Gorolski święto má už 70 let. Není to festival, ale něco jako rodinné setkání. Dostane se na seznam UNESCO?
5.8.2017 07:25 Ladislav Vrchovský Atd. Report
Mezinárodní folklorní setkání Gorolski święto se letos koná posedmdesáté. Akce, kterou organizuje PZKO (Polský kulturně osvětový svaz), instituce založená uvnitř polské národnostní menšiny na Těšínsku, tradičně probíhá v areálu Městského lesa v Jablunkově. Letošní ročník v pátek zahájila debata na téma Gorolski święto jako kulturně-společenský fenomén. Otázka, která byla hned zpočátku položená hostům debaty, mezi nimiž byli organizátoři, představitelé samosprávy i zahraniční hosté z Polska a ze Slovenska, zněla: Čím je pro vás Gorolski święto? Starosta Jablunkova během ní mimo jiné naznačil, že si dokáže představit zapsání tohoto fenoménu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Na úvod vystoupili mimo jiné Heligonkári z Kysuc.
Foto: Ladislav Vrchovský
Rozprava, která třídenní festival zahájila, se brzy rozšířila i na otázky o smyslu lidové kultury v životě člověka, o smyslu takového festivalu, jakým je Gorolski święto, debatovalo se o tom, pro koho je a komu hlavně je určen festival, zdali je to akce určená folkloristům, turistům nebo místním obyvatelům Jablunkova a jeho okolí a podobně.
Samotnou podstatu akce, kterou každoročně navštěvují tisíce diváků z blízkého a širokého okolí, snad nejlépe vystihl Tadeusz Filipczyk, zvaný Filip, známý lidový vypravěč: „Je to věc, která vyrostla z potřeby srdce! Všichni ti organizátoři, všichni lidé, kteří se podílejí na přípravě a realizaci tohoto setkání, to nedělají kvůli nějakému osobnímu prospěchu, dělají to z vlastní potřeby napojit a nasytit kulturou sebe i ostatní, jak se říká až po dírky v nose! Někdo doma upeče koláč s borůvkami nebo s tvarohem, uvaří zelňačku a pak svůj výtvor prodává s tím, že zisk jde do pokladny PZKO. V tom našem lesíku by měl být postaven pomník všem, kteří se zasloužili o každoroční pokračování po dobu celých sedmdesáti let.“
Během debaty zazněl i názor, že otázka položená všem je vlastně zbytečná, neboť je zodpovězena samotným názvem akce. Je to prostě svátek horalů, svátek Poláků žijících v Těšínských Beskydech, ale nejen tam. „Je to také o tom, že jsme byli, jsme a budeme,“ řekl jeden z debatujících.
Jeden z autorů programového scénáře Leszek Richter zdůraznil, že nejde o festival, ale o setkání. Jde ale také o svátek lidové kultury, a to včetně všeho, co tento termín obsahuje, tedy o kulturu materiální, nemateriální i duchovní. Podle Leszka Richtera je jedním z hlavních cílů akce ochrana nemateriálního dědictví, a to hlavně živá ochrana, doložená prostřednictvím vystoupení dětských a mládežnických souborů i sólistů, ale také dětí, které už v dětském věku rozvíjejí tradici lidových vypravěčů.
„Gorolski święto je fenomén kulturně-společenský, je to živý organismus, je to prezentace našeho dědictví po předcích,“ uzavřel své vystoupení Leszek Richter. Tadeusz Filipczyk se neudržel a vzal si sám slovo: „Ano, je to dědictví. Ale jaké! Podívejte se v areálu kolem sebe. Neuvidíte žádný hamburger nebo jak se vlastně všechna ta cizí jídla jmenují. Já vím, že nejde žít po staru. Ale jak dlouho vydržíme s dědictvím včetně toho, co nabízí naše kuchyně, tak dlouho budeme jako společenství žít!“. A sklidil velký potlesk. Když pak dodal, že pro něho a ostatní přátele už neexistují čtyři roční období, tedy jaro, léto, podzim, zima, ale jen dvě – před Gorolskim świętem a po něm, potlesk ještě zesílil.
Předseda organizačního výboru Jan Ryłko zdůraznil, že PZKO je sice organizací polské národnostní menšiny, ale že tato menšina se neuzavírá do sebe, naopak, je otevřená ke spolupráci s většinovým obyvatelstvem. I samotný program letošní akce a každoroční mnohatisícová návštěvnost to dosvědčují.
Starosta Jablunkova Jiří Hamrozi zmínil existenci seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO a dodal: „Vzhledem k tomu, že Gorolski święto je druhým nejstarším festivalem lidové kultury v České republice, tak by si zasloužil podání žádosti o zapsání do seznamu UNESCO.“
Samotný kulturní program prvního programového dne byl věnován zčásti dětským souborům a jednotlivcům, mezi nimiž vystoupili vítězové nejrůznějších soutěží, ať již ve zpěvu, ve souborovém muzicírování nebo v lidovém vyprávění, a zčásti také dospělým umělcům. Vystoupily soubory Rozmarynek, Melodyjka, Trombitáši Štefánikovci ze slovenské Nimnice, kapela Goralská warzonka z Polska, Valaši z Istebné i skupina TKB z Rumunska.
Gorolski święto pokračuje ještě v sobotu a v neděli 5. a 6. srpna. V sobotu od 15 hodin vystoupí soubory ze Španělska, Chorvatska, Řecka, Srbska a Rumunska a v neděli pak již od 13 hodin jsou na programu soubory Gorole, Zaolzi, Bystrzyca, Oldrzychowice, Olza, Błędowice. V závěru pak vystoupí v pořadu Hvězdy 70. GS hosté z Polska – soubor Śląsk, Čarovné Ostrohy ze Slovenska a závěr bude patřit Hradišťanu s Jurou Pavlicou.
Program přehlídky a další informace najdete ZDE.
Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.