Rádia hrají brakový pop a tištěná média jsou v krizi. Czech Music Crossroads ukazují cestu, říká publicista Petr Dorůžka

Čtvrtý ročník Czech Music Crossroads se nezadržitelně blíží. Jak se tato přehlídka za první roky proměnila a budou letos oproti loňskému roku nějaké novinky?

Jednak jsme vyhlásili open call, tedy výzvu, aby se přihlásila jakákoli kapela, aniž by předem musela projít výběrem poroty „Sedmi statečných“. To vzbudilo dalekosáhlou odezvu, takže místo plánované jedné vítězné skupiny jsme vybrali dvě, které obě dosáhly stejného počtu bodů. Na Crossroads přijíždí i řada českých muzikantů, kteří do výběru nepronikli, ale budou k tomu mít doufejme dobrou příležitost další roky. Abychom jim to usnadnili, zavedli jsme druhou novinku, sérii výukových workshopů, které běží v samostatné programové linii vedle konferenčních témat. Nejedná se o žádný experiment narychlo, ale dlouhodobý plán. V minulých letech jsme mnohé z workshopů testovali v rámci konference a jejich kvalitu s delegáty jsme pečlivě konzultovali.

S výsledkem tzv. open callu jste tedy vzhledem k odezvě spokojeni?

Byl to správný krok. Nejenže na akci upozornil v tisku i v sociálních médiích, ale navíc muzikantské komunitě vyslal jasný signál: je na vás, abyste prokázali svůj talent, do světa můžete proniknout vlastním úsilím, aniž byste čekali v koutě, až vás někdo „vybere.“

Co chybí české hudební scéně a proč by hudebníci vůbec měli navštěvovat konference a hudební setkání?

Co chybí? Sebevědomí i širší kulturní rozhled, který je daleko vyvinutější třeba v Polsku či v Maďarsku než u nás. Jenže ono se to snadno kritizuje a těžko napravuje, když rádia hrají brakový pop a tištěná media jsou v krizi. K cestě ven ze začarovaného kruhu může pomoci, když se propojí několik rovin, třeba vzdělávací akce typu Crossroads a nově ustavená exportní kancelář Czech Music Office. Je to ovšem běh na docela dlouhou trať.

Každý rok přijíždějí hosté ze zahraničí, jak a kde je vybíráte a oslovujete?

Základem je komunita zkušených mezinárodních profesionálů z řad novinářů, promotérů či festivalových programátorů. Často se jedná o odborníky, kteří prostupně prošli několika ze jmenovaných procesí a byli vždy ve správný čas na správném místě. Jedním z letošních delegátů je například Daniel Brown z francouzského rozhlasu RFI. Ten se vedle francouzských médií se stejnou samozřejmostí uplatňuje i v anglofonním prostředí a kromě toho pracuje pro neziskovou organizaci Freemuse, která je hudební paralelou Amnesty International.

Crossroads probíhají i s pomocí zahraničních partnerů z Visegrádské čtyřky. Proč rozšíření o další země?

Visegrádské země jsou z důvodu malé rozlohy i počtu obyvatel vždy handicapované, když chtějí svoji nabídku uplatnit v mezinárodní konkurenci. To se dramaticky změní, když se spojí, a navrch jako bonus přidávají kulturní rozmanitost.

Na podzim proběhne v blízkých Katovicích prestižní veletrh WOMEX, čím může být pro české hudebníky přínosem a proč by se na něj měli vydat?

Po mnoha předchozích ročnících, kdy náklady za registraci a bydlení ještě naskočily o deset tisíc za letenku, je WOMEX v dosahu železničního spojení za pár stovek.  Všichni světoví promotéři i festivaloví ředitelé jsou tu jak na dlani, vyhodnotit ty správné kontakty lze předem na dálku stejně jako oslovit je e-mailem a dopředu naplánovat schůzky. Běžně to dělají muzikanti z celého světa, i když zrovna nejsou na showcasovém programu a i když si třeba vše musí organizovat sami bez manažera. Berte to jako další signál, že netřeba sedět v tom zmiňovaném koutě.

(Autorka rozhovoru je členkou týmu Czech Music Crossroads)