Co poslouchají a neposlouchají na dovolené hudební osobnosti Ostravska i širšího okolí?

Jan Soukup, ředitel Moravskoslezské Sinfonietty, fagotista: Zkraje července poslouchám určitě ticho, pak to ale dlouho nevydržím. Jelikož mne každý rok čekají stále nové projekty, musím se na ně připravit. Inspirací je pro mne v tomto případě Youtube. O prázdninách je na poslech nejvíce času, tudíž snažím se toho maximálně využít. Mám v oblibě zpěvačku Lanu Del Rey. Její písně mi hrají například během úklidu nebo přípravy jídla.

Lukáš Hradil, produkční festivalu Colours of Ostrava: Je to jednoduché, teď poslouchám Buty, do auta je to ideální muzika. A aktuálně také Davida Stypku & Bandjeez, protože to je pro mě asi nejlepší deska, co letos vyšla.

Igor Vejsada, baletní mistr: Sice nejsem na dovolené, ale na mezinárodním hudebním festivalu Praha, klasika… Ale když mám volný čas, ujíždím hodně na hudbě ukrajinského kytaristy Estase Tonne: nádherná kytara s jeho kolegy hudebníky, jako jsou skvělí Netanel Goldberg, Joseph Pepe Danza, Dimitrij Artemeno a další. Tak to mě bere, byl jsem na jeho koncertě v rámci jeho prvního turné v Praze a opět půjdu, naplňuje mě jejich hluboký prožitek.

Filip Košťálek, dramaturg v klubu Cooltour: Toto léto si vysloveně ujíždím na Kapitánu Demovi. Alter ego Jiřího Buriana, italsko-český multimilionář, glosátor, inovátor a trendsetter svým parody rapem trefně ironizuje nejen současnou hiphopovou scénu, ale veškerou popkulturu i Čechy jako takové. Doporučuji na letní pročištění hlavy. Hudba, kterou si pustím výlučně o dovolené, vlastně existuje. Mám jednu složku, ve které je zástup písniček, které jsem kdysi poslouchal hodně, ale nyní je vytáhnu pravidelně jen právě v období letní dovolené a přes rok si na ně ani nevzpomenu. Tento hudební playlist je velice pestrý a najdou se tam věci jako Asaf Avidan, Two Door Cinema Club, Kid Cudi, Paul a Fritz Kalkbrenner, ale také naše Lucie, Prago Union nebo WWW Neurobeat.

Štěpán Rak, koncertní kytarista, skladatel a pedagog: O prázdninách většinou cestuji po různých zemích, a to především z důvodu svých koncertních cest. Krom toho každoročně sedívám v porotách různých soutěží, kde jsem nucen poslouchat vše, co kdo hraje, což nebývá vždy úplně nejpříjemnější. Nicméně dovolí-li mi to čas, rád se seznámím s autentickou lidovou hudbou té či oné země. Jinak se prostě snažím dohánět resty a doposlouchat to, co jsem během roku nezvládl.

David Stypka, zpěvák, textař a skladatel: Prázdniny pro mě už desetiletí nejsou synonymem dovolené. Je to doba letních festivalů s přemírou staré, ale i nové muziky. Spousta hraní je i s Bandjeez, takže v létě nasávám zejména živou muziku a rádio v kapelní dodávce víceméně mlčí.

Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků: Letos Veselou vdovu Franze Lehára (smích). Jinak výhradně prázdninového nic nemám. Spíš poslouchám klasiku všeho druhu, na kterou nemám přes vypjatější průběh sezóny energii a čas, tj. inspirativně i hudbu, kterou nutně nemám na dirigentském programu. Často také komořinu a klavírní hudbu. S dcerou a synem poslouchám také lidové písničky.

Marcyn, bubeník Places, February, Porcelaine People:  Nemám nijak rozděleno, co poslouchat v zimě a co v létě. Přichází to samo od sebe bez zeptání – třeba nedávno vyšel nový Mac DeMarco, takže ten je v mém playlistu momentálně na roztrhání a myslím, že jeho hudba to moje léto dobře obarvuje. Taky se hodně těším na nové The War on Drugs, ale jejich sílu na sebe nechám zapůsobit až na podzim. A nerad bych zapomněl na J.A.R., jejichž Eskalace dobra ve mně probouzí myšlenky na všechno, hlavně aby to nebylo upjaté, vážné, vlastně jakkoli seriózní.

Jakub Černohorský, koncertní mistr Janáčkovy filharmonie. Nemáme prázdniny a dovolenou jsme museli zrušit. Co to znamená „pustit si hudbu“? Teď nám zní doma nejvíce hudba ke Krtečkovi od Vadima Petrova (smích).

David Straka (muzikantský všeuměl): Teď hudbu moc neposlouchám, spíš si pouštím oblíbené koncerty a cvičím a cvičím. Když už, tak si pustím něco vzpomínkového, co jsem poslouchal třeba kdysi v létě (smích). Cokoli s Michaelem Breckerem, Brecker Brothers, Steps Ahead, Breckerovy sólové koncerty, to je teď aspoň rok u mě aktuální.

