Veškeré škatulky odmítáme, říká kytarista Sharp z variabilně metalových Gunpowder

Stejně jako je ostrá vaše muzika, můžeme zostra začít toto interview. Nemáte pocit, že berete vše hopem? Vznikli jste teprve v roce 2015, ale loni jste už vydali debutové album…

Vůbec ne. V roce 2015 sice vznikla formace Gunpowder, ale před jejím vznikem náš současný kytarista Dennis hrál se mnou v jiné nezmiňované ostravské kapele, tedy zkušenosti jsme měli. Album jsme plánovali vydat už v roce 2015. Nakonec jsme se s kluky domluvili, že bude lepší s ním rok počkat a zapracovat na nedostatcích, kterých tehdy naše hudba neměla málo. Pro letošní rok chystáme vydat druhé album s názvem Blindness of the Humanity a odehrát pár koncertů nejen v Česku ale i na území Polska a Slovenska.

K novince se ještě dostaneme, ale zůstaňme prozatím u debutu. Ačkoliv mně osobně přijde tato nahrávka jako velmi zdařilá, nechtěli jste s jejím vydáním ještě nějakou dobu počkat, abyste dosáhli ještě lepšího výsledku? Co rozhodlo, že půjdete se svou kůží na trh už rok po svém vzniku?

Každý mi v životě říkal, ať na nic nespěchám a že kdo si počká, ten se dočká. Když něco můžu mít dnes, nebudu čekat na zítra! Čekat delší dobu nikdo z nás nechtěl, protože pro nás není priorita jenom koncert, ale i distribuce naší hudby na internetu a podobně. Organizátor festivalu nebo koncertu si přece na akci pozve kapelu na základě poptávky a zájmu lidí, a ne proto, že za ním přijde nějaký neznámý člověk a řekne: „Tady na koncertě chci hrát“.

To zní rozumně…

Navíc podle mne není ani potřeba zmiňovat, že hned po cvičení na nástroj a zkoušení s kapelou jsou to právě koncerty, které posouvají skupinu dopředu. Album sice vzniklo rok po založení kapely, ale materiál jsme měli už delší dobu. Za albem Fall of the Union si stojíme a pokud s tím někdo nesouhlasí, nenutíme ho naši hudbu poslouchat. Kdyby bylo propracované více nebo méně, už by to nemělo tu správnou energii. Na perfektním zpracování hudebních nápadů a celkové propracovanosti alba se nezasloužila jen naše kapela ale také náš perfektní producent Tom Digaz, který vždy dokázal poradit, co se týká kompozice, tak i zvuku.

Album jste nazvali Fall of the Union, přičemž škatulkově se hlásíte k melodickému thrash death metalu. Místy jsou však vaše skladby natolik chytlavé, že si nezadáte ani s punkovým tahem na bránu, zároveň využíváte píšťalu, která má blíže spíše k folk metalu… Hodláte v této žánrové variabilnosti pokračovat i v budoucnu?

Veškeré škatulky odmítáme. Jsme takoví, jací jsme. Název našeho stylu melodický thrash death, slouží k tomu, když se nás někdo zeptá, jakou hudbu hrajeme, tak ať má aspoň hrubou představu. Irská flétna se vyskytuje pouze ve skladbě Pirates of Anarchy, která je díky její tématice zamýšlená jako taková recese. S kapelou jsme si při vydávání Fall of the Union řekli, že na každém dalším vydaném albu musí být jedna veselá pirátská skladba. A ano, s takovou variabilitou hodláme pokračovat i nadále.

Říkáš veselá pirátská skladba, má to co do činění s Running Wild, kteří jsou asi nejznámější z metalových skupin, jež využívají pirátskou tematiku?

Kapelu Runnig Wild znám jen z doslechu a celkem jsem od nich slyšel tak tři skladby. Píseň Pirates of Anarchy byla původně pro nás skladba vymyšlená čistě z nudy pro legraci a ani jsme ji na album zpočátku nechtěli dát. Když jsme začali album nahrávat, tak jsme s naším producentem Tomem Digazem probírali skladby, které na Fall of the Union budou a z rozhovoru vyplynulo, že jako „bonus track“ by skladba na albu mohla bez problému být. Tak jsme chtěli vyzkoušet, jaký úspěch bude song mít. A nakonec nás výsledek velmi potěšil. Většina lidí, kteří Gunpowder znají, tak nás mají právě v korelaci se skladbou Pirates of Anarchy.

