Žádné pochybnosti. The Dire Straits Experience odehráli v Ostravě dokonalý koncert

Sobota. Gong. Vzduch vonící rezavějící ocelí železáren, které stály už v dobách, kdy psal Beethoven svou 9. symfonii o sbratření všech lidí. Parkoviště přetékající auty, hledáme urputně místo, hlídač nás vlídně vykáže ze zákazu stání – „…bo se najde ňějaky blby policajt, ktery vas něcha odtahnut“. Utíkáme do Gongu, který bobtná lidmi jako obrovské železné mraveniště. Je zaplněno do posledního sedadla.

S úderem půl deváté přichází na pódium The Dire Straits Experience. Chris White rozjíždí své neuvěřitelné saxofonové a flétnové linky v prvních perlách, kterými jsou Telegraph Road a Walk For Life. Největší pozornost je soustředěna k hlavnímu zpěvákovi a kytaristovi Terenci Reisovi. Jeho pěvecké zaříkávání, pověstné knopflerovské sprechstimme, je uhrančivé, stejně jako modelování jeho kytarového tónu. Terence Reis je dokonalou reparací ústřední postavy kapely Knopflera a po několika písních si získává srdce posluchačů svou skvělou hrou, feelingem i prožitkem. Není čas řešit nesmysly.

Z koncertu The Dire Straits Experience. (Foto: Milan Bátor)

Je vzrušující porovnávat zvuk Reisovy kytary s agresivnějším soundem Fendera druhého kytaristy Tima Walterse, který se také v několika sólech zaskví perfektní technikou a výrazem. Večerem běží hit za hitem: Romeo and Juliet, Tunnel Of  Love, Private Investigation – naprosto jednoduše geniální bicí Chrise Whittena nakopávají publikum k pohybu a v Gongu se to na sedadlech vlní. K závěru Dire Straits Experience dávají největší pecky Brothers In Arms, Sultans Of Swings a přídavkové Money For Nothing a Going Home. To už jsou dávno diváci na nohou a zaplavují muzikanty frenetickým potleskem.

Z koncertu The Dire Straits Experience. (Foto: Milan Bátor)

The Dire Straits Experience mají jednu nevýhodu. Hrají muziku, kterou nenapsali. Muziku, která je sice nesmrtelná a zub času ji nijak nenahlodal, ale přece jen, nic vlastního nepředvedou a ani to od nich nikdo nečeká. Možná je to trochu škoda. Kapela byla mimořádně sehraná, špičkový zvuk i výkony předvedli oba klávesáci Simon Carter a Danny Schogger, šťavnaté basové linky a groovy sázel excelentní Paul Geary, který jako by z oka vypadl ostravskému basákovi Lukášovi Hradilovi.

Největším požitkem byla součinnost Whitea a Reise – jejich vzájemné předávání melodických linek a uhrančivé zaříkávání melodií a textů nenechalo nikoho na pochybách o smysluplnosti jejich konání.

Pokud se někdy reinkarnují Dire Straits kolem Marka Knopflera, měli by tito muzikanti být u toho. Jestli u toho nebudou, zajít na koncert s jejich vlastní muzikou bude minimálně vzrušující výzvou.