Tohle Ostrava ještě nezažila. Katalánci předvedli, jak má vypadat pořádný festivalový průvod

Postavení první lidské pyramidy v Ostravě a samotný průvod byly sice avizovány na 16. hodinu, ale lidé se na Prokešově náměstí začali srocovat daleko dříve. Pořadatelé už dopředu oznámili, že od 15 hodin bude možnost sledovat ve foyer radnice výstavu obřích loutek i přehled historie Katalánska. Nicméně na samotném náměstí se dlouhou dobu nic nedělo, až na samostatné výstupy moderátora. Ten lákal přihlížející zvědavce do nitra úřadu, kde se mohli nechat vyfotit s obrovskými artefakty, pak je ale vzápětí upozorňoval, že nemusí stát dlouhou frontu, protože všechny loutky stejně vyjdou ven v průvodu.

Někteří diváci ztráceli trpělivost a hluchý třičtvrtěhodinový prostoj bez jakékoliv hudby nebo tance komentovali po svém. „Před léty jsme byli na Karolině, a tam to bylo mnohem lepší, vytahali ven různé věci, třeba klavíry, na které si mohl kdokoliv zahrát,“ vzpomínaly starší účastnice opodál. Jiní lidé nevěděli, zda se mají cpát s davem dovnitř do budovy Nové radnice, nebo čekat venku. Jisté je, že kdo přišel krátce po třetí, vstoupil úzkým vchodem pohodlně a mohl se bez starostí vyfotit s monumentálními loutkami. Situace se pak ale zhoršovala vlivem příchodu tisíců zvědavců. Atmosféra houstla a moderátor v jednotlivých vstupech dával netrpělivému davu instrukce jak obdivně reagovat, když budou loutky vynášeny ven.

Mezitím, od půl čtvrté, už se v davu pomalu srocovali modrobílí členové barcelonské skupiny Castellers de la Vila de Gracia. (Tato skupina se stavění věží věnuje před dvě desetiletí a k jejím největším úspěchům patří páté místo na festivalu v Tarragoně z roku 2014). Dva dny předtím sice vystupovali už na náměstí Jiřího Poděbrad v Praze, teprve nyní je ale podpořilo tisícihlavé ostravské publikum.

Lidská věž postavení před Novou radnicí. (Foto: Aleš Honus)

Postavit věž trvá poměrně krátce, je to záležitost několika pár minut, ale samotná příprava na stavění je zhruba půlhodinová. Začíná se omotáváním černých šerp kolem pasu, na které se posléze navážou červené šátky. Tak, aby vytvořily záchytné body pro bosonohé lezce do vyšších pater lidské pyramidy. Nedílnou součástí jsou pištci, kteří ladí své nástroje. První pyramida z několika, které Katalánci v Ostravě v pátek postavili, vznikla v bezprostřední blízkosti radničního balkonu. (Další následovaly u Husova sadu a u Kuřího rynku, na Masarykově náměstí a tu poslední pak vztyčili před pódiem na travnaté ploše Scény 750 let historie Ostravy u hradu.)

Jakmile byli castellers správně opásáni a pištci naladěni, přišla velká slavnostní chvíle. Zaplněné Prokešovo náměstí napjatě sledovalo, jak se srocuje základna, tedy spodní patro, nad které se posléze vzepnou další, až do výše dvanácti metrů. Na vrcholku se umístí nejmladší členové, kteří mají kolem pěti let. Na dotaz moderátora Jiřího Krupici, zda bude také malá holčička z Ostravy držet své soukmenovkyni na vrcholku palce, zněla sice odpověď „nevím“, Ostravané ale přesto drželi palce, a navíc také hlasitě povzbuzovali. Bohužel se k nim nedostala cenná informace, že při stavění castells je třeba zachovat ticho, teprve, až je věž opravdu postavena, slaví se úspěch.

Lidské pyramidy byly sice efektní, ale jejich samotné trvání mělo život jepičí, poslední patro v závratné výšce bylo pouze „přelezeno“ a už se šestipatrová pyramida rozebírala. Členové živé stavby, kterých bylo kolem 170, se pak vydali dál do centra.

