Největší úspěch je přátelství, které vzniká mezi promotérem a kapelou, říká David Honěk z Enemy Booking
14.5.2017 13:29 Kristýna Trochtová Hudba Rozhovor
David Honěk je mladý promotér, který do Moravskoslezského kraje přiváží významné zahraniční kapely současné hardcorové, respektive metalcorové a thrashmetalové scény. Dříve se v rámci Deathnoise Production podílel na organizaci festivalu Metalový Jičín Open Air, dnes se pod hlavičkou své bookingové agentury Enemy Booking věnuje zejména klubovým koncertům. Jeden z nich – vystoupení amerických thrasherů Lich King – hostí ostravský klub Barrák v neděli 14. května 2017.
David Honěk (druhý zleva) pózuje s italskou kapelou Game Over.
Foto: Jaromír Bezruč
Jak ses dostal k pořádání koncertů?
Po škole jsme si s kámošem otevřeli menší hospodu u nás na vesnici a jednou jsme si u piva řekli, že bychom mohli zkusit udělat nějaký koncert. Tak jsme něco menšího spáchali a dost se mi to zalíbilo. Zůstal jsem u toho až dodnes.
Jaká je vnitřní struktura Deathnoise Production a Enemy Booking? Kolik lidí se podílí na organizaci vašich akcí?
Deathnoise Production už je minulostí, jeho činnost se ukončila přibližně před rokem a půl. Teď funguje pouze Enemy Booking. Ohledně struktury: většinu práce dělám já sám s mojí přítelkyní, ovšem mám hodně kamarádů a kamarádek, kteří mi pomáhají, za což jsem nesmírně vděčný. Bez nich už bych to dávno zabalil.
Žánrově se nejčastěji pohybujete ve vodách hardcoru a také thrash metalu, tuto neděli přivezete do Ostravy americké Lich King. Jak ty osobně vnímáš současné thrashové „obrození“?
Ano, tyhle dva styly jsou nám nejbližší. Thrashovou scénu vnímám velmi pozitivně. O thrash je u nás, ale třeba i na Slovensku stále větší zájem a lidi jsou schopni na dobré koncerty přijet i mnoho kilometrů daleko. Líbí se mi i to, jak tu scénu vnímá mladší generace lidí, jako jsem třeba já. Například nedávno, když jsme dělali v Novém Jičíně Čad, Catastrofy, Nahum a další, byla tam spousta mladých lidí. Měli na sobě roztrhané džísky s kupou nášivek, rozbité kotníkové boty… Vidět plný klub takovýchto lidí, co si koncert naprosto užívají, bylo super! A doufám, že na koncertě Lich King v Ostravě to bude podobné.
Enemy Booking často kapelám pořádá celá turné, čili předpokládám, že s nimi objíždíš několik měst v jednom zátahu. Dá se říct, že se publikum v jednotlivých městech liší? Dokázal bys pojmenovat třeba nějaká specifika ostravských fanoušků?
Ano, za poslední měsíce jsme měli možnost vidět koncerty ve více městech. A musím říct, že je to na koncertech všude velice podobné; v každém městě hraje velkou roli, kde se ten koncert dělá, kdo ho dělá a jaký je na koncertu support. Rozdíl by se však dal najít v tom, že se ve městech hodně liší, jaký styl hudby tam zrovna frčí. Například v Plzni můžete mít plný klub na thrashovou akci, ale na hardcore vám přijde do klubu třicet lidí – a to třeba i na kapelu jako No Turning Back. Ohledně specifik ostravských fanoušků mě nic moc nenapadá (smích).
Kde nejraději pořádáš koncerty? Máš v tomto nějaké preference?
To je velmi složitá otázka, liší se to i podle kapel… Ale nejraději dělám koncerty v Ostravě a Novém Jičíně.
Jména kapel, jimž pořádáte koncerty, jsou stále zvučnější. Jak se vám podařilo dostat třeba k Deez Nuts nebo First Blood?
Snažíme se určitými kroky jít stále nahoru, i když to není zrovna jednoduché. Ale jsem rád za to, že čas od času můžeme udělat i nějakou zajímavější kapelu; zkušenosti, které člověk získá právě na těchto větších kapelách, jsou velmi užitečné a mohou člověka posunout zase o kousek dále. Ohledně Deez Nuts – nebudu předstírat, že dostat se k tomuto koncertu nebyla jen velká náhoda (smích)
Sami sebe popisujete jako „nezávislou bookingovou agenturu“. Máte ambice se časem zprofesionalizovat?
Ano, tyhle ambice tady jsou, ale nevím, kdy se to povede. Snažím se vytvořit tým lidí, který by plně fungoval, což se pomalu daří. Za ten rok a půl, co Enemy Booking vznikl, se konečně povedlo najít super lidi, kteří jsou dobří kámoši, je na ně i spoleh a jsou schopni udělat kus práce. Třeba Lukáš Prskavec a David Szuścik mi teď hodně pomáhají. Cítím, že tohle spojení by mohlo fungovat a povede se nám vytvořit něco zajímavého.
Co považuješ za svůj dosud největší úspěch? A máš nějaký promotérský sen?
Za úspěch beru asi každou spokojenou kapelu, pro kterou jsme pracovali. Jsem rád, že těchto kapel přibývá, ale sem tam něco taky zkazíme (smích). Ale opravdu největší úspěch jsou ty spokojené kapely a přátelství, které pak mezi promotérem a kapelou vzniká. Promotérských snů je více, ale co mi poslední dobou nejvíce leží v hlavě, jsou kapely Tankard, Violator a Wolf Down. Třeba se něco z toho splní.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.