Andonis Civopulos (kytarista a skladatel): No ani ne, nedělám v tom rozdíly. Prostě poslouchám stále jen dobrou muziku, kde jsou dobré kytary, dobré harmonie ve stylu AOR Progres Rock a moje oblíbené TOTO a Smooth Jazz atd.

Kristýna Trochtová (hudební publicistka, basistka): Toto léto je v mém případě obzvláště multižánrové, dovolím si proto vypíchnout hned několik albových highlightů z různých scén. Velmi mi sedla nová nahrávka slezského dua Leto Krok pro člověka a často si s potěšením pouštím také debut spřízněného Světla. K letnímu počasí ale patří i rozdováděný, energický postpunk – ten v poslední době hledám u mladých kapel jako jsou B Boys, Pregnancy nebo Idles. Všechny letos skutečně silně debutovaly. S nepřekvapivě kvalitním singlem se vytasili Grizzly Bear a často protáčím také novinky od interpretů, jako jsou Perfume Genius, Vince Staples anebo konečně téměř „vyoutovaný“ Tyler, the Creator. Kromě toho se vracím i ke starším d-beatovým a crustovým nahrávkám, v tomto žánru mě opět začali bavit Hellshock, Discharge, Disrupt, Hellkrusher… A samozřejmě nemůžu zapomenout na Pixies – jsem přesvědčená o tom, že léto bez nich by za nic nestálo.

Jan Kavka, jazzový pianista, skladatel a pedagog: O prázdninách poslouchám stejnou muziku jako mimo ně. Protože jsem duší jazzman, tak to jsou většinou věci, které se dají do žánrové škatulky „jazz“ zařadit. Konkrétně jsou to například: Brad Mehldau, Herbie Hancock, Wayne Shorter, Marcin Wasikewski, Pat Metheny atd. Mimo jazz pak například Buty.

Vašek Müller, šéf hudebního festivalu Hradecký slunovrat: Jejda, tady by se asi hodila nějaká odpověď ve stylu: No, v červenci tancuju na Lambadu a celý srpen to pořádně roztáčím při Macareně. Bohužel tomu tak není, mé taneční schopnosti jsou prachmizerné. Zato v létě slyším tolik živé hudby jako nikdy jindy v roce, a to taky není přeci k zahození. Hned po našem Hradeckém slunovratu, který rafinovaně pořádáme zkraje prázdnin, vyrážím do kolotoče festivalů. Letos to byla intenzivní šňůra Boskovice, Crossroads, pak jedu na skvělou Besedu u Bigbítu a mezitím samozřejmě tradiční letní perla Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival v krásném prostředí se skvělými kapelami z celého světa. Letos mě tam však nejvíce dostal tuzemský projekt, který bych zde velmi rád vypíchl jako nejintenzivnější hudební zážitek tohoto léta. Živé provedení folklorně-jazzového projektu Beránci a vlci. Více než dvě desítky muzikantů na pódiu, strašná spousta různých nástrojů a vše dávalo smysl, vše se měnilo a sloužilo nádhernému celku. Obrovský zážitek. No, a pokud byste nutně chtěli jmenovat nějaký letní hit, tak co třeba Říčka od Ivo Viktorina? „Viděl jsme tě nést tvý letní šaty…“

Milan Tesař (vedoucí produkce redakce Radia Proglas, hudební publicista): Mé prázdniny mají několik pevných bodů: Účast na letních festivalech, na kterých nahrávám větší množství rozhovorů s hudebníky, z nichž některé ještě během prázdnin zpracovávám. Jejich alba pak přednostně poslouchám. Rodinná dovolená, během níž se naopak snažím poslouchat hudbu méně než během zbytku roku. To znamená, že na cestách si najdu – vedle spánku – i další čas, kdy neposlouchám žádnou hudbu. A protože ve zbylém čase musím udělat v rádiu veškerou svou práci (tedy nadpracovat si i tu dobu, kdy jsem na festivalech a na dovolené) a neubývá ani článků pro různé časopisy a další  média, je téměř veškerý další poslech hudby zpravidla spojen s touto činností. Poslouchám nová alba, která do rádia dostanu (teď jich mám doma v knihovně připravených sedmdesát). Poslouchám hudbu muzikantů, s nimiž připravuji rozhovory (dnes například úžasné zhudebněné Shakespearovy Sonety v podání anglického skladatele Gavina Bryarse). Vracím se k hudbě, kterou jsem slyšel na festivalech a kterou chci reflektovat ve vysílání rádia (od Midnight Oil po kapely, které se představily na Czech Music Crossroads v Ostravě). Výjimečně pak mám čas poslouchat něco jen tak pro sebe. Teď se třeba už druhý den kochám žebříčkem nejoblíbenějších skladeb skupiny R. E. M., na jehož sestavení se podílelo přes 60 000 jejich fanoušků. A jsem překvapen, že přední místa obsadily méně známé skladby z 80. let.