Kapela TUTU oslaví třicátiny na festivalu Jazz Open. Bude to pro nás něco mimořádného, říká Boris Urbánek

S jakým pocitem se ohlížíte za předchozími jedenácti ročníky festivalu Jazz Open?

První pocit je, že to všechno strašně rychle uteklo. Nejdřív stresy, zařizování, běhání a pak chvilka hraní a je po všem. Bylo to tak už jedenáctkrát a obávám se, že to tak bude i podvanácté.

Vnímáte některý ročník jako přelomový?

Přelomový byl ten druhý festival v roce 2007, kdy jsem se nechal přesvědčit okolím i sám sebou, že to mám dělat. Že to půjde, že to zvládnu. Pokaždé se 14 dní před samotným festivalem dostaví pocit plný beznaděje, že tentokrát to prostě nedám.

Už 3. června se v ostravském klubu Pjetka odehraje prolog festivalu, na kterém vystoupí legendy českého divadla Jiří Suchý a Jitka Molavcová. Co bude náplní večera?

A víte, že bych to také rád věděl? Jenom jsme si s panem Suchým řekli, že to necháme tak nějak volně plynout. V 16 hodin zahájí pan Suchý výstavu svých grafik a v 19 hodin začne večer s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou. Asi zazní písničky Jiřího Suchého, Semaforu a možná i jiné. Doufám, že publikum bude natolik aktivní, že svou reakcí vzbudí u pana Suchého i paní Molavcové interakci. Myslím, že se bude hodně improvizovat. Já se jen budu snažit to panu Suchému nepokazit, neboť pan Suchý vyslovil přání, zda bych jej nedoprovodil na piano. Přeci jen, při pomyšlení na brilantní spolupráci s Jiřím Šlitrem v Semaforu…

Samotný festival zahájíte 9. června v tradičním prostředí Slezskoostravského hradu.  Senzací je hvězdná baskytaristka Ida Nielsen, která loni vydala úžasné album. Je pro vás dalším splněným snem?

Splněným snem – tedy tím velkým – by bylo, kdyby Ida Nielsen přijela s Princem. To už bohužel nepůjde. Nicméně věřím, že Ida Nielsen s sebou přiveze i kousek toho Prince. Moc se na ni těším, je to skvělá basistka, muzikantka a showmanka, vlastně správně řečeno „showwomenka“.

Před Idou Nielsen zahraje vaše kapela TUTU. Ne všichni vědí, co se skrývá za touto zkratkou. Jaká je její historie?

TUTU je původně název alba Milese Davise z roku 1986. Tohle album posunulo vývoj jazzu zase o velký kus dál.  Bylo to ve své době nejprodávanější album, ale především z něj dodnes čerpá celá generace hudebníků, orientujících se na fusion  music. Mne natolik uhranulo, že když jsem zakládal v roce 1987 kapelu, prostě jsem si ten název ukradl. Ale nebojte, v roce 1988 jsem se potkal s Milesem Davisem ve finském Pori na jazzovém festivalu, slušně jsem jej pozdravil a zeptal se, zdali by mu to nevadilo. Naopak, zdál se být potěšen a napsal mi do programu „For TUTU Miles Davis“.

To jsem ani nevěděl. Symbolický začátek! Jak to pokračovalo dál?

Od té doby jsme s kapelou vydali tři alba a odehráli stovky koncertů. Letos chci na Jazz Open oslavit třicet let TUTU, takže se do Ostravy sjedou takřka všichni mí spoluhráči, kteří kapelou prošli. Nejedná se tedy o hosty, nýbrž o bývalé členy TUTU, kterými byli Roman Pokorný, Andrej Šeban, Michal Hejna, Michal Žáček, Martin Gašpar, Marcel Buntaj, Emil Frátrik a Marek Minárik. Všichni jsou dnes v českém a slovenském hudebním světě velké hvězdy. Ovšem „stopa“ Milese Davise už zasáhla Jazz Open Ostrava, kdy na nádvoří Slezskoostravského hradu vystoupil saxofonista Kenny Garrett, mnoholetý spoluhráč Milese Davise.

Jedním z magnetů sobotního programu bude určitě vystoupení Sisy Feher. Kde jste narazil na tuto talentovanou slovenskou zpěvačku a co do Ostravy přiveze?

Sisa je krásný hudební živel. Talentovaný a bezprostřední. Získá si vás během chvilky. Tak jak si získala mne, když jsme se vloni potkali na dvou jazzových festivalech v Uherském Hradišti a Kyjově. Mám rád umělce, kteří se nenechávají svazovat žánrovými škatulkami. Ona je přesně ten ideál, který souzní a naplňuje ideu Jazz Open Ostrava. Ona je „open“.

Hlavní hvězdou sobotního programu bude kapela Patax. Co od ní mohou festivaloví návštěvníci očekávat?

Patax je kapela, kterou založil španělský perkusista a producent žijící v USA Jorge Peréz. Je to skvělá osmičlenná kapela, která doufám představí projekt „Tribute to Michael Jackson“. Ten se stal absolutním hitem posledních let. Všechny ty nejslavnější Jacksonovy skladby z desek Thriller nebo Bad udělali v skvělých a nápaditých aranžmá v duchu flamenca, funku, latin jazzu, afrokubánského folkloru nebo fusion. Myslím, že ostravské publikum čeká koncert plný energie, rytmu a skvělého zpěvu.

Na Jazz Open pravidelně zvete také mladé české jazzové talenty. Kdo to bude v letošním roce?

Bylo vždycky mým krédem vedle „profesionálních“ jazzových kapel a hudebníků ukázat, že i v našem kraji vyrůstají mladí a talentovaní muzikanti. V minulých letech se tu jako „mlaďoši“ představili The Gizd s Michalem Žáčkem, Rudy Horvat Group, Behind The Door, Ostrich Quartet a další a další. Letos představí svou studentskou kapelu lektor Milan Straka s BUTY a kromě toho se představí mladí jazzmani ze ZUŠ ve Studénce. Velmi zábavné je i trio BosoBos. Ale musím také zmínit skvělého pianistu a skladatele Petra Beneše, který se svým kvartetem a excelentním trumpetistou Mírou Hloucalem, představí své kompozice, která se mi nesmírně líbí. Nebo dnes už hvězdný vokální sextet Skety. Ti za námi do Ostravy přiletí rovnou z koncertního turné z Finska.

V loňském roce v jedné chvíli zkolabovala technika. Jste letos připraveni na všechny patálie?

Technika nezkolabovala, to jen pianista Billyho Cobhama přeprogramoval NORD Stage Piano, u kterého nefungoval sustain pedal. Proto jsme nakonec přinesli jiné, aby mohl Standa Mácha v pohodě odehrát svůj part. To snad letos nehrozí.

Na které kapely se vy osobně nejvíc těšíte?

Já osobně se nejvíc těším na neopakovatelnou atmosféru, která se, doufám, opět rozplyne na nádvoří Slezskoostravského hradu. Samozřejmě se těším na všechny, ale setkání s mými někdejšími kolegy z TUTU bude asi přeci jen pro nás všechny něco mimořádného.

Neuvažoval jste, že na Jazz Open představíte také váš projekt Tamokolo? Pociťuji, že v Ostravě se o něm pořádně neví a nikdo ho neslyšel naživo…

Už jsem nad tím přemýšlel a nevylučuji, že tento malinko složitější projekt zrealizuje na Jazz Open někdy příště.

Jaké je vaše největší přání s ohledem na aktuální ročník Jazz Open?

POČASÍ!!! POČASÍ!!!  POČASÍ!!!