Organizátoři festivalu Štěrkovna Open Music mají jasno: Chceme se odlišit a nabídnout něco navíc

V současné době se v Česku koná festival snad pomalu v každé vesnici. Nabídka je opravdu velká. Komu je tedy určen ten váš a proč by si fanoušek měl koupit vstupenku zrovna na Štěrkovnu Open Music?

Nad tím si lámeme hlavu už několik let. Došli jsme k tomu, že v tak obrovské konkurenci musíme být jiní. Odlišit se a nabídnout něco navíc. Dnes už festival nemůže být jen o hudbě. Nabízíme lidem mimořádné projekty, které jinde neuslyší, letos například Bohemii Jiřího Buriana, Vojtěcha Dyka s B-Side Bandem, speciální koncert Limetalu či malou poctu Radimovi Hladíkovi. A hlavně druhý ročník balkánského hudebního souboje. K tomu českou hudební špičku a mix dobré zábavy. Lákáme i na romantiku a pohodu u vody, velký akcent klademe na program pro děti. Budeme mít projížďky na plachetnicích a vodních skútrech, hospodu s pivem do skla i poetickou scénu s poeziomatem. Pracujeme i na tom, aby areál vypadal pěkně, bude hned několik odpočinkových zón.

To rozhodně zní lákavě. Ze všeho nejvíce je však Štěrkovna Open Music multižánrový festival, kde snad kromě extrémního metalu jsou zastoupeny téměř všechny žánry. Podle jakých kritérií jste tedy účinkující vybírali?

V poslední době máme, co se hudebního programu týká, tři základní pilíře. Jednak to jsou už zmiňované speciální projekty, pak to nejlepší z české a slovenské hudební scény – letos to bude například Mňága a Žďorp, Aneta Langerová, Mandrage, Polemic, Tata Bojs. Třetím pilířem je mládí. Hledáme a vozíme do Hlučína kapely, které lákají mladší publikum – Majk Spirit, Voxel, Pavel Callta a Mirai. K tomu bude nejrychlejší dechovka světa Fanfare Ciocarlia a německo-americký projekt N.O.H.A. Takže co nejpestřejší mix, který ale navzájem ladí a vytváří logický útvar.

Zmiňuješ mimořádné projekty, ty jsou doménou festivalu dva roky. Mají smysl? Vyplatí se?

Snažíme se i jimi odlišit. Jsem přesvědčen, že když přivezeme projekt, který běžně na festivalech nebývá, například loni Michala Horáčka s programem Na cestě a s poctou Petrovi Hapkovi, lidé na to slyší a může to být rozhodující kamínek na miskách vah, když se budou rozhodovat, za který festival utratí peníze. Chceme tímto směrem pokračovat a máme nápady už i na příští rok. A jsou stále lepší a zajímavější. Dnes ještě prozrazovat nebudeme, ale Štěrkovna Open Music 2018 se opět posune. Věříme, že k lepšímu.

Naznačíš alespoň, zda zůstane u současného konceptu tří hlavních programových pilířů? Nebo budete pracovat podle jiného klíče?

Jasné je to, že jsme výrazně vyčerpali české a slovenské zdroje hvězd. Už nyní se opakujeme a zveme některé kapely podruhé i potřetí. Ovšem, pokud mají co nabídnout. Z tohoto pohledu se blížíme k zásadní programové změně. Budeme se více ohlížet po hvězdách ze zahraničí. Už letos jsme zkoušeli dvě velké kapely. Jednání pokračují pro příští rok.

Každopádně letošní ročník je opět dvoudenní, zatímco ten loňský byl třídenní… Proč?

Třídenní festival loni byl speciálním dárkem pro město Hlučín a jeho obyvatele. Hlučín slavil výročí 760 let a třetí den festivalu byl naším příspěvkem do celoročních oslav. Navíc byl v neděli vstup do areálu bezplatný. Tento model budeme využívat jen mimořádně. Třeba až bude naše město stavit další jubileum. Proto jsme se vrátili, a bylo to tak od začátku plánované, ke klasickému modelu dvou dnů.

O tom, že Štěrkovna Open Music zve opravdu na pestrou směsici muziky, svědčí fakt, že po Limetalu bude následovat koncert Vojtěcha Dyka & B-Side Bandu. Asi žádný jiný festival v České republice takové pořadí nenabídne… Byl to záměr, nebo toto pořadí vzniklo náhodně?

Při dramaturgické skladbě jednotlivých dnů se snažím, aby program gradoval jak hvězdami, tak i energií jednotlivých vystoupení. Pak ale přijdou požadavky kapel na časy, přesuny a podobně. Vše se zamíchá, trochu pomění a nakonec vyjde konečná verze. Vždy jsme ale hlásali, že přídomek v názvu festivalu Open Music znamená, že jsme otevřeni všem hudebním směrům. Takže i proto se může stát, že rockery střída orchestr s Vojtěchem Dykem. Vlastně naopak.

