KOMENTÁŘ: Čeká Ostravu emotivní vlna diskuzí na téma nové podoby městských jatek?

Je potřeba zdůraznit, že v kontextu celého podniku byl naplněn základní a velmi důležitý aspekt, že se návrhy soutěžily formou oficiální architektonické soutěže podle pravidel České architektonické komory. Tento procesní postup umožňuje jak odborný nadhled v posuzování, tak naopak brání vlivu politického hašteření a možného šedého klientelismu na tak podstatnou věc, jako je kultivace kulturního dědictví a veřejného prostoru.

Negativní postoje některých lokálních politiků k architektonickým soutěžím svědčí o krátkozrakosti a nevyzrálosti v otázkách rozvoje veřejného prostoru. Soutěž podle komory umožňuje jak už zmíněný odborný vhled komise, tak i na základě adekvátního finančního ohodnocení soutěžících předpokládá vysokou úroveň návrhů. I když se tento proces může zdát být zdlouhavý, drahý a komplikovaný, jeho základním poselstvím je snaha o dosažení nejvyšší možné kvality, což v českém kontextu ve vztahu k veřejným architektonicko-urbanistickým zakázkám stále není samozřejmostí. Stačí se podívat do minulosti na počet proběhnuvších architektonických soutěží právě v Ostravě, kdy leckteré okresní městečko tato čísla předčí.

Zatímco idea dostavby Domu umění v Ostravě se v roce 2011 podle pravidel komory oficiálně nesoutěžila, u galerie PLATO je tomu jinak, navíc se jedná v Ostravě letos již o třetí soutěž týkající se veřejného prostoru či instituce. Kromě galerie Plato byl v únoru letošního roku vybrán vítěz na revitalizaci Umělecké ulice ústící k Domu umění. Nelze tedy než pochválit takovýto obrat vedení města ke kvalitě, transparentnosti a tradici, jež architektonické soutěže nabízejí.

Vítěz soutěže na rekonstrukci jatek, architektonická kancelář Petr Hájek Architekti, má bohaté zkušenosti s prací s historickým veřejným prostorem, příkladem mohou být špičkově navržené a provedené úpravy veřejných ploch Horního náměstí v Olomouci, tak i s implementací novostaveb do původní historické zástavby. V soutěži na rekonstrukci budovy bývalých jatek v Ostravě pro potřeby galerie PLATO však architektonický ateliér postupuje dosti odvážně v kontextuálním propojení s původní cihlovou stavbou jatek. Ta vykazuje velkou míru svébytnosti vyplývající z dekorativismu a plasticity typické pro eklektickou architekturu přelomu 19. a 20. století.

Vítězný návrh na rekonstrukci jatek.

Je sice žádoucí, aby novotvar přidávaný k původní historické architektuře vysílal jasný signál kontrastní odlišnosti a nevylhával tvarosloví, které je již dávno mrtvé, otázkou ale je, do jaké míry návrh nástavby tzv. Bílé věže, tedy nové prosklené konstrukce vytažené nad severní trakt komplexu, narušuje původní charakter stavby. Podle slov architekta je tato nástavba se specifickou povrchovou strukturou o sedmi nadzemních podlažích jednak reakcí na původní věž, a jednak je mimo nově pojaté střešní auditorium jediným přidaným novotvarem. Má se jednat o jednoznačnou intervenci do původní matérie, která má deklarovat ustavení nové instituce a zásadně se vepsat do panoramatu města.

Z pohledu památkové péče však může být takovýto zásah vnímán dosti kontroverzně, jelikož je narušeno hned několik kritérií původní historické hodnoty budovy prohlášené za kulturní památku. Je to jednak samotná autenticita, tedy dochovaná celistvost architektury, která samozřejmě nemá jen estetické kvality, ale především se jedná o prostorovou a hmotovou substrukturu, jenž vycházela ze samotného provozu a jeho nároků. To znamená, že nízké budovy původních jatek prostorově dostačovaly požadavkům provozu, pouze chladící věž byla koncipovaná velkoryseji a stala se tak svébytnou dominantou komplexu.

Tato historicky opodstatněná vnitřní logika architektury jatek je vlastně novým návrhem Bílé věže narušena a přináší nejen zásadní změnu figury stavby, ale také devalvuje historickou dominantu chladící věže, u níž autoři naopak nezhodnotili požadavek připomínky vrcholové věžičky původně završující chladící věž. Současný otisk v podobě Bílé věže do stávající architektury lze označit za dosti radikální, bez měřítkového respektu k původní hmotě. Nabízí se otázka, zda nebylo vhodnější prověřit spíše horizontální adici hmot v návaznosti na původní prostory a nevytvářet nežádoucí vertikální hmotové napětí. V tomto ohledu se vyjeví paralela s návrhem dostavby Domu umění v Ostravě od Josefa Pleskota, označovaný jako Bílý stín, který je vůči původní hmotě objektu z pohledu ochrany kulturních hodnot stavby z počátku dvacátého století také dosti kontroverzní.

Je namístě respektovat fakt, že návrh konverze ostravských jatek je kvalitně a komplexně vyřešen ve vazbě k budoucímu provozu galerie, nabízí novou šanci pro zchátralou budovu, ale také kvalitní velkoryse otevřené urbánní řešení okolí. Ovšem ona hmotová nástavba symptomaticky pro Ostravu nazvaná Bílá věž rozdělí veřejnost na zastánce progrese, která by mohla být otiskem nové náplně této budovy ve formě platformy pro současné umění, a konzervativněji laděné odpůrce, pro něž je budova jatek nesoucí status kulturní památky celistvou a historicky významnou budovou.

Každopádně definitivní rozhodnutí o realizaci bude muset prověřit a posvětit ostravská památková péče, před níž stojí nelehký úkol. Zvrátit totiž vysněnou soutěž na rekonstrukci skomírající kulturní památky by znamenalo posunout její možnou záchranu do nedohledna a ohrozit tak její existenci.

Výstava soutěžních návrhů na rekonstrukci bývalých jatek je k vidění až do středy 14. června 2017 vždy od 14 do 18 hodin, a to včetně sobot a nedělí, v bývalém hobby marketu Bauhaus v Janáčkově ulici v centru Ostravy. Pro školy bude po domluvě výstava přístupná v pracovních dnech dopoledne.