Chceme rozpulzovat zimní Ostravu, říká dramaturg třetího ročníku klubové noci Pendl Filip Košťálek

Ostrava zažije v pátek již třetí ročník klubové noci Pendl. Zdá se, že tento festival si již našel na kulturní mapě své místo. Jaký je zatím zájem o vstupenky?

S potěšením jsme zaznamenali nárůst prodejů hned v první vlně, kdy ještě nebyl oznámen program. To znamená, že nám návštěvníci začínají věřit, a to je super. Nyní jede předprodej totožně s loňským rokem, chleba se láme vždy až poslední týden. Pendl je pořád dost levný na to, aby se lidé museli rozhodovat déle dopředu.

První akcí festivalu bude již od 15 hodin diskusní odpoledne ve Staré aréně, tentokrát pod názvem Úhly kultury. Kdo všechno tentokrát přijal pozvání, z jakých úhlů se bude o kultuře diskutovat a co si od této diskuse slibujete?

Hosty diskusního odpoledne budou náměstek primátora města Ostravy Zbyněk Pražák, starostka Moravské Ostravy a Přívozu Petra Bernfeldová a místostarostka obvodu Poruba Zuzana Bajgarová. Pomyslným protipólem budou Dalibor Zíta (busker a občanský aktivista), Martin Mlčák (zakladatel webu Moravskoslezské stavby) a ředitel kulturního centra Cooltour Andrej Harmečko. Letos se zaměříme na konkrétní problémy v Ostravě. Kromě klasických témat, jakými jsou granty nebo strategický plán města, chceme dát kulturu do souvislosti s urbanismem a architekturou nebo rozebrat rozdílnost městských obvodů. Řeč přijde i na busking. Cílem Úhlů kultury je aktivizovat obyvatