Na Štěrkovně vyhrála sázka na jistotu, vrcholným zážitkem byl Dyk. Mimořádné projekty vzbudily rozpaky

V pátek to na hlavní stage pořádně rozjel Limetal. Bývalí členové kapely Citron v čele se zpěvákem Fannym Michalíkem dokázali zpočátku povadlé a prořídlé publikum Štěrkovny rozpumpovat písněmi Pravdu ukáže čas a Dej si s tím pohov. Z aktuální, dobře hodnocené desky s názvem Limetal pak sázeli jeden hit za druhým, zazněly songy Amerika, Sex´N´Roll, S větrem v zádech, Mayday či překrásně posmutnělá Karolína, kterou poslal Fanny zesnulé dívce do nebe, stejně jako další song Standovi Hranickému.

Limetal produkuje tradiční hard rock a heavy metal, který je stylově čistý a precizně sehraný. Songy z nového alba jsou melodicky silné, Fanny Michalík prokázal, že je jedním z nejlepších rockových zpěváků u nás, je sebejistý v čistém falzetu i v charismatickém chrapláku. Zpěvák perfektně komunikoval s publikem a dokázal vyvolat báječnou atmosféru plnou spontánních reakcí.

Kapela Limetal na Štěrkovně. (Foto: Eliška Farářová)

Než si po tomto metalovém zákusku zkazit chuť Pavlem Calltou, vydal jsem se raději na Perplex poetickou scénu, kde četla své básně Alžběta Luňáčková. Tuto scénu organizátoři dost nešťastně situovali mezi hlavní a vedlejší stage a bylo nutno se hodně soustředit, aby člověk křehké básně Luňáčkové vůbec slyšel. Poetická scéna letos měla novinku: Poeziomat je jakýsi jukebox, který místo písní přehrává básně. Pro spoustu lidí, proudících okolo tato scéna sice zjevně působila jako nějaké nově objevené, neznámé zvíře, ale kdo se dokázal zaposlouchat a urovnat si myšlenky, odešel odtud osvěžen. Velkým překvapením pro mne osobně byly silné básně Tomáše Čady.

Vrcholem pátečního programu bylo vystoupení zpěváka, herce a performera Vojtěcha Dyka a B-Side Bandu. Dyk je výborný, inteligentní bavič a nejlepší současný český zpěvák, což bylo po několika písních okamžitě jasné. Skvělou hudbu s náloží funky, soulu, jazzu a dalších inspirací Dyk vyšperkoval svými fórky, z nichž se vepsal do paměti ten o hotelu Vihorlat.

Vojta Dyk v Hlučíně. (Foto: E. Farářová)

Dyk naprosto uchvátil hlučínské publikum a jeho koncert se protáhl o dobrých dvacet minut. Osobně mne přesvědčil, že v současnosti nabízí naprosto jedinečný hudební zážitek, který svým tlakem, hudebním potenciálem a úrovní komunikace v současné době v Česku nemá konkurenci.

Štěrkovna Open se od loňska ráda prezentuje také speciálními projekty. Jedním z letošních byl opět Balkan Battle Live, který loni vyhrála česká kapela Circus Problem (nově po rozpadu si říká Circus Brothers) a letos změřila síly s rumunskou Fanfare Ciocarlia. To, že obě kapely zvučily téměř o půl hodiny déle, se dá oželet, i když se domnívám, že by se takové prostoje neměly stávat. Za daleko tristnější považuji úroveň celé bitvy. Circus Brothers se sice holedbají, že bourají kluby po celé republice i zahraničí a nechávají za sebou mejdany protančené do ranních hodin, jenže skutečnost byla diametrálně odlišná. Jejich hudba je naprosto odpudivou směsí popu, který podloudně a neuměle využívá balkánské a diskotékové prvky ve směsi, která zní jako léta zvětralé pivo. Nabubřelé chování této kapely rozhodně nezachránily ani kolabující zpěvy a falešné souzvuky.

Balkan Battle Live na Štěrkovně. (Foto: Eliška Farářová)

V tomto ohledu to měla našlapaná rumunská dechovka Fanfare Ciocarlia snadné. Jejich skladby byly ukázkou poctivého drajvu, fantastických hráčských výkonů a nasazení, s nímž si rychle získali sympatie publika a poprávu se stali vítězi letošního souboje. Vystoupení české kapely bylo ve srovnání s Rumuny pořádnou ostudou. Zůstává otázkou, do jaké míry má tento projekt smysl. Nebylo by lepší nechat hrát obě kapely celé sety a rozhodovat jiným způsobem než hlasitostí potlesku? Co třeba chytré telefony?

V sobotu byl po kapelách Mňága a Žďorp, Mirai, TiNG! a Anetě Langerové jedním z hlavních taháků projekt Bohemia, pod nímž jsou podepsáni Jiří Burian a Lenka Kovaříková. Kapela zahrála skladby z alba Bohemia, které je výsledkem Burianova aktualizovaného hudebního pohledu na české lidové písně. Aby toho nebylo málo, muzikanti přizvali na pódium ostravskou cimbálovou muziku Friš, aby se ještě víc ukázalo, jak moderní pohled Burian svým ambientně-psychedelickým pojetím vlastně k lidové písničce zaujal. Proto se obě kapely na pódiu střídaly.

Cimbálová muzika Friš na Štěrkovně. (Foto: Aleš Honus)

Jenže ono se už po prvních písních ukázalo, že stylově čistý, skvěle instrumentálně sehraný a vokálně brilantní Friš publikum baví víc než umělci z Bohemie. To, že Burian je naprosto katastrofální zpěvák, který neumí zpívat čistě, mne dost překvapilo. Smutnější je, že jeho hudba ve spojení s lidovou písní prostě vůbec nefunguje. Je to odtažité uchopení textů ústní lidové slovesnosti, kterým jsou podsunuty trapné až banální melodie a nevhodné aranže. Friš si svou skromností, s níž během vystoupení Bohemie seděl na zemi a poslouchal (zatímco pražští umělci během Friše odcházeli vykuřovat do zákulisí), získal sympatie publika a ukázal, že některé aktualizace jsou větším přehmatem než snaha o co největší autentičnost a upřímnost.

S projektem Bohemia vystoupila i Veronika Lazorčáková. (Foto: Aleš Honus)

To se krásně projevilo při písních Ej lásko, lásko, Černé oči jděte spát či Dobrú noc, má milá. Ani účast zpěvačky Veroniky Lazorčákové nebo Milana Caise z Tata bojs žalostný dojem nezachránila. Členům projektu Bohemia bych doporučil poslechnout si nahrávky Sisy Feher a Katariny Málikové, třeba je to v záměru, jak pro příště uchopit lidovou píseň, bude inspirovat.

Sobotní program Štěrkovna Open Music se rozběhl do pozdních hodin, kdy vystoupili Voxel a Tata bojs a celý program zakončilo elektronické duo Matamar. Štěrkovna letos představila 25 kapel a umělců na pěti scénách. Vedle dvou hudebních scén opět nabídla poezii a pro děti připravila samostatnou scénu s programem. Taneční scéna provedla své fanoušky každý den až do ranních hodin.

Vrcholy letošního programu byli jednoznačně Vojtěch Dyk, Aneta Langerová a Tata Bojs. Velké rozpaky vyvolaly oba mimořádné projekty, které se příliš nepovedly a pro příště by bylo dobré jejich dramaturgii lépe promyslet.