Třinecký Kosmos klečel u nohou Muzzikantům. První slezské hudební komedii tleskali doma vestoje

Atmosféra před projekcí je slavnostní, v předsálí se mačká dav, bílá lajna stolků je připravena k následující autogramiádě. Na stěnách visí galerie kreslených portrétů, hned vedle Janáčka se tu vyjímá Jarek Nohavica. Ten tady nesmí chybět. Na slavnostním přivítání sice dostává slovo jako poslední, ale nejvýznamnější, protože to dost možná byl právě on, kdo stál u zrodu této akce, ještě dávno před lety.

Výsledek podle něj stojí za to. „Mám velkou čest, že tady mohu být, nevím co říct. Jsem hrozně rád, že tento film je. Když jsem prohlížel dějiny českého filmu, tak ještě nikdy nebyl natočen film z našeho kraje. Z kraje, kde je daleko do Prahy, vysoko k Pánubohu a kde my k sobě máme strašně blízko,“ říká ve svém projevu. Zanedlouho jej plný sál uvidí i na panoramatickém plátně, příroda a Jarek na kopci v černém hábitu s heligonkou rámuje více jak stominutový snímek na začátku i na konci.

Jarek Nohavica a skladatel Lešek Wronka před projekcí. (Foto: Petr Rubal)

Než je však člověk schopen vlastního úsudku, protože film ještě neviděl, dostane se mu naservírováno pečlivé dávky PR. „Je to úžasný film, který stojí za to,“ hlásá moderátorka a pokračuje: „Jak Jarek Nohavica říká, jsme region razovitý, ale zároveň region, kde je nádherná příroda, úžasné tradice a historické kořeny. A hlavně tady žijí skvělí lidé, které dal dohromady Petr Šiška. Spousta dobré muziky a hlavně mezilidské vztahy. Také je to o penězích a spoustě práce.“

Mezi delegací na čelním místě pochopitelně nechybí režisér Fontány pre Zuzanu i Muzzikantů Dušan Rapoš. Je viditelně dojat množstvím lidí v sále. „Byla to celoroční práce. Krev, pot a slzy, ale dostal jsem tu šanci točit o této nádherné krajině a úžasné hudbě.“ Poté se ke slovu dostává zpěvačka Halina Mlynkova, mluví stylově, v polštině: „Strašně se těším, že to uvidím na velkém plátně a ráda bych, aby se tento film podařilo dostat do Polska. Byla bych z toho moc šťastná, protože v Polsku žiju už dvacet let a všem říkám, jak je tady pěkně.“

Vstoupit na polské území, to určitě nebude velký problém, protože v hlavní roli hraje jedna z vycházejících hvězd polského kina Michalina Olszańska. Nutno dodat, že produkce myslela i na její nahé postelové scény.

Ale zpátky k projevu. Dovídáme se podrobnosti o vzniku Muzzikantů, na řadě je skladatel Lešek Wronka: „Petr Šiška mě oslovil před dvěma lety: Víš, budeme dělat film, ke kterému je třeba naspat hudbu ve velkém stylu, bude to plnometrážní film, který se bude hrát v Česku ve všech kinech, bude to velké sousto. Ale jak už jsme zvyklí z našich dřívějších časů, tak je to něco, co se musí udělat. Jsem rád, že všechna kina v Česku na Slovensku uvidí, jak je u nás pěkně a jakou hudbu tady umíme dělat, kolik je tady mezi námi talentovaných lidí,“ říká před diváky, kteří ještě asi netuší, že jej uvidí rovněž v roli starosty.

Jedno z nejzajímavějších svědectví v danou chvíli je slovo skutečného rockera Izziho. O něm přece ten film celý je, ovšem na plátně jej uvidíte jen ve vedlejší roli. On to vysvětluje stručně. „„Já v tom filmu bohužel nehraju sám sebe. Možná bohudík. Byl jsem strašně zvědavý jak mě Pavel Kříž alias Šafránek zvládne, jak zahraje roli rockera. Zapůjčil jsem mu svůj hlas, vestu, kytaru, motorku, dům, kapelu, sám sebe. Když jsem se díval, jak to zvládal na place, tak jsem se bál, jestli Pavel vrátí zapůjčené věci, až skončí natáčení. Naštěstí vrátil, takže je vše v pořádku. Navíc jsem strašně rád, že jsem se před patnácti lety naplavil v tato místa,“ vyznává se lídr známé kapely Doga Roman Izzi Izaiáš.

Muzzikanti jsou si v ledasčem podobní s jiným filmem o regionu razovitém, Ostravakem Ostravskim, není to náhoda, postavy nosí stejné oblečení, produkce je identická. „Není to jenom o penězích, ale i o nadšení. To co dneska uvidíte, to není jen film o vašem kraji, je to i vkus Petra Šišky, který napsal scénář. Je v tom mnoho citu, emocí a především vztahu k tomuto místu, což nám nedokázal nabídnout nikdo z profesionálních scénáristů,“ vysvětluje producent Viktor Krištof.

