Koordinátorka festivalu Jeden svět v Ostravě Kristýna Konczyna: Stoupá nám návštěvnost i zájem škol

Když jsme se sešli v Centru Pant, zeptám se rovnou, co vás přimělo rozšířit festival o tento prostor a proč vás napadlo program rozšířit také o kino Luna…

Kristýna Konczyna: My se každý rok snažíme přijít na festival s něčím novým. Centrum Pant vzniklo na podzim a s jeho členy se známe už delší dobu. Víme tedy, že se zabývají moderními dějinami a politickou tematikou. Proto jsme si řekli, že by bylo fajn je zakomponovat do festivalu. A kino Luna jsme přibrali hlavně proto, že jsme chtěli festival rozšířit i mimo centrum Ostravy. K manželovi: Chceš ještě něco dodat k Pantu?

Daniel Konczyna.: Snad jen to, že se zabývají tématikou lidských práv, což je právě hlavní téma festivalu Jeden svět.

Kde všude bude ještě letos festival probíhat?

Kristýna Konczyna: V Minikině,  v klubu Atlantik a v kině Cineport v Dolní oblasti Vítkovice. Školní projekce budou probíhat také v kině Art.

Letošní ročník má podtitul Umění spolupráce. Co si pod tím můžeme představit?

Kristýna Konczyna: Letošní téma směřuje k tomu, aby zde po dlouhých letech bylo nějaké pozitivní téma, aby se lidé dali dohromady a přemýšleli více v kolektivu a také o tom, co mohou udělat také pro ostatní než jen sami pro sebe. A naučili se vzájemně spolupracovat, naslouchat si a pomáhat si.

To se docela pěkně projevuje třeba v tom, že máme v České republice vlnu participace a spolupráce, tak se vám to pěkně spojilo i s moderním trendem obecních samospráv, to je fajn..

Kristýna Konczyna: To také, a my jsme si to navíc propojili do našich Friendly Places, což je taková síť spřátelených míst festivalu, kde mají k dispozici všechny informace, ať už to jsou festivalové letáky nebo noviny. Jsou to místa, která nějakým způsobem sdružují ostravskou komunitu, kam lidé rádi chodí na kávu, na jídlo, na výstavu nebo debatu. Takže my jsme tímto způsobem propojili 22 míst v Ostravě.

Daniel Konczyna:  Když jsme u participace, v programu jsou čtyři filmy, které jsou vyloženě o politice, i o té komunální, o zapojování lidí do rozhodování. Festival dokonce budeme uzavírat filmem Ada na radnici o nečekaném úspěchu současné starostky Barcelony, k filmu přijede debatovat filantrop Karel Janeček, zakladatel iniciativy Demokracie 21.

Festival ve své hlavní myšlence upozorňuje na porušování lidských práv, na negativní jevy ve společnosti, třeba porušování svobody. Co pro vás znamená svoboda?

Kristýna Konczyna: Pro mě osobně to znamená už jen to, že člověk může sledovat tyto filmy. Také jde o základní lidská práva, možnost rozhodovat sám o sobě, především u žen v některých zemích, například právo rozhodovat o tom, kolik bude mít dětí, jestli vůbec může ty děti mít, právo na to, zda vůbec může pracovat… Takže takové ty základní svobody. Potom až po možnost rozhodovat právě třeba v rámci participativních rozpočtů, v jakém městě žiji, a mít vliv na to, v jakém prostředí chci žít.

Na jaký film se z letošní produkce nejvíce těšíte?

Kristýna Konczyna:  Já osobně jsem už viděla všechny, ale takovým mým favoritem je zahajovací film Není úniku, který dokumentuje tři následující roky poté, co z Iráku odešla americká vojska. Jak to tam postupně probíhalo a jak nastupoval Islámský stát. Je to velmi osobní příběh doktora, ošetřovatele, který točí na vlastní minikameru a příběh se pomalu posouvá od toho, jak pomáhá, až po útěk do utečeneckých táborů, protože už nemůže bydlet tam, kde bydlel. A potom bych určitě doporučila film Čekání, který je o afghánské rodině, která utekla do Dánska. Hlavní postavou je čtrnáctiletá dívka, která se jako jediná z celé rodiny naučila dánsky, takže může díky tomu komunikovat s úřady. Rodina dva roky čeká, zda dostane azyl. Mladá, energická dívka se postupně tíhou okolností dostává do stavu, kdy se pokusí o sebevraždu a dostává se do psychiatrické léčebny. Ta nevědomost je pro ni hrozně těžká.

Chystáte i doprovodný program, kde si zdraví lidé budou moci vyzkoušet život handicapovaných. Přiblížíte ho trochu?

Kristýna Konczyna: To připravujeme na neděli 9. dubna v kině Cineport a v dalších prostorách Provozu Hlubina, kde spolu s organizacemi pro neslyšící a slabozraké chystáme workshopy, kde si lidé mohou vyzkoušet, jaké to je být slepý nebo hluchý, nebo situaci, jakým způsobem se s lidmi zachází, pokud je takové postižení potká. V případě neslyšících chystáme i tlumočení do znakové řeči v rámci debat a „rychloseznamku“ znakového jazyka, jak si třeba objednat v restauraci nebo se seznámit s lidmi. Poté si budou návštěvníci moci vyzkoušet, jak se nevidomí a neslyšící mohou dívat na film, protože budeme pouštět film s titulky pro neslyšící a potom také se zvukovým doprovodem pro nevidomé, ten budou moci návštěvníci poslouchat se škraboškou na očích.