Už loni proběhla hudební bitva mezi kapelami Fanfara Transilvania a Cirkus Problem, letos se do hudebního souboje zapojí formace Fanfare Ciocarlia a Cirkus Brothers… Můžeš prozradit těm, kteří se loni festivalu nezúčastnili, o co se jedná? Proč jste tentokrát vsadili na tyto dvě skupiny a chcete z těchto hudebních soubojů udělat nějaké další poznávací znamení festivalu?

Loni bitvu vyhrála kapel Cirkus Problem. Ta ale měla personální problémy. Většina hudebníků odešla do nového uskupení Cirkus Brothers, které jsme jako pokračovatele hudební myšlenky loňského vítěze oslovili. Pak jsme hledali v Evropě vyzyvatele. Přihlásilo se nám několik zájemců. Vybrali jsme už prvoligovou rumunskou dechovku Fanfare Ciocarlia. Program bude složen ze samostatných vystoupení, tedy souboje, kde se bude o vítězi hlasovat, a pak společné velké show. Pro vítěze máme připravenou speciální putovní cenu z dílny hlučínského sochaře Petra Gerycha. V hlavní roli opět motýl jako symbol festivalu. V bitvách balkánského střihu budeme ještě nějakou dobu pokračovat. Na letošního vítěze čeká v příštím roce souboj s kapelou Bobana a Marka Markovičů. Co bude dál, uvidíme. Plány jsou ale velké.

Jedním ze zlatých hřebů festivalu by se mohl stát projekt Jiřího Buriana a Lenky Kovaříkové Bohemia, který se snaží představit lidové písně v současném znění a v rámci kterého by měla vystoupit také cimbálová muzika Friš. Proč jste se rozhodli zařadit do programu tento projekt?

Inspiroval mě kamarád z Hlučína a náš dvorní fotograf, který mi poprvé pustil tuto verzi písně Louka široká. Hned jsem pochopil, že toto by měl být náš mimořádný projekt. Okamžitě, už loni na jaře, jsem kontaktoval Jiřího Buriana. Dobře jsme udělali, protože zájem jiných a větších festivalů byl později velký. Navíc jsme projekt posunuli a v kontrastu moderního pojetí uvedeme interpretaci písní ostravskou cimbálovkou Friš. Jinak složení interpretů v kapele Jiřího Buriana je vyloženě jeho kompetence. Ale můžu prozradit, že díky tomu, že ve stejný den zahraje u nás kapela Tata Bojs, vystoupí v Bohemii i Milan Cais.

Příjemným zjištěním je, že součástí Štěrkovna Open Music je spousta nehudebních scén, a to včetně Perplex poetické scény. Proč jste nakonec zůstali věrní autorským čtením, zatímco jiné festivaly od toho opouštějí? Co si od tohoto kroku slibujete?

Vycházíme z reakcí loňského publika, které bylo nadšené, a lidé z nakladatelství Perplex tvrdili, že tak vstřícné a vnímavé publikum na festivalu nikdy neměli. To byl hlavní důvod, proč v této scéně pokračujeme. Naše poetická scéna je navíc malá a není příliš náročná. Kromě živých recitátorů ale budeme mít i poeziomat.

Dospěli jsme ke konci našeho rozhovoru, proto bych se ještě chtěl zeptat, co bys chtěl prožívat v neděli 30. července ve čtyři nad ránem, kdy by měl oficiálně festival skončit?

Hlavně bych chtěl mít pocit, že to stálo za to. V tom směru, že návštěvníci jsou spokojení a vrátí se k nám i příště. Také že ocenili novinky. Spokojení jsou i partneři a představitelé Hlučína či Moravskoslezského kraje, jejichž podpora je pro festival existenčně důležitá. Ještě před čtyřmi lety vypadal festival úplně jinak. Jen díky přízni návštěvníků, kterých chodí hodně, a partnerů můžeme více investovat. Jak do programu, tak i doprovodného programu a areálu. To je hlavní důvod, proč je dnes Štěrkovna Open Music jednou z největších hudebních akcí v regionu. Ano, jsou to naši návštěvníci, kteří festival dělají takovým, jaký je. Pak naši partneři, s jejichž pomocí můžeme plnit přání návštěvníků. My uprostřed jsme vlastně jen prostředníci, kteří se o to mají postarat. V každém případě je ale jasná jedna věc. V neděli po festivalu budu vděčný i všem lidem, kteří se na organizaci podíleli. Nedávno jsme to počítali a dostali jsme se přes číslo 300 lidí. Ani bez nich bychom nemohli být tam, kde jsme.