Každopádně jestli je kapela v něčem opravdu silná a přesvědčivá, tak to jsou melodické pasáže, kterými rozhodně nešetříte, a to i přesto, že se pohybujete v thrash death metalovém ranku. Vnímáte to stejně?

Ano, naše kapela si na melodice hodně zakládá. Uvědomili jsme si, že nás moc nebaví skládat a hrát šílené sypačky, a proto se spíš soustředíme na to, co nám jde, než abychom se soustředili na něco, co bychom nedělali na 100 procent. A stejně jako každá jiná kapela jsme chtěli být něčím originální a nezapadnout do mainstreamu.

Na co při kladete při tvoření největší důraz? 

Hlavně na osobitost! Jsme prostě sví a nechceme hrát něco, co hrají ostatní. Při tvorbě se soustředíme také na rytmiku hudby, ať lidé, kteří přijdou na koncert, si naši show pořádně užijí a ať si třeba i zařádí.

Jak moc považujete za výhodu, že tvoříte ve 21. století? V dnešní době si totiž může de facto vydat album každý a prostřednictvím internetu je možné vlastní hudbu šířit do celého světa… Ale není to až příliš jednoduché?

Vyspělost moderních technologií je v dnešní době dvojsečná zbraň. Na jedné straně umělci neskutečně pomůže to, že například kytaru lze nahrávat po částech, tedy že se kytarista soustředí jenom na jednu část a může podat lepší výkon, než kdyby musel nahrávat celou skladbu najednou. Nemusí se soustředit na kompozici, ale jenom na jednu pasáž, kterou hraje. Někdo by řekl: „Co ale pak na koncertě?“. Nicméně podle mě má koncert úplně rozdílnou atmosféru než studio. Na druhou stranu se díky vyspělé technice na scénu dostává víc a víc kapel, čímž se stává hudba hodně konzumní. Naštěstí metal, a hlavně subžánry typu thrash, death nebo black, se snaží si svoji nekonzumnost udržet… Ale je pravda, že dnes je šíření hudby opravdu jednodušší, než tomu bylo dřív. Ovšem díky extrémnímu zahlcení trhu kapelami lidi více zaujme hlavně skupina, co má něco do sebe. Vzniká tedy konkurenční boj, proto si myslím, že dnes je prosazení kapely těžší než kdysi. Hlavně díky rivalitě.

Pojďme k textům. Vy v těch svých opěvujete válečné hrdiny, kteří jsou podle vás nedocenění anebo se o nich mnohdy ani neví. Které hrdiny máte na mysli a proč jste si vybrali zrovna tyto osoby?

Formuloval bych to trošku jinak. Naše kapela se drží protistátní tematiky. Žijeme ve státě, kde o nás rozhoduje někdo jiný, nějaký zasraný politik, který o nás nemá ani ponětí. Pokud chceme něco změnit, je nám nabízena iluze změny prostřednictvím voleb. Naší kapelou zmiňovaní hrdinové bojovali za svou svobodu a byli ochotní za ni položit i nejvyšší oběť. Bojovali proti zlu, které ohrožovalo je i jejich rodiny, a neseděli jako většina ustrašených ovcí s volebním lístkem u urny, která doufá, že příští rok je stát na daních snad okrade o dvacet korun méně. Jednoduše snažili se něco dělat. Touto tematikou chceme lidem ukázat, že proti zlu se musíme bránit. Zatím se v našich textech objevili pouze hrdinové ve skladbě Brothers in Arms, která je o bratrech Mašínech, a ve skladbě Heroes, pojednávající o operaci Anthropoid, kterou jsme vydali pouze na CD a není dostupná na našem webu.

Proč je podle vás důležité si neustále připomínat tato témata? 

Podle mého názoru naše generace potřebuje vzory a tito hrdinové jsou právě těmi správnými vzory.