Dokážete určit, zda návštěvnost během let stoupá, nebo je konstantní?

Kristýna Konczyna: Stoupá docela hodně. Jsme rádi, že stoupá hlavně v rámci dopoledních školních projekcí, chodí více žáků, více škol. Letos jsme pro tyto účely přidali další kino, nově se bude promítat i v kině Cineport a všechna filmová představení jsou plná. Takže tam je určitě velký nárůst. Je dobře, že učitelé mají energii vzít děti do kina. Poslední dva roky doplňujeme školní projekce o moderování z řad našeho týmu, takže hned po filmu mají děti možnost o zhlédnutém tématu debatovat.

Doprovodný program zmiňuje i mezinárodní kuchyni. Na co se mohou diváci těšit?

Kristýna Konczyna: Celý International Food Day „Ochutnáváme svět“ organizujeme ve spolupráci s Centrem na podporu integrace cizinců. Jejich klienty jsou cizinci, kteří žádají o azyl v České republice. Ti rádi představují kuchyni, která je pro jejich zemi typická, takže v současné době máme potvrzených deset „kuchtíků“, kteří představí typickou kuchyni jako třeba thajskou, brazilskou, egyptskou nebo alžírskou. Už loni jsme zjistili, že na to lidé chodí a zajímají se. Pozitivní reakce přicházely ze všech stran. Ostraváci měli možnost seznámit se se zahraniční kuchyní, ke které se běžně nedostanou, a cizinci si zase mohli s návštěvníky povídat o tom, jak se které jídlo vaří, jaké používají suroviny a podobně.

Které z témat, co se budou promítat, považujete za nejkontroverznější?

Daniel Konczyna: Neřekl bych, že úplně kontroverzní, ale například film Do zbraně je o tématu, které nedávno docela rozdělilo českou společnost. Týká se práva držet zbraň, práva se bránit a podobně.

Kristýna Konczyna: Mě napadá třeba film Future Baby, což je snímek o možnostech umělého oplodnění a důvodech rodičů, proč do toho jdou. Divák ve filmu může sledovat rozdíly v přístupech v různých zemích…

Na festival jste si pozvali dost výrazných osobností, ostravských i mimoostravských, můžete nám je představit? O Karlu Janečkovi už jsme se zmiňovali…

Daniel Konczyna: Snažíme se zapojit Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity, účast potvrdil proděkan pro vnitřní a vnější vztahy Tomáš Drobík a jeho kolegové zabývající se politickou geografií. Ale ještě to komunikujeme.

Kristýna Konczyna: Z těch ostravských účast potvrdil ještě Ondřej Šimetka, přednosta gynekologicko-porodního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava, který dlouhé roky působil v organizaci Lékaři bez hranic. Bude zahajovat festival spolu s Markétou Kutilovou, novinářkou a humanitární pracovnicí.

Daniel Konczyna: Většina osobností přijíždí do Ostravy nebo se účastní festivalu z vlastního popudu, protože se chtějí o těch tématech bavit a setkat se s lidmi, aniž by si nárokovali nějakou výraznější odměnu.

Festival začíná oficiálně 31. března, ale některé události se konají nebo konaly dříve. V klubu Pjetka proběhla vernisáž výstavy Příběhy bezpráví. Přiblížíte trochu téma expozice?

Kristýna Konczyna: Je to výstava, kterou pořádá Jeden svět na školách a zobrazuje perzekuované vězně druhé poloviny 20. století. Ta výstava probíhá na třech místech, mimo Pjetku ještě v klubu Dock a Sádrovém ježkovi. A před samotným festivalem chystáme ještě ve spolupráci s improvizační skupinou ODVAZ workshop improvizace na téma Umění spolupráce.

Co by si měli návštěvníci z festivalu odnést?

Kristýna Konczyna: Určitě pocit, že se máme všichni dobře, na rozdíl od protagonistů filmů. Aby lidé měli chuť pomáhat a začali se o nějaké téma více zajímat.

Daniel Konczyna: K obraně lidských práv je zapotřebí aktivních lidí, takže bychom byli rádi, kdyby festival vedl i uvědomění si vlastní zodpovědnosti za okolní svět. Pokud festival přispěje k tomu, že lidé nebudou ignorovat bezpráví a nebudou lhostejní k tomu, co se kolem nich děje, a přiměje je to přemýšlet a konat správné věci pro své okolí, splnil své poslání.

Máte nějaký vzkaz pro návštěvníky?

Daniel Konczyna: Filmy, které promítáme, mají velmi omezenou distribuci a příležitost je vidět v Česku je vzácná. Jako jedni z mála, pokud vůbec ne jediní v Česku, jsme v lednu třeba promítali například dokument o Pussy Riot nebo o Aleppu. Diváci mají na festivalu jedinečnou šanci vidět snímky, které už možná neuvidí nebo se k nim budou dostávat jen velmi obtížně, a to s českými titulky a s možností debatovat při tom s osobnostmi, které se tématům filmů věnují. Festival je v tom unikátní. Kromě toho do Ostravy za Jedním světem jezdí školy z celého kraje a jsme v současnosti prakticky největší filmový regionální festival co do počtu promítání a návštěvnosti. Na to, že jde o festival dokumentárních filmů o lidských právech a celkem těžkých tématech, to není špatné.

Odkaz na webové stránky festivalu ZDE