S každou další skladbou měníme barvu jako chameleon, říkají členové kapely Animal Rock
14.7.2017 06:00 Petr Bidzinski Hudba Rozhovor
Kapela Animal Rock patří k příjemným překvapením ostravské rockové scény. Ryzích rockových skupin zase tolik moravskoslezská metropole nenabízí. Animal Rock, který existuje přibližně tři roky, nyní připravuje dlouhohrající debut. A to také byl hlavní důvod, proč kulturní deník Ostravan.cz nahlédl pod pokličku toho, co vlastně „animálové“ ve svém rockovém rendlíku kuchtí. K rozhovoru se nakonec dostavila celá kapela, tedy kytarista a zpěvák Honza Šešulka, baskytarista Pavel „Kalis“ Kalina a bubeník Daniel „Danny“ Weiss. Společně jsme tak probrali řadu témat ze života skupiny, a dokonce padla zmínka o tom, zda Animal Rock neinklinuje k politickým písním.
Ostravská kapela Animal Rock chystá nové album.
Foto: Archiv
Právě nahráváte debutové album. V jaké jste fázi a s jakým záměrem album tvoříte? Převládá spíše nervozita z výsledku, nebo jste naopak natěšeni?
Honza: Právě jsme ve fázi, kdy je v podstatě natočena veškerá muzika a chystáme se na zpěvy. Na našem facebookovém profilu jsme avizovali, že deska vyjde v létě, což je reálné a dokud si nebudeme stoprocentně jistí výsledkem, tak ji ven nepustíme.
Pavel: Nechceme to uspěchat. Ale můžeme říct, že desku děláme tak, aby o nás vypověděla, jaké pocity máme, jak se nám spolu jako kapele hraje a co chceme tím vším lidem říct. Jinak nervozita? Co to je? (smích) Jistě, jsme zvědaví, jaké bude mít ohlas, ale taky jsme do toho šli s úctou a odhodláním.
Danny: Jinak název alba zatím neprozradíme, ale snažili jsme se, aby byl co nejvýstižnější k prvnímu albu. U mě nervozita z výsledku nepřevládá, spíše naopak jsem natěšený, až to bude hotovo.
Komu je album určeno? Z jakých rockových (hard rockových) vláken je vaše hudba utkána? Co je pro vaše skladby charakteristické, čím se vaše písně vyznačují?
Honza: Jednoduše každému, kdo o ni bude mít zájem. Placka bude dostupná, netočíme ji do šuplíku ani jen pro své známé. Co je pro nás charakteristické? Myslím si, že to, že jsme jen tři, nesnažíme se hrát žádné šílenosti, ale stavíme to na té „rockové klasice“ – basa, buben a kytara.
Pavel: Asi bych nerozlišoval, pro koho bude. Každý, ať poslechne a usoudí sám. Buď ji vyhodí, nebo si příští rok přijde pro další fošnu. (smích)
Danny: Souhlasím s tím, co řekl Honza. Hrajeme, co se nám líbí, a své fanoušky si naše hudba určitě najde ve všech řadách.
V roce 2017 vás postihlo jisté personální zemětřesení. Odešel bubeník a zakládající člen Kendy, kterého nahradil Danny, a zároveň přišel nový basák Pavel. Jak moc se změnila hudební tvář kapely po těchto odchodech a příchodech?
Honza: Trochu se to změnilo. I když hrajeme stejný repertoár, tak každý z kluků tomu dal jiný nádech, trochu toho „svého já“. A co se týká tvoření, tak předtím Kendy napsal text, já doma napsal hudbu, na zkušebně jsem to přehrál a jelo se. Teď zatím tvoříme na zkušebně všichni dohromady a pak se to nějak sesumíruje.
Pavel: Jen bych chtěl říct, že to žádné zemětřesení nebylo. Co jsem za těch pár týdnů viděl, tak Kendy chtěl dělat jinou tvorbu, tak odešel a nic se z toho nedělá. Myslím si, že je to bývalý člen, který udělal pro Animal Rock kus práce. Já jsem potom náhodou oslovil Dannyho, se kterým jsem zkoušel hrát v Rusty Fox, a on na tu nabídku kývl, za což jsem mu nesmírně vděčný!
