnímám naše hodinové workshopy pro děti a rodiny s dětmi. Ty bude realizovat mladá muzikoložka Nikola Illeová, která se na tyto aktivity specializuje. Během nich budou děti provedeny sakrálním prostorem a poutavou formou seznámeny s historií duchovní hudby a dalšími zajímavými informacemi.

Festival se specializuje na duchovní hudbu, v jeho programové nabídce je i hudba ryze komorní a symfonická. Snažíte se tedy o dostatečnou pestrost?

Svatováclavský hudební festival se zaměřuje na prezentaci staré a duchovní hudby. Festivalová dramaturgie je vedena třemi stěžejními liniemi: velké vokálně-instrumentální koncerty, programy zaměřené na tzv. poučenou interpretaci staré hudby a komorní a sólové projekty, které jsou každoročně doplňovány netradičními či crossoverovými projekty. Tato koncepce je dle mého názoru vyvážená a současně mi připadá logická. Podobně to vnímá také odborná kritika či nezávislá komise ministerstva kultury, od které v posledních letech získáváme velmi vysoké hodnocení, což mě upřímně velice těší a zároveň posiluje v mé práci.

Součástí festivalu jsou i žánrové hudební přesahy. To je sympatické gesto, které ocenil i současný ministr kultury Daniel Herman, jenž také převzal nad festivalem záštitu. Jaký přesah nabídne festival v letošním roce?

Každoročně SHF uvádí minimálně jeden projekt, který poněkud vybočuje z tradičních koncepcí. Letos je to zásadní crossoverový projekt Dana Bárty s Robert Balzar Triem a Filharmonií Brno, který měl svou premiéru minulý rok v Brně a jsem moc rád, že jej budeme moci letos u nás v Ostravě uvést. Doufám, že osloví nejen mladé publikum, ale také všechny příznivce kvalitní muziky.

Na zahajovacím koncertu zazní velkolepé Německé rekviem Johannese Brahmse. Tuto skladbu festival uvedl před pár lety v rámci závěrečného koncertu. Proč se k ní vracíte poměrně brzy?

V letošním roce uvádíme krásné Německé rekviem Johannese Brahmse u příležitosti skladatelova výročí a zároveň se tímto koncertem připojujeme k oslavám 500. výročí reformace. Pokud se však nepletu, tak jsme tuto kompozici na našem festivalu naposledy uváděli v roce 2008, což nepovažuji za tak krátký časový úsek pro jeho znovuuvedení, navíc s přihlédnutím k těmto dvěma významným výročím.

Provedení Brahmsova Requiem bude uvedeno v souvislosti s pětistým výročím tezí Martina Luthera. Luther však také napsal: „Slovo boží je válka, zloba, zánik, jed…“. Není to poměrně přiléhavá formulace toho, v jaké situaci se současný svět nachází?

To je sice pravda, ale napsal také tento nádherný citát: „Hudba je jedním z nejkrásnějších a nejnádhernějších darů božích. Je jedním z nejlepších umění. Noty oživují slova. Hudba zahání duchu smutek, jako bychom se dívali na krále Saula. Je nejlepší útěchou pro zarmoucené lidi, jí se srdce upokojí, občerství a osvěží.“ Bohužel můžeme velice snadným způsobem použít či zneužít slov jakékoliv osobnosti či filozofa a přetvořit je k obrazu svému. Z toho, co se děje v poslední době v Evropě, je mi upřímně smutno. Věřím však, že Svatováclavský hudební festival je projektem, který naopak může naší společnosti pomoci nalézt kulturní kořeny a lidskou podstatu.

Svatováclavský hudební festival patří k největším hudebním festivalům Moravskoslezského kraje. Jak složité je v současné době sehnat na podobný podnik sponzory? Jsou bohatí sponzoři zdejšího kraje naklonění i klasickým žánrům, nebo jen festivalům typu Colours of Ostrava?

Je to velice složité. O „bohatých“ sponzorech v našem regionu toho moc nevím, protože mám pocit, že takoví zde nejsou vidět. Znám pouze drobné donátory, kteří dlouhodobě a systematicky podporují kulturní aktivity a pomáhají institucím společně rozvíjet kulturní život v Moravskoslezském kraji. Nebo jsou zde „bohaté“ společnosti, které tuto potřebu nevnímají vůbec a pro které je podstatné pouze „vycucání“ tohoto regionu a jejich finální zisk bez jakékoliv společenské odpovědnosti k tomuto kraji. Snad se však v blízké budoucnosti kultivovaní lidé a firmy s vizemi a vztahem k regionu semknou a společně budou rozvíjet náš kraj.

Víte, že číslo 14 zračí pohyb a výzvu? Předpokládá nepředvídatelné události a současně deklaruje víru v intuici, v naslouchání svému vnitřnímu hlasu. Naslouchal jste svému nitru i vy při realizaci festivalu?

To je pro mě zcela nová informace. Upřímně na čísla a ani další podobné věci moc nevěřím. Nicméně svému vnitřnímu hlasu naslouchám a snažím se své vize a sny postupně realizovat. Jedním z těchto výsledků je také Svatováclavský hudební festival, který v příštím roce vstoupí do jubilejního 15. ročníku. A již nyní se na něj nesmírně těším.