Snad se nám v Dole Michal neztratí žádný herec, říká Petr Rada, spolupořadatel Bucharů

Letos se do klání přihlásilo osm statečných: Divadelní soubor Pod zámkem Kyjovice, Šamu Štítina, Boban Bohumín, Dodivadlo Dobroslavice, 1. Jarkovká divadelní společnost Proskovice, Divadlo Nad Struhou Proskovice, Spolek dobrovolně nedobrovolných herců Baška a pořadatelská Devítka Ostrava. Její zástupce Petr Rada v následujícím rozhovoru dokládá, v čem bude sedmý ročník Bucharů specifický..

Krajská přehlídka Buchary vstupuje do sedmého ročníku, jaký bude ten letošní? Bude se nějak výrazně lišit od těch uplynulých?

Tak jako v minulých ročnících přehlídka nabídne převážně komedie. Je to logický výběr amatérských souborů, které chtějí hlavně pobavit diváka. Na letošních Bucharech vystoupí tři soubory, které se této přehlídky ještě nezúčastnily, byť se jedná převážně o zkušená amatérská divadla. Zajímavostí letošního ročníku je, že dva soubory mají různou hru od stejného autora Raye Cooneyho, takže to bude určitě zajímavé srovnání. Stalo se také, že se jedna osoba objevuje jako režisér dvou zcela odlišných her v provedení dvou různých souborů.

V soutěžní sekci jsem napočítal osm představení, jak je podle vás silný sedmý ročník, bylo z čeho vybírat?

Otevřeně musím přiznat, že se do toho ročníku přihlásilo pouze osm souborů, takže nebylo z čeho vybírat a hrají všichni přihlášení. Nicméně jde o velmi kvalitní divadelní soubory, takže boj o „vítězství“ bude určitě zajímavý, i když to samozřejmě není to nejdůležitější na naší přehlídce. Ta by měla hlavně sloužit ke vzájemnému seznamování mezi divadelními soubory a také odborné hodnocení lektorů určitě posune každý soubor divadelně výše.

Jakým způsobem probíhají nominace do soutěže? Co to všechno obnáší a kdo je členem poroty?

Členové poroty (i když oni mají raději označení „odborní lektoři“) jsou tak jako loni Petra Kohutová, dramaturgyně Karlovarského městského divadla, Vladimír Fekar, dramaturg Městského divadla ve Zlíně, a nováčkem v porotě na Bucharech je Janusz Klimsza, režisér Národního divadla moravskoslezského. Po skončení jednotlivých vystoupení následuje hodnocení představení odbornými lektory. Toto hodnocení je veřejnosti přístupné a tudíž každý zájemce si může porovnat své dojmy a vlastní hodnocení inscenace s názory poroty. Také se snažíme zapojit diváky do diskuze o představení, neboť názor diváka má pro účinkující soubor určitě také velký význam. Porota má pak oprávnění nominovat jeden soubor na Celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní Piknik Volyně 2017. Porota také může doporučit do širšího výběru další inscenace na tuto přehlídku.

Vy sám reprezentujete pořadatelské divadlo Devítka, které přehlídku zahájí hrou Mayday Raye Cooneye. Je to tradice, že Devítka Buchary zahajuje? A jaké jiné tradice na Bucharech ctíte?

Divadlo Devítka bude zahajovat přehlídku poprvé, takže tradice to určitě není. Vyplynulo to spíše ze zkušeností z minulých ročníků, kdy jako pořadatelé přehlídky mají všichni členové Devítky na přehlídce plno dalších úkolů. Takto budeme mít odehráno jako první a budeme se pak moci plně věnovat svým povinnostem… Tradiční ovšem je, že před každým představením podáváme na odbourání nervozity všem účinkujícím tzv. ostravský koks, tedy rum se zrnkem kávy. Jestli to nervozitu odbourá, nevím, nicméně naše hostesky s ostravským koksem jsou v herecké šatně vždy bouřlivě vítány… Tradicí také je, že každé představení je uvedeno nějakou krátkou scénkou (většinou s ohledem na očekávanou hru) a všechny tyto scénky v průběhu přehlídky jsou ve stejném motivu. Loni jsme například využili toho, že jsme se nešťastně trefili do Velikonoc, takže diváky vítali velikonoční zajíček a vajíčko, z něhož se na konci přehlídky vyklubalo krásné kuřátko. Pro letošní ročník chystáme hornickou tématiku – jak taky jinak, když důl Michal je doslova za rohem.

V programu je ještě jeden Ray Cooney v podání Divadla Nad Struhou z Proskovic, čím to, že je tak populární?

Prostě píše dobré hry. Je v nich jak slovní, tak situační komika. Obojí je dosti čitelné i pro amatérská divadla, která mnohdy nemají na to, nebo nechtějí hledat různé podtexty v divadelních hrách. Jak já vždy říkám: v cooneyovkách (ať už Michaela či Raye) je vždy tolik vtipů a gagů, že i když jich nezkušené amatérské divadlo půlku „zabije“, tak jich tam zůstává pořád tolik, že se divák určitě skvěle pobaví.

Jak dalece je tento vzorek osmi představení reprezentativní, co se týká nabídky amatérského divadla v kraji? Chybí tady něco?

Vzhledem k počtu přihlášených jde o zajímavý vzorek, co letošní divadelní sezóna nabízí. Některá velmi kvalitní amatérská divadla, která se v minulosti Bucharů zúčastnila, nemají připravenu novou hru, a tudíž nemají s čím vystoupit. Některá amatérská divadla se programově přehlídek neúčastní, protože se jim v minulosti stalo, že neunesli mnohdy oprávněnou kritiku odborných lektorů. Většinou k tomu ale došlo na jiné přehlídce, neboť porota na Bucharech je velmi přátelská, nekritizuje, ale snaží se poradit, jak představení či herecké výkony zlepšit.

Co podle vás chybí amatérskému divadlu v Moravskoslezském kraji?

Spolupráce s profesionály. Když se podívám na amatérské soubory na Hané či jižní Moravě, tak hodně z nich spolupracuje nebo v minulosti spolupracovalo s nějakým profesionálním divadelníkem. A dle mého subjektivního názoru ten rozdíl je vidět.

Sedmý ročník, to už je důvod k rekapitulaci. Které nejúspěšnější inscenace se na Bucharech objevily a dosáhly třeba na Divadelní Piknik ve Volyni? Popřípadě získaly jiný ohlas?

V minulosti bylo na Divadelní Piknik nominováno několik souborů, ale nejúspěšnější bylo ostravské Bílé divadlo, které z Pikniku postoupilo až na Jiráskův Hronov, což je mekka amatérského divadla.

Co jiného než dobré amatérské divadlo ještě návštěvníky Bucharů čeká?

Doufám, že dobrá a přátelská atmosféra. Nebude samozřejmě chybět možnost občerstvení. Pro účinkující soubory jsme připravili prohlídku Dolu Michal, tak snad se nám tam nikdo neztratí. A když už, tak doufejme, že bude mít už odehráno svoje představení.