V Havířově zakázali výstavu aktů. Ředitelka kulturního domu se bojí, že by je mohly vidět děti
6.4.2017 05:44 Ivan Mottýl Obraz & Slovo Report
Není to první případ, kdy v tuzemských výstavních síních vadí nahota. Třeba na podzim 2015 byla po čtyřech dnech předčasně ukončena expozice aktů fotografa Karla Richtra v pražské Knihovně Akademie věd. Nyní se k podobnému kroku rozhodla ředitelka Městského kulturního střediska Havířov, která zakázala výstavu aktů fotografky Lucie Anny Přerovské v Kulturním domě Petra Bezruče (KDPB).
Z díla Lucie Anny Přerovské.
Ředitelům nejrůznějších kulturních stánků, kteří zakazují výstavy zobrazující nahotu, se už v roce 1986 posmíval film režiséra Karla Kachyni Dobré světlo. Když si filmový fotograf Viktor Průcha (Karel Heřmánek) domluvil v maloměstském divadle výstavu aktů, většina návštěvníků ji odsoudila. Průcha musel snímky předčasně zabalit, no a kvůli výstavě měl následně i velké problémy v zaměstnání.
Jenže roce 1986 vládla v Československu komunistická strana a na Pražském hradě seděl její všemocný generální tajemník a prezident Gustáv Husák. V kriminálech tehdy bručeli političtí vězni a na hranicích stála železná opona, takže cestování na Západ bylo povoleno jen vyvoleným a dobře prověřeným. Tahle doba se teď v jisté podobě vrátila do Havířova, do městského Kulturního domu Petra Bezruče a tamní Galerie Maryčka. Zbývá jen doufat, že to není z piety k faktu, že Havířov je prvním městem, které bylo založeno v době socialismu.
Podle fotografky Lucie Anny Přerovské, která je autorkou aktů, jež měly být vystaveny v havířovském KDPB, je zrušení výstavy zcela nečekané. „Již od února roku 2016 jsem měla v Galerii Maryčka v havířovském KDPB domluvenou výstavu, která se měla konat v květnu. Kurátor Zdeněk Heiser věděl již od počátku, že se bude jednat o akty, vše bylo schváleno, ale 27. března mě pan Heiser telefonicky informoval o tom, že výstava je zakázána,“ vysvětluje Přerovská. Podle ní se ředitelka KDPB Yvona Dlábková rozhodla náhle, když si prohlédla její snímky na nedávném Havířovském salonu, tedy na každoroční hromadné výstavě místních umělců.
Fotografka je přesvědčena, že ředitelce Dlábkové nevadí akty jako takové. Nezkousla prý, že je na snímcích zobrazena nahota obyčejných žen a mužů, nikoliv štíhlé modelky a modely. Snímky Lucie Anny Přerovské zachycují třeba plnoštíhlé ženy v syrové realitě koupelny v panelovém jádru. Nebo muže v rouše Adamově, který stojí u ústředního topení v nepříliš udržovaném bytě s prasklinami v omítce. V těch snímcích je něco saudkovského, jsou ale civilnější a určitě upřímnější.
Galerie Maryčka přitom nahotu občas vystavuje. „Moje snímky vyvolávají i nelibé pocity, střet s pravdou a realitou takový někdy bývá. Nemyslím si však, že by to měl být důvod k takto nespravedlivé, jednostranné cenzuře. To už snad umělci vybojovali před mnoha desítkami let,“ přemítá umělkyně.
Ředitelka Městského kulturního střediska Havířov Yvona Dlábková se ve středu k celé kauze vyjádřila. „Dříve vystavené akty byly trošičku jiné, spíše to byly takové akty neakty. Galerie Maryčka je průchozí, mohou do ní přicházet i děti, snímky toho typu, jaké chce vystavit paní Přerovská, jsou ale vhodné jen pro uzavřenou galerii se vstupným,“ vysvětlila Dlábková. K umělecké kvalitě snímků se nechtěla vyjádřit. „Nehodnotím,“ řekla. Zároveň odmítla, že by důvodem cenzurního zásahu byla skutečnost, že modely nejsou zrovna ideály tělesné krásy.
Paradoxní je, že když byla na podzim 2015 po čtyřech dnech předčasně ukončena expozice aktů fotografa Karla Richtra v pražské Knihovně Akademie věd, mělo to opačný důvod. Protestovaly feministky, kterým vadilo, že fotograf představuje samé štíhlé modelky, nikoliv prosté ženy z lidu.
Proti zásahu vedení havířovského KDPB už se mezi umělci podepisuje prohlášení Podpora zrušené výstavy Lucie Anny Přerovské. „Nesouhlasíme s tím, že umělecká disciplína aktu se má omezit na zobrazení jenom některých typů těl – jako kdyby ta ostatní nebyla pro umění dost dobrá. O ohrožení dětí také nemůže být řeč, když leckterá reklama ve veřejném prostoru, která k propagaci používá zejména ženská těla, má mnohem horší vyznění a dopad na rozvoj mládeže,“ říká se mimo jiné v prohlášení.
Prohlášení podepsal třeba známý opavský básník Ondřej Hložek, ostravská ilustrátorka Markéta Řezáčová, fotografka Libuše Jarcovjáková nebo loutkář, herec a scénograf Jindřich Andrýsek. O tématu se také živě diskutuje na sociálních sítích. „To je opravdu tragédie. Děti uvidí nahotu. Nejpřirozenější věc na lidstvu. Co si o tom asi pomysli? Myslím, že je to poznamená na celý život. Třeba se dokonce nebudou bát vlastni nahoty! To přece nejde,“ napsala v diskusi jistá Anastázie Klemensová.
Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.