Detektivka Evy Tvrdé a Labyrint záhad Arnošta Vašíčka aneb novinky 7. Ostravského knižního veletrhu

O připravované detektivce odehrávající se v Ostravě vyprávěla spisovatelka Eva Tvrdá kulturnímu deníku Ostravan.cz už v dubnu roku 2014. Nakonec ale představuje knihu až tři roky poté, na letošním 7. ročníku Ostravského knižního veletrhu. Původně měl být hrdinou knihy vyšetřovatel Jan Novák žijící na Hlučínsku, ten se ale proměnil v policistku Ninu Svobodovou.

Eva Tvrdá proslula především jako autorka věnující se pohnutým osudům obyvatel Hlučínska, kteří žili dlouhá léta pod vládou Berlína (1742 až 1920 a 1938 až 1945). A Německu museli sloužit i ve válkách, takže i děd Evy Tvrdé se musel za II. světové války obléct do uniformy německé armády, konkrétně do té námořnické v Hamburku. Hlučínsko přitom spisovatelka dostala i do své první detektivky s názvem Mrtvou neměl nikdo rád. „Konečně jsem se vypořádala s Ludgeřovicemi, z nichž pocházím, ale dosud jsem o nich nepsala, i když si to čtenáři přáli. Z Ludgeřovic je hlavní hrdinka detektivky, policistka Nina,“ prozrazuje Tvrdá.

Románovou osu si spisovatelka pečlivě připravovala v ostravských reáliích. „Dokonce jsem si dělala fotografickou dokumentaci,“ vypráví. Hledala hlavně autentická místa vhodná pro kriminálku, přičemž takovým je určitě i pivovarská hospoda U Hobita, v níž se spořádaná Ostrava často protíná se šikmou plochou. „U Hobita bylo plno. Nina pocítila silnou chuť zapadnout mezi hosty a dát si taky pivo,“ zavedla Eva Tvrdá svoji románovou hrdinku i do vyhlášeného výčepu v Přívozské ulici.

Arnošt Vašíček s novou knihou. (Foto: Ivan Mottýl)

Záhadolog Arnošt Vašíček na veletrhu osobně prezentuje DVD Moravskoslezská mystéria a knihu Labyrint záhad s podtitulem Největší záhady Moravy a Slezska. „V obou se věnuji i některým případům z Moravskoslezského kraje. Málo se třeba ví, že v jeskyni Šipka ve Štramberku byly kromě pozůstatků neandrtálského člověka nalezeny i kosti a lebky jeskynních medvědů, a to záměrně sestavené do zvláštních útvarů. Z toho usuzuji, že už neandrtálci vyznávali náboženství,“ říká Vašíček. Jakýsi kult uctívačů jeskynního medvěda.

Vašíček se v knize věnuje i ostravskému Landeku a jeho záhadných plochám, které jsou zbarveny do ruda. Vykopávky z roku 1995 totiž na Landeku odhalily tajemné rudě zbarvené plochy o rozměrech 170 krát 120 centimetrů, a to ve vrstvách z období před 23 až 21 tisíci lety. „Ptám se, proč si pravěcí lidé dali tu práci a obě plochy tak důkladně zbarvili do ruda,“ přemítá Vašíček.

Markéta Hejkalová u svého stánku. (Foto: Ivan Mottýl)

Zakladatelka Ostravského knižního veletrhu na Černé louce Markéta Hejkalová už tradičně hlídkuje hned u prvního stánku s knihami. Není už ale organizátorkou akce, pouze představuje produkci svého nakladatelství Hejkal. Vydavatelka je iniciátorkou oblíbeného knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, ten ostravský je ale pořád jen slabým odvarem toho, co se podařilo na Vysočině. „Na první pohled je patrné, že letošnímu ročníku zase ubylo vystavovatelů,“ opatrně říká Hejkalová a rozhlíží se po pavilonu, který zůstal z jedné čtvrtiny nenaplněn. „Umírá to na úbytě,“ procedí mezi zuby jeden zklamaný návštěvník.

Hejkalová se snaží úpadek omluvit tím, že vydavatelé prý ještě nejsou plně připraveni na daňovou evidenci EET. „Veletrh je stále více ostravskou záležitost,“ přiznává, že účast renomovaných nakladatelství celostátního významu je mizivá. Na veletržním pódiu přitom ze své nové sbírky Sirka Henriho Bremonda právě předčítá ostravská básnířka Lydie Romanská. Z významnějších vydavatelských domů přijelo jen Nakladatelství Karolinum z Prahy, pryč jsou však časy, kdy na Černé louce vystavovalo nakladatelství Větrné mlýny, Host či Druhé město. Namísto nich se návštěvník potká s Ostravským klubem šití Jehlička, Knižním vesmírem, Sociálním podnikem Krabičky či se spolkem Šíření písma svatého.

Básnířka Lydie Romanská. (Foto: Ivan Mottýl)

Mezi vydavatele navíc letos pronikli i bylinkáři či výrobci keramiky. Vrcholem nevkusu je pak stánek, na němž lze najít psané slovo jen v podobě „motorkářských otčenášů“, které jsou vypáleny na dřevěné ozdobné destičky. „Motore náš, jenž si nastartován,“ začíná text na jednom z nabízených produktů. A kolemjdoucí novinář Petr Žižka stánek jen skepticky komentuje: „Dnešní čtenáři potřebují stále méně slov, spíš jen hesla, výkřiky.“

Patří ještě toto na knižní veletrh? (Foto: Ivan Mottýl)

Zakladatelka knižního veletrhu Markéta Hejkalová si sice přeje, aby se akce dožila desátých narozenin, není však jisté, zda součástí Ostravského knižního veletrhu 2020 ještě bude vůbec nějaká kniha.