Festivalový průvod vyráží do centra. (Foto: Petr Piechowicz)

O to větší, nesrovnatelně delší a mohutnější byl unikátní festivalový průvod, který Ostrava snad ještě nezažila. Tvořily jej loutky několika druhů a velikostí. Středověké masky, postavy převlečené za rudé ďábly žonglující s ohněm, tanečníci mnoha krojů, bubeníci, pištci a orchestry. V čele se vyjímal muž v černých brýlích a modročerveném kostýmu kráčející na chůdách, v ruce vlajku s nápisem 750 let Ostravy!!!. Byl to známý ostravský herec Šimon Krupa z nejlepšího divadla v Česku, z Komorní scény Aréna. Nejen, že divoce tančil a vedl zástup nekonečného průvodu až na Kuří rynek, ale zároveň spolumoderoval surrealisticky laděný česko-španělský dialog Čecha a Katalánce na scéně v podhradí.

Cesta vedla po částečně uzavřené Sokolské přes křižovatku s Českobratrskou směrem na Matiční ulici. Tady a v nedalekém Husově sadu se odehrával ve zpomaleném tempu, zejména za rachotu bubeníků a pekelných „toček“ čertů, kteří ve svých rukách máchali hořícími pochodněmi a házeli na chodník rachotící petardy, které od nich zapalovali. Poté pokračoval přes Poštovní ulici ke Kuřímu rynku a k Masarykovu náměstí. Nadšení diváci se s atrakcemi fotografovali a natáčeli, loutky, zvláště ty menší jen s obřími hlavami, byly velmi přátelské a neméně nadšeně se s nimi objímaly.

Loutky se zdraví s přihlížejícími. (Foto: Aleš Honus)

Obří loutky nesli na ramenou jednotlivci, délka trasy jim ale dala zabrat, a tak se jich vystřídalo hned několik. Nosiči pak museli obratně překonat jen jednu nepříznivou překážku, kterou se stala příliš nízká lávka přes Ostravici, kam se posléze část průvodu před šestou hodinou vydala, aby včas stihla program na scéně „750“, který se nakonec ale stejně zdržel.

Průvod, který Katalánci v plné parádě do Ostravy přivezli, zablokoval na více jak hodinu dopravní provoz v přilehlých ulicích, zastavil auta, autobusy i trolejbusy, a diváky fascinoval natolik, že se nemohl včas vymanit z jejich zajetí. Následující program na „750“ se tak zpozdil o více jak půlhodiny, což byla škoda, protože opět vznikl prostoj bez jakéhokoliv programu a diváci nevěděli, kdy přesně se začne. Zbylý čas mohli ale využít k fotografování se s opodál stojícími obřími loutkami připomínajícími královskou rodinu anebo starodávné obyvatele Španělska. Nechyběl ani drak, škoda, že jenom jeden. Žízniví Španělé jej v tom horku ověnčili prázdnými kelímky od piva, jehož donesení s nadšením kvitovali.

Posléze po půl sedmé zahlaholila hudba a program u Slezskoostravského hradu se pomalu rozjel. S obřadností byly představeny jednotlivé atrakce, včetně nakousnutí katalánské historie a národních specifik. Tančilo a zpívalo se na velké travnaté ploše před pódiem i na něm. Počasí všem přálo a atmosféra byla slavnostní.

Lidská pyramida u Slezskoostravského hradu. (Foto: P. Piechowicz)

Vrcholem bylo již zmíněné stavění pyramidy u hradu, ale také rachejtlová show deseti čertů, kteří ke svému účinku nepotřebovali ani roušku noci. Škoda jen, že se vlivem zpoždění program kryl se scénou na Černé louce, kde Festival v ulicích a zejména jeho hudební program přilákal neměně mohutný dav lidí. Jestliže v podhradí na valech to v závěru zelo poloprázdnem, tak tady nebylo třeba u vystoupení zpěvačky Lenny pomalu ani k hnutí. Marná sláva, český pop přitahuje v Ostravě více než sebelepší dovezený folklór.

Katalánští tanečníci na Festivalu v ulicích. (Foto: P. Piechowicz)

Katalánci ovšem neřekli ještě poslední slovo a jejich sobotní program slibuje další vlnu atrakcí včetně tolik Ostraváky jistě očekávaného hořícího rumu. Kdo jej neochutná, Festival v ulicích a katalánskou exotiku plně neprocítí.

Pokud bychom ale měli zůstat jen u samotného pátečního průvodu, je jisté, že nabízí mnohou inspiraci pro další podobné akce, protože nyní i v Ostravě vědí, jak se to má pořádně dělat, aby bylo dlouho na co vzpomínat.

Čtěte také: Festival v ulicích 2017, den druhý: Ondřej Havelka si se svými Melody Makers podmanil Ostravu