Ať žije Sweetsen Fest 2017! Zahájení na řece ukázalo, co Frýdku-Místku závidí celá republika

Přehlídka, která je svým pojetím unikátní minimálně v rámci České republiky, se koná již počtrnácté a tento rok se navíc propojila s oslavami výročí 750 let města Frýdek-Místek. Program je rozprostřen do čtyř dnů a trvá až do sobotního večera.

Myšlenka uspořádat festival pouze z místních umělců a kapel se už určitě zrodila v mnoha jiných hlavách i v jiných městech. Organizátoři ve Frýdku-Místku však jako jediní dotáhli tuto myšlenku nejen v reálný a hmatatelný počin, ale i k úplné dokonalosti. Málokteré město v republice se může pochlubit festivalem, který je lidmi tak patrioticky hýčkán.

Sweetsen Fest je svátek hudby a svátek města. Odehrává se na mnoha místech, součástí festivalu jsou i akce pro děti, je doprovázen charitativními sbírkami a divadelními představeními. V první řadě je ale oslavou toho, co se děje v útrobách města. V malých zkušebnách tam vznikají kapely a rodí se muzikanti, kteří svou hudbu často vyvážejí za hranice města i kraje.

Řeka Ostravice, pódium vlevo. (Foto: T. Václavek)

Sweetsen Fest se vždy chlubil tím, že muzikanti, kteří na něm vystupují, musí být z Frýdku-Místku nebo mít na toto město nějakou vazbu. Celých třináct let se tato tradice držela, ovšem letos pořadatelé vymysleli kompromis. Na velkolepé zahájení na řece Ostravici, které bylo letošní novinkou, si mohli místní umělci pozvat významného hosta, na jehož původ a bydliště se nikdo nebude ptát. Velkolepé zahájení na obřím pódiu tak slibovalo velkolepý zážitek a plno zajímavých umělců a jejich hostů.

V osm hodin večer se před zaplněným nábřežím rozjel hlavní program, který byl náročný jak pro diváka, tak pro pořadatele. Jako první vystoupila kapela Pokustone s hostem Jurou Geršlem, bubeníkem ostravské kapely Kazachstán, který ji doprovázel na perkuse. Sympatická pianistka s trumpetistou odehráli dvě písně a užívali si pohled na druhý břeh, který se pomalu plnil dalšími a dalšími lidmi trousícími se od stánků s pivem a jídlem.

Pokustone. (Foto: Tomáš Václavek)

Zakladatel a organizátor festivalu Petr Korč, který se ujal moderování, následně pozval na jeviště Jakuba Tichého, důležitou osobnost města. Tichý je ředitelem Kultury FM a zároveň jedním ze tří pořadatelů „Svícnu“. Tichý s hostující kapelou Karpatská drůbež vystřihl set jako z učebnice undergroundu, k čemuž přispěl i zvukař, o kterém bude ještě řeč. Jakub Tichý ovšem nemůže chybět a na Sweetsen patří.

Jakub Tichý. (Foto: Tomáš Václavek)

První zhutnění večera přinesli veteráni Sweetsen Festu, kapela Downbelow. Ta nechyběla ani na jednom ze čtrnácti ročníků! Jejím hostem byl Petr Kružík, kytarista kapely Priessnitz. Šlapající rytmika a skvělý vokál kytaristy konečně pořádně zaujal diváky na protějším břehu. Kružíka v kapele by chtěl mít asi každý. Jeho kytara se spojila dokonale se soundem kapely a místy jsem měl opravdu pocit, že slyším Priessnitz.

Downbelow. (Foto: Tomáš Václavek)

Po vystoupení Downbelow se začalo ochlazovat, což ovšem nebránilo nadšeným otužilcům stát po kotníky uprostřed řeky, aby se dostali co nejblíže k pódiu.

Publikum Sweetsen Festu. (Foto: Tomáš Václavek)

Publikum stále více hučelo v družných a přátelských rozhovorech a čekalo na další příděl hudby. Nastoupila původně ostravská formace Café Industrial. Nepsaná pravidla Sweetsen Festu dovolují vystoupit i přistěhovalým hudebníkům. Jako hosta si kapela přizvala ostříleného kytaristu Toma Rybolu zakladatele ostravských kapel Filip M. a Up!Great. Ve vypjatých, dynamických pasážích kapela strhávala pozornost publika, hlavně v závěrečném Indiánovi, a vysloužila si zasloužený potlesk.

Café Industrial. (Foto: Tomáš Václavek)

Kapela Plyš v čele se Slovenkou Katkou Žilovou, která žije ve Frýdku-Místku, si přizvala osobnost velkého formátu. Opět na kytaru se k nim přidal M.E. Kyšperský, frontman brněnské kapely Květy. Plyš přehrál songy z nové desky Líška, kterou zároveň pokřtil v Ostravici, a na závěr s Kyšperským zahrál hit kapely Květy My děti ze stanice Bullerbyn.

