V centru Ostravy jsou vystaveny stovky brambor. Instalace Hladomor je dílem skupiny Handa Gote

Pražská skupina Handa Gote pracuje na pomezí divadla, současného tance, vizuálního umění, hudby, performance i konceptuálního umění. Angažovaný projekt Hladomor, který skupina připravila pro ostravskou Galerii Lauby, tvoří svérázná instalace, která obveseluje a zároveň až s děsivou přímočarostí ukazuje, jak dnešní svět mrhá energetickými zdroji.

Instalace poskládaná z předpotopní elektroniky připomíná díla svéhlavých lidových vynálezců, které kdysi v České televizi představoval cyklus Géniové, blázni a pábitelé. Brambory jsou pečlivě napojeny na kovové vodiče a kontakty, které přírodní zdroj energie propojují se složitou energetickou centrálou s mnoha kontrolními obrazovkami. Takto získaná přirozená energie stovek bramborových plodnic pak slouží k výrobě jediné brambory.

Z výstavy Hladomor. (Foto: Ivan Mottýl)

Tvůrce k dílu inspiroval internetový hoax z roku 2010, jenž popisoval incident ve španělské fotovoltaické elektrárně.  V té se během noci na fotovoltaické panely svítilo světlem napájeným z dieselového agregátu, takže na rozdíl od jiných elektráren tam dokázaly panely využívat i bez denního světla. Příklad absurdní velespotřeby ze španělské elektrárny ale odkazuje i na zdánlivě banální mrhání energiemi, kterého se denně dopouští každý z nás.

Je pouze na divákovi, jaké příklady mrhání ho napadnou při návštěvě Galerie Lauby. Autor tohoto textu podlehl smršti vnitřních výčitek a přemítal třeba o poučeních svých dětí, které jsou odpůrci konzumace hovězího masa. Zatímco na vyprodukování jednoho kilogramu obilí je zapotřebí 450 litrů vody, na pouhý kilogram hovězího masa se promrhá 15 000 litrů vody. To je obrovská vodní stopa, přebujelá spotřeba hovězího má ale vliv i na produkci skleníkových plynů (jedna kráva vytvoří denně kolem 500 litrů metanu) a živočišná výroba obecně je jedním z hlavních zdrojů okyselování mořských vod a kontaminace oceánů dusíkem a fosforem.

Z výstavy v Galerii Lauby. (Foto: Tomáš Knoflíček)

Shodou náhod stojím před mřížovím Galerie Lauby s igelitovou taškou v ruce a chystám se autem do Brna, ačkoliv bych mohl jet i vlakem. Je mi ze sebe smutno, tak raději zkouším hledat i jiné významy vystavené instalace Hladomor umělecké skupiny Handa Gote. Je to vlastně i inspirativní příspěvek k aktuální expozici v Ostravském muzeu, která je věnována 750. výročí první písemné zmínky o Ostravě. No a „kobzole“ hrály v historii města zásadní úlohu.

Například před rovnými sto lety se také dalo mluvit o malém hladomoru. Ve válečném květnu 1917 byly brambory úplným pokladem a platilo se za ně téměř zlatem. „Dělnice houfně putovaly do dědin shánět brambory. Trousily se do stavení a prosily o dvě tři kila pro děti. Marně,“ líčily tehdejší noviny. Týdenní dávka brambor pro nejchudší byla dávno nahrazena tuřínem, v květnu už často shnilým, takže v dobových kronikách se psalo o „tuřínové době“.

Brambory v Galerii Lauby. (Foto: Tomáš Knoflíček)

A nápad tehdejšího ministerstva války, jak čelit hladomoru, má s instalací skupiny Handa Gote také překvapivě styčné body. Vědci totiž na jaře 1917 prováděli pokusy s pečením chleba ze sušené dřevěné mouky. „Jedl jsem týdny chléb ze dřeva bez špatných následků,“ nechal se slyšet jeden z členů vědeckého týmu, přičemž dřevěným chlebem už bylo pokusně živeno asi 200 zajatců. Jak to se zajatými vojáky skončilo, to ví jen Bůh, u díla v Galerii Lauby se ale sluší připomenout, že i dnes se na planetě trpí hladem. Denně ho zakouší každý osmý obyvatel Země.

Handa Gote: Hladomor. Galerie Lauby (podloubí Ostravského muzea). Výstava potrvá do 2. června 2017, otevřeno 24 hodin denně.