Hrajete ve třech. Neuvažujete o posílení sestavy, abyste mohli tvořit náročnější kompozice? Nebo vám tento stav vyhovuje?
Honza: Párkrát už takový nápad přišel, ale nakonec jsme to vždy nechali tak, jak to je.
Danny: Zkoušeli jsme druhou kytaru, ale shodli jsme se na tom, že takhle je to v pohodě.
Pavel: Jo, souhlasím s kluky. Navíc v dodávce máme jen tři místa. (smích)
Máte za sebou také nedávné vystoupení na Slezskoostravském Rock-Festu. Jak se vám hrálo?
Honza: Tenhle fesťák je pro mě srdeční záležitostí, jelikož již od třetího ročníku až doposud se na něm podílím i pořadatelsky. Proto jsem velice rád, že letos mě Marcel Pažický, hlavní organizátor, oslovil a dal nám šanci si tentokrát i zahrát. Otevírali jsme třetí stage, která byla umístěna v areálu Loděnice pod hradem, takže jsme hráli v celkem šibeniční hodinu, ale i přesto lidi přišli. Nebyly to davy, ale měli jsme pro koho hrát, takže super!
Pavel: Slezskoostravský Rock-Fest mám moc rád. Mám dojem, že je to už sedmý ročník, na kterém jsem byl, a první, na kterém jsem si zahrál. Dnes je dost těžké se prosadit na pódia přímo v areálu hradu, ale Loděnice byla taky good.
Danny: Mně se hrálo výborně a atmosféra na festivalu byla výborná. Nemohl jsem sice zůstat do konce, ale i tak to bylo super.
Máte i nějaké další postřehy k letošnímu ročníku?
Honza: Letos jsem se na festivalu pohyboval především ve zmíněném areálu Loděnice a musím říct, že jsem byl velice překvapený, jaká tam byla atmosféra. Lidi se opravdu bavili. Velikým a příjemným překvapením pro mě bylo vystoupení kapely Cocaine Party. Později večer jsem se na hradě dal do řeči s jejich basákem a zjistil jsem, že před Cocainy hrál v jiné grupě společně s naším Dannym. (smích) No a samozřejmě k tomu kapela Up!Great, která dle mého názoru patří směle na hlavní stage. Na hrad jsem se dostal vždy jen na chviličku, takže jsem jen narychlo stihl nasát atmosféru z koncertů Limetalu a Dogy, kterou mám osobně moc rád. No a večer, když už jsem měl „padla“, tak výborný byl koncert Alice a Dana Bárty. Jak říkám, tenhle festival je pro mne srdcovka, takže za mě jen pozitiva!
Pavel: Jsem rád, že se festivalu zúčastnila pro mě velice blízká kapela Dark Gamballe. Tímto je moc zdravím! Skvělý byl Limetal. Ten podle mě s přehledem převálcoval Daniela Bártu s jeho Alicí. Myslím si, že právě on byl tou hvězdou dne.
Jaký význam přikládáte textům? Jsou pro vás důležité, nebo upřednostňujete hudební složku?
Honza: Pro mě jsou texty důležité, protože je potom musím zazpívat (smích). Neměla by to být asi úplná blbost, ale máme i pár textů s humornou tematikou a myslím si, že by se posluchači měli i zasmát, takže u nás najdete texty vážné, nevážné i právě ty humorné.
Pavel: Mám strašně rád humorné texty, ale i ty depresivní. Musí být hlavně ze života. Počkejte na nové věci, na kterých už děláme, na další CD platňu. Bude prdel. (smích)
Mimochodem pokud jde o píseň Houbař z vašeho EP z roku 2015, nemá tento song určitý politický podtext? Hlavně refrén („…nenechte si nakecat, že medvěd nemá lidi rád, že stačí dělat mrtvýho, on zas půjde pryč…“) zní mnohoznačně…
Honza: Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. To by byla možná otázka na Kendyho, jelikož je autorem, ale nikdy mě na to neupozornil. Takže prvotní záměr asi byl právě už v tom dříve zmíněném humorném textu.