Pro tvůrce, scénáristu, herce a zřejmě i spolurežiséra Petra Šišku je to takto: „Muzzikanti jsou historicky první film z Těšínského Slezska. Na ten film je důležité se podívat svýma očima, až si přečtete nějakou kritiku odborníka z Prahy, tak abyste věděli, že jste byli na úplně jiném filmu, než o kterém se třeba v novinách píše,“ říká alibisticky Petr Šiška.

Kdyby se náhodou někomu film nelíbil, má to i svůj rázovitý důvod. Moderátorka večera, jinak starostka Třince, má zraněnou ruku. Jarek Nohavica to pohotově glosuje na osud celého bijáku: „To zranění, to je jako zranění nás všech, které nás jednou za čas potkávají v tomto kraji, a my se z toho vždycky dostaneme,“ glosuje slezský bard. A publikum je pro jistotu vyzváno, aby nezapomnělo po projekci tleskat či jinak dát najevo, jak se mu film zdál. Ovace jsou bouřlivé, a jenom potvrzují, jak velká je to událost pro samotný region. Není se čemu divit, přeci je to jeho první film a mnozí se v něm patrně poznávají. I když místní důchodkyně se po zhlédnutí filmu samy dohadují, ve kterém že to dřevěném kostele se vlastně natáčelo.

Peter Cmorik a Jarek Nohavica ve filmu Muzzikanti.

V zákulisí jsou tvůrci zasaženi emocemi více než samotní diváci: „Jsem dojatý, je to nádherný pocit vidět tolik lidí, kteří jdou na český film. Ten film je krásný v tom, že jsme se rozhodli lidem představit pohodu, romantiku a lásku. A k tomu tento nádherný kraj a krásní lidé. Tito lidé si to zaslouží a tleskají mu. Není to úplně zvykem, aby se u filmu tleskalo, ovace jsou běžné na divadle, ale tady je to úžasné a u filmu velice vzácná věc, které si nesmírně cením. A touto cestou jim tímto velmi děkuji,“ prozradil své bezprostřední pocity po první předváděcí projekci na velkém plátně režisér Muzzikantů Dušan Rapoš.

Vedle režiséra krátce po premiérové projekci postává filmový Pišta, koktavý člen místní kapely z nemanic, která dobude svět. Zahrál si ho sympatický člen Divadla Petra Bezruče Michal Sedláček a natáčení se pro něj stalo událostí. „Bylo to úžasné, potkala se výborná parta lidí, atmosféra byla báječná. Roli Pišty jsem dostal na základě konkurzu, pan režisér se byl dokonce podívat na inscenaci Škola základ života, aby se ujistil, že nějaký ten nástroj ovládám. Nejraději vzpomínám na všechny scény, kde jsem účinkoval s Patrikem Děrgelem, což je můj budoucí svědek na svatbě. Krásně jsme si to užili.“

Je škoda, že mezi delegací chybí právě představitel hlavní role Patrik Děrgel, který ve filmu jednoznačně vyčnívá, a pak postrádám Norberta Lichého, který hraje usměvavého faráře, co o volných chvílích provětrává bicí. Těch úsměvů je ale ve filmu až příliš, takže to nakonec vůbec nevadí.

Nejvíce se z filmu asi raduje jeho producent, scénárista, herec a také autor námětu Petr Šiška: „Mám z toho obrovskou radost. Hlavně proto, že je to příběh odehrávající se napříč generacemi. Je to pro starý, pro mladý, je to o nás,“ prozrazuje. Nejraději má scénu, kdy hlavní hrdinka zjistí, že producent je její táta. „Jsou tady geniální herecké výkony a je radost je sledovat. Největší herecký výkon ve filmu pro mě podal Martin Dejdar. Po zkušenostech ze Slovenska, kde to nasadili na léto do kin, protože říkají, že je to typický film pro letní kina, tak si myslím, že uděláme i nějakou koncertní verzi,“ prozradil šéf své další plány s Muzzikanty. Martin Dejdar nedávno oznámil, že chystá spolupráci s Duem Jamaha. Je tomu skutečně tak, a ve filmu už mají společný song, stejně jako již dříve uveřejněný promoklip Dej mi pusu.

Nakolik osloví Muzzikanti mimotřinecké a mimotěšínské publikum, se diváci dovědí v nejbližších dnech, od 2. března bude film nasazen do celorepublikové sítě kin.

Recenzi filmu Muzzikanti zveřejní deník Ostravan.cz v nejbližších dnech