Ostrava nevídaná. Muzeum vystavuje Landeckou venuši číslo 2 i originál závěti biskupa Bruna

Na nevídané zážitky dojde už ve vstupní chodbě muzea. V části věnované ostravským ulicím, domům, Ostravákům i rázovitým ostravským chacharům. „Tahle část výstavy mě fascinuje,“ přiznává ředitelka muzea Jiřina Kábrtová, že chvíli potrvá, než se vynadívá na fotografické momentky staré i víc než sto let. A ačkoliv jsou snímky součástí muzejního fotoarchivu, mnohé jsou vystaveny vůbec poprvé.

Restaurace U zlatého džbánu.

Kavárně na rohu Kuřího rynku a Přívozské ulice se sice podnes říká Džbán, ale je to docela neosobní globalizační podnik, jakých jsou ve světě tisíce. Ostrava nevídaná však nabízí pohled do interiéru téhož podniku v roce 1913, když restaurace U Zlatého džbánu ještě měla charakter staročeské pivnice. Místnosti vévodily velké kachláky, trámový neorenesanční strop a bytelné židle. Vše vyvolávalo domáckou atmosféru, tady se sedávalo s respektem k měšťanským předkům, kteří v historickém jádru Ostravy vlastnili právovárečné šenkovní domy.

Až štreitovského ducha má snímek dělníků z Karoliny, kteří právě hasí koks. Tahle fotografie z třicátých let má atributy vítězných snímků ze soutěže Czech Press Photo v kategorii Každodenní život. A je to mimoděk i krásná ilustrace k mottu celé fotografické části výstavy z pera básníka Viléma Závady: „A rád mám lidi s duší žhavou.“

Sanitka z roku 1900.

Unikátem je také snímek první ostravské sanitky z roku 1900. Sanitní vůz tehdy tvořil jen potah tažený koňmi a tvrdé lůžko ve voze, ale i tak to byl velký pokrok. Před sto a více lety byla péče o ostravské nemocné v plenkách, těch přitom bylo více než dnes. Umíralo se na banální problémy a Ostrava třeba hojně trpěla i pohlavními chorobami. „Prostituce je tu v květu, stejně tak její dcera syfilis,“ tak v půli ledna 1910 vykreslil Ostravu pražský deník Národní politika.

Tramvajácká jídelna.

Kouzlo má i snímek z jídelny Společnosti moravských místních drah, na němž vidíme „tramvajáky“ s půllitry na stole. Tehdy jedno pivo nevadilo, mohl si ho dát řidič i průvodčí. A dost možná i štamprličku, však i havíři fárali věčně nalití, což začalo být zapovězené až po sametové revoluci. „Na Ostravsku mají obchodníci lihovinami hojné žně,“ psalo se v Národní politice.

Mamutí kel na výstavě v Ostravském muzeu. (Foto: Ivan Mottýl)

Fotografická výstava je ovšem jen předkrmem k hlavnímu chodu, který je naservírován v nejvyšším poschodí Ostravského muzea. Tam je opravdu vidět nevídané, což ve středu při novinářské exkurzi po výstavě s nadšením kvitoval i ostravský primátor Tomáš Macura. Vystaven je mamutí kel nedávno nalezený v řece Odře. I sestra slavné Landecké venuše (někdy zvané též Petřkovická), které dali archeologové jméno Landecká venuše číslo 2. Je to pětadvacet tisíc let stará krevelová soška, jež si v porovnání se slavnější sestrou zatím neužila velkou slávu. „Úděl ošklivější, kterou nikdo nechce,“ zaznělo z úst ředitelky muzea.

Landecká venuše 2 v Ostravském muzeu.

Obě venuše přitom na Landeku našel tým archeologa Bohuslava Klímy ve stejném roce: Léta Páně 1953. Výzkum tehdy prováděl Archeologický ústav z Brna, takže obě sošky putovaly do moravské metropole, ta teď ale Landeckou venuši číslo 1 pouští domů jen výjimečně a v rámci výstavy Ostrava nevídaná se tak má stát na jediný den. Ostravský primátor proto brněnským archeologům vzkazuje, že je to příliš striktní termín zápůjčky.

Primátor Tomáš Macura v expozici. (Foto: Ivan Mottýl)

Vystavený listinný materiál tvoří faksimilie i originály. Alespoň v prvních dnech výstavy je však jisté, že Ostravané uvidí v originále tu nejcennější z historických listin: Závěť biskupa Bruna z roku 1267 s první písemnou zmínkou o městě. Sice bylo smutné, že ředitelka muzea Jiřina Kábrtová neuměla novinářům v obsáhlé Brunově závěti ukázat onen pověstný řádek, v němž se o Ostravě hovoří (nakonec ho našla historička Kateřina Barcuchová), dějinám města ale tohle faux pas výrazně neublíží. Podstatný je biskup Bruno, my pěšáci z 21. století stejně nic neznamenáme.

Ostrava nevídaná je nevídaná. Nová výstava opravdu představuje řadu zatím neviděných skvostů a bizarností, ale kéž by už vedení muzea konečně přebral nějaký mladý erudovaný vědec, který by nepořádal jen přehlídky kuriozit, ale aktuální expozice prezentoval i v hlubších souvislostech.

*

Ostrava nevídaná. Ostravské muzeum. Výstava je přístupná od 24. března do 2. července.