Pavel: I když to nebyl vůbec záměr, může to někomu tak připadat. Nicméně proč si právě teď nerýpnout!!! Připadá mi to jednání naší justice (smích). O politicích nic, těm hoří i voda.
Danny: Určitě píseň Houbař nemá nic společného s politikou. Je to prostě příběh ze života. (smích)
Máte pocit, že je možné vytvořit v rockové muzice ještě něco nového? Snažíte se o to? Je tohle vaším cílem?
Honza: Já jsem klasik, mám rád klasickou rockovou muziku, takže se ani nesnažím ohromit s něčím novátorským. Podle mě už stejně bylo vše napsáno a vymyšleno, a teď se to jen omílá dokola, ale třeba trochu jinak.
Danny: Není naším cílem vytvořit něco nového, ale dělat hudbu, která bude bavit nás a hlavně naše fanoušky.
Jaké máte ambice s novým albem? Hodláte se po vydání důkladně zaměřit na propagaci alba, máte v plánu natočit klip, případně vyjet na turné s nějakou známější (česko/slovenskou) kapelou?
Honza: Album určitě budeme propagovat na našich koncertech. Nápad s turné už taky byl, takže uvidíme, zda se něco povede.
Pavel: Předpokládám, že se ještě tento rok klip udělá. Co se týká propagace, víme, že to není jednoduchá věc, ale tady tlačit na pilu určitě budeme. Byla by škoda to nechat jen tak volně plynout a čekat. Cédéček bude vytlačených dost, takže se snad zadaří a budeme si moci dovolit i to malé turné.
Danny: Na propagaci alba se hodláme zaměřit a s klipy se samozřejmě taky počítá.
Máte pocit, že je současný stav na české hudební scéně nakloněn kapelám jako jste vy?
Honza: Pokud bych měl soudit podle toho, jaké české kapely hrají v mainstreamových rádiích, tak asi ne. Ale my nejsme úplně mainstreamová kapela.
Pavel: No, já ti nevím. Určitě to není jen o managementu, ale i o síle tvorby a důvtipu tvůrců. Možná že se dá ještě aspoň v hudebních vodách moravskoslezských dostat do podvědomí. A potom p-o-m-a-l-i-č-k-u dál a dál. Určitě se budeme i tvorbou o to snažit.
Domníváte se, že existuje vůbec něco jako „česká rocková scéna“? Jaké jsou její znaky? Které kapely jsou její součástí?
Pavel: Určitě existuje, jen by to chtělo, aby se do toho někdo pustil a něco takového oficiálního vytvořil. Pokud nebudeme škatulkovat a říkat jen rock, ale budeme mluvit také o kapelách punk rockových, post rockových, hard rockových a podobně, tak sice některé známé kapely vyhasly, ale některé jsou „mladé“ a výborné, viz Limetal. Tímto zdravím Jiříka Šperlu. Stejně se mi líbí Messalina z Karviné a spousta dalších, kde jsou výborní muzikanti. To jsou ty znaky české rockové scény, ale vyjmenovat je všechny… Hmmm, asi ne, že? (smích) Ale chtěli bychom, abychom i my byli čestní členové téhle bandy. (smích)
Danny: Ano, my jsme česká rocková scéna.
Ke kterému zvířeti byste svůj „animal rock“ přirovnali?
Honza: Za mě chameleon. Cítím to tak i v našich skladbách, jednou je to takové, jindy zase onaké. Prostě s každou další skladbou měníme barvu.
Pavel: Je mi to jedno. Mám sice raději rostliny, ale flora rock by znělo blbě (smích)…
Danny: Já bych nás přirovnal k celé fauně, pokaždé je to nějaké jiné zvíře.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.