Dream Factory, den druhý: O slušných mravech nejen na veřejnosti a v politice, ale i v lásce
1.6.2017 06:50 Ladislav Vrchovský Divadlo Recenze
Druhý den festivalu Dream Factory začal v prostorách bývalého hotelu Palace představením inscenace Dobré mravy Městského divadla Zlín. Hrálo se v objektu, který je jakousi symbolickou bránou do památkové zóny v centru Moravské Ostravy. Tuto bránu tvoří Palace spolu s protilehlým domem někdejšího obchodního domu Ostravica-Textilia. Symbolika místa je spojena s bouřlivou historií posledních dvaceti let, v jejichž průběhu došlo na úvahy o demolici obou domů v zájmu developerů.
Z inscenace Dejvického divadla Vzkříšení.
Foto: Lukáš Horký
V obou případech díky tlakům občanské veřejnosti budovy naštěstí dosud stojí. Co nakonec bude z Ostravice-Textilie, ukáže čas. Hotel Palace už se částečně proměnil v kampus Ostravské univerzity. Díky organizátorům festivalu Dream Factory se nyní pro veřejnost alespoň na chvíli otevřela i ta část stavby, která ještě na rekonstrukci čeká. Umístění představení hry Dobré mravy, které vzniklo na základě díla Ladislav Špačka o etiketě, právě do těchto prostor jakoby samo o sobě řeklo: Nejen k ostatním lidem, ale i k domům, které všechny jsou výsledkem umu a práce lidí, je třeba chovat se slušně.
Ladislav Špaček, někdejší tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla, napsal několik knih o etiketě. Etiketa, to jsou hlavně pravidla zdvořilosti a dobrého společenského chování. Režisérka Anna Petrželková, která je zároveň autorkou námětu a inscenačního konceptu, spolu s autorem scénáře a dramaturgem Vladimírem Fekarem položila základ pro inscenaci blížící se svým žánrem ke kabaretu s tématem etikety. V průběhu děje se však dostane i na etiku, tedy na soubor morálních principů určujících chování člověka.
Scénu a kostýmy navrhla Hana Knotková, hudbu a texty písní napsal Tomáš David, a v tomto případě velmi důležitá choreografie je dílem Hany Achilles. Hana Kotková oblékla jednotlivé postavy do společenských úborů, které v průběhu děje podléhají značné devastaci. Tomáš David pracuje s hudebními motivy z historie i současnosti, mezi písněmi se objeví i song o Milošovi, který sedí na Hradě. I tento fakt je pro celou inscenaci příznačný – to, co začíná jako přednáška o chování v tanečních, jako lekce chování muže k ženě, v restauraci, na sportovním utkání a tak dále, se nakonec promění v drsnou obžalobu českého buranství a připomínku časů, kdy vrcholní političtí představitelé na začátku devadesátých let minulého století po pádu komunistického režimu projevovali alespoň snahu po příkladném vystupování.
Symboliku inscenace v rámci sezónní dramaturgie Městského divadla Zlín završuje pak další, již nehraná inscenace s názvem Ovčáček Čtveráček. Ústy Ladislava Špačka hovořil Václav Havel, ústy Jiřího Ovčáčka hovoří Miloš Zeman – a dobrých mravů by bylo zapotřebí nejen mezi lidmi, ale hlavně ve vrcholných politických kruzích.
Ti, kteří nestihli středeční ostravské představení a chtěli by vidět, jak hrají, tančí a zpívají Jana Drgová, Markéta Kalužíková, Kateřina Liďáková, Marie Vančurová, Vojtěch Johaník, Radovan Král, Jan Řezníček a Marek Příkazký v Dobrých mravech, rozhodně nebudou litovat, když se za tímto představením rozjedou do Zlína nebo na některá z pohostinských představení.
Festivalový program je tak bohatý, že se nevyhne programovým kolizím. Je jen škoda, že k nim dochází i mezi dovezenými inscenacemi. A tak se ti, kteří chtěli vidět slavnostní zahájení v Domě kultury města Ostravy a představení Dejvického divadla se hrou Vzkříšení, museli vzdát možnosti navštívit Čechovova Strýčka Váňu v provedení HaDivadla Brno. Pro velkou část návštěvníků festivalu bylo dilema, kterou z nabízených divadelních lahůdek zvolit, velmi bolestné.
Chybu neudělal nikdo, kdo se rozhodl pro jedno či druhé, obě inscenace patří k vrcholným divadelním událostem. Do budoucna by však stálo za úvahu vyjít vstříc místním divákům, kteří tvoří absolutní většinu festivalového publika – programové kolize řešit tím způsobem, že volba bude mezi inscenací z nabídky místních divadel a inscenací dovezenou odjinud. Je však pravda, že nemilá situace nastala z důvodu nutného přesunu představení Vzkříšení z úterního do středečního programu z provozních důvodů.
Vzkříšení Dejvického divadla Praha v režii Michala Vajdičky je hlavně hrou o lásce mezi mužem a ženou, ale také o tvůrčí invenci či existenci Boha. Představení přineslo na začátku omluvu za nemoc herečky a záskok dramaturgyně Evy Sukové v jedné z postav. Eva Suková si nakonec vysloužila nejen potlesk na otevřené scéně, ale i bouřlivý aplaus po představení.
Herci Jana Holcová, Martha Issová, Zdeňka Žádníková, Hynek Čermák, Matěj Hádek, Václav Neužil, Pavel Šimčík a Ivan Trojan byli velkým lákadlem a naplnili očekávaní i přes již zmíněnou neúčast Holcové. Publikum mohlo vidět, proč Ivan Trojan získal za roli Andrewa Maxwella Cenu Divadelních novin v kategorii Herecký výkon sezony bez ohledu na žánry a proč byla Inscenace Vzkříšení nominována v kategorii Nejlepší inscenace roku 2016 v rámci Cen divadelní kritiky.
Středeční program uzavřelo představení hry Vánoce u Ivanovových Alexandra Vveděnského v režii Pavla Gejguše ve Staré aréně.
Podrobnosti o programu dalších festivalových dnů jsou k dispozici na http://www.dfov.cz/program/.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.