Svého času způsobila v Česku určitý poprask skupina Sabaton s písní Far from the Fame, která připomínala osud generála Karla Janouška. Přitom spousta našinců se o životě generála Janouška dozvěděla až díky této švédské kapele, což je do jisté míry smutné…  Mimochodem o generálu Janouškovi píseň neplánujete? 

Ano, tuhle skladbu znám a přijde mi to velmi smutné, že kluci ze Švédska musí Čechům připomínat naše hrdiny a naši historii. A skladbu o Karlovi Janouškovi nechystáme. Naše tematika především ponouká lidi k přemýšlení nad současnými problémy. Nejsme kapela opěvující druhou světovou válku. My říkáme, proč skutky zmíněných hrdinů byly dobré a že ti lidi bojovali za svobodu. A vzhledem k současné politice tak i dnes potřebujeme podobné hrdiny.

Už jsi zmínil píseň Brothers in Arms, která pojednává o bratrech Mašínech… Proč jste si vybrali toto téma a jak nahlížíte na činy bratrů Mašínů?

Ctirad a Jozef Mašínové byli součásti protikomunistického odboje a bojovali proti zločinnému režimu, proto si myslím, že to jsou naprosto vhodní hrdinové pro tuto skladbu. Když se snažili emigrovat, vojáci je na hranicích zastavili se zbraněmi. Když je na člověka aplikováno násilí, má také právo násilí použít pro svou obranu. Pokud by Mašíni nezabili vojáky, bezpochyby by vojáci popravili je. Když vás komár bodne, tak s ním taky nebudete diskutovat o tom, jestli by se nemohl napít méně anebo proč vás vůbec bodal. Prostě ho připlácnete ke zdi.

Ještě bych se vrátil k oné píšťale, která je nedílnou součástí skladby Pirates of Anarchy. Chtěli jste už od začátku, aby v této písni zněla, anebo to vyplynulo ze situace?

Vzhledem k faktu, že s naším kytaristou Dennisem jsme již od první třídy navštěvovali kroužek hry na flétnu, tak jsme díky ní chtěli skladbu trochu ozvláštnit. Zároveň mám pocit, že díky irské flétně píseň chytla správnou pirátskou atmosféru.

Váš debut také bodoval v anketě Břitva, která je zaměřena na tvrdý rock, metal, punk či hard core, a to v kategorii Objev roku. Což je jistě pozitivní a motivující zjištění, ne?  

To je velmi příjemné zjištění. Jsme rádi, že se o nás aspoň trochu ví. Ale s kapelou nám jde hlavně o to pobavit lidi na koncertě, ať si akci pořádně užijí!

V úvodu jsi už prozradil, že na letošní rok chystáte nové album Blindness of the Humanity. Můžeš tuto nahrávku ve stručnosti popsat?

Album bude ještě melodičtější, ale také zabruslíme více do vod death metalu. V textech o dnešní politice už budeme více konkrétní a budou zde zmíněny mimo jiné i některé válečné konflikty, které vznikly kvůli ropě a podobně. Dále se můžete těšit na skladbu pojednávající o Slovanech, našich předcích, a jejich vzdoru vůči křesťanství.

Rozloučit se můžeme informací, že pořádáte rovněž festival Zlometal Fest Pyčo, který se loni konal poprvé a jehož druhý ročník by se měl uskutečnit 5. srpna v ostravském klubu Chlív. Můžeš prozradit více o této akci?   

Bohužel kvůli sponzorům jsme název museli změnit pouze na Zlometal Fest a díky různým organizačním situacím jsme museli datum přesunout na 29. července. Ovšem tento rok již festival zamýšlíme jako open air akci, a to v bývalém amfiteátru, který je součástí Domu kultury města Ostravy. Podporu nám již slíbila řada sponzorů. Teď pouze vyjednáváme s kapelami, které na festivalu vystoupí. Účelem festivalu je jak rozšíření metalové kultury v Ostravě, tak podpora undergroundových kapel. Zároveň dalším cílem je udělat přátelskou akci, kde se každý přijde pobavit, dá si pivko a poslechne si fajn hudbu.