Kapela Plyš. (Foto: Tomáš Václavek)

Po Plyši se unaveným, ale věrným divákům představil jejich miláček David Stypka s kapelou Bandjeez, který předvedl ohromnou show. Během ní zazněl i Stypkův megahit Jericho, který celý večer pozvedl.  Energie se přenesla i na všechny kolem a v řece přibylo dalších pár odvážlivců. Hostem kapely byl trumpetista Milan Michna, který je držitelem ocenění města Frýdek-Místek za přínos kultuře. Stypka stejně jako Plyš pokřtil nové CD „neboj.“ vodou z vymačkanou z namočeného trika dobrovolnice…

David Stypka. (Foto: Tomáš Václavek)

Další část oficiálního zahájení Sweetsen Festu patřila frýdecko-místecké folkové kapele Tykráso. Dramaturgicky asi ne úplně šikovný počin, jejich pozice byla totiž dost těžká. S hosty Krystianem Danelem na cello, Lukášem Hradilem na kontrabas, Josefem Fojtou z Hradišťanu a Jurou Pavlicou mohlo být vyznění mnohem lepší, kdyby bylo Pavlicu slyšet dříve než na konci poslední skladby!

Jiří Pavlica na Sweetsen Festu. (Foto: Tomáš Václavek)

Zvuk celé akce je asi kapitola sama pro sebe, organizátoři měli tu výhodu, že publikum bralo celou událost jako svátek města, tedy nejen hudby. Je určitě nesmírně náročné pustit za sebou v řadě deset kapel s rozdílným zvukem a stylem. Za jiných okolností by se tento problém řešil dvěma pódii. Kouzlo celé akce ale spočívalo v jedinečnosti lokace a v touze pořadatelů si splnit své sny. Klobouk dolů.

Zvuk je však podstatná část koncertu a při délce trvání akce kolem čtyř hodin je třeba lidi zvukem hýčkat, a ne je odradit. Jisté problémy se vyskytnou vždy, to je celkem normální, když však neslyšíte baskytaru v Bandjeez Davida Stypky, když neslyšíte housle Jury Pavlici a další a další nástroje, je to smutné.

Jediný, kdo se se zvukem popasoval dobře, byli Mirai. Odvedli svůj krátký popový set tak, jak se patří, a do vody se nahrnuly fanynky, které si chtěly zazpívat rádiové popěvky a vidět kapelu zblízka.

Mirai na Sweetsen Festu. (Foto: Tomáš Václavek)

Čekání na dalšího interpreta bylo dost úmorné, ale moderátor Petr Korč dělal, co mohl, a svou práci odváděl na výbornou. Tím následujícím byl bard Tomáš Kočko se svým Orchestrem. Na pódium si pozval ke staronové spolupráci ostravskou kapelu Silent Stream of Godless Elegy. Začal svižnou vypalovačkou Do Návu z posledního alba a koncert pokračoval na temnější notu i dále. Chlapík vedle mě chtěl tančit, ale záhy pochopil, že Ověnžok a podobné skočné skladby nepřijdou. U Tomáše Kočka problém se zvukem kulminoval – půlku jedné z písní nebyl slyšet, naopak Hana Hajdová z SSOGE byla příliš nahlas.

Tomáš Kočko a Hana Hajdová. (Foto: Tomáš Václavek)

Třešničkou na dortu mělo být vystoupení patriota a písničkáře Reného Součka. Tam se se zvukem nedá už nic pokazit, říkám si v duchu. Jedno ukulele a jeden cajon nebude problém! Nebyl. Problém byl v tom, že René zřejmě nezvládl tak dlouhé čekání v zákulisí, nebo byl tak natěšený, že dorazil v náladě, která bohužel celý závěr zahájení degradovala.

René Souček. (Foto: Tomáš Václavek)

Vím, jsme region razovity, ale některé „razovitosti“ asi dobré věci neprospějí. Renému bylo rozumět každé třetí slovo. Zazpíval tři věci, při závěrečné oficiální hymně Frýdku-Místku Fajne-Mjesto, kterou sám napsal, jsem odcházel. Nad hlavou všech věrných a skvělých diváků se rozburácel ohňostroj a zahájení čtyřdenního festivalu tím bylo ukončeno.

Sweetsen Fest je svátkem, je opravdovou událostí, nekažme si tedy radost některými vadami na kráse, které nelze zamlčet. Chyby se snad vychytají příště.

Publikum Sweetsen Festu. (Foto: Tomáš Václavek)

Obdivoval jsem všechny, kteří ve středu, v pracovní den, vyšli na břeh Ostravice a do půlnoci oslavovali svůj festival, který jim může závidět jakékoli jiné město.

Závidět můžeme Frýdku-Místku nejenom festival, ale i tvůrce, organizátory, kapely, hudebníky a hlavně skvělé publikum, bez kterého by Sweetsen Fest nikdy nedospěl ke svému aktuálnímu 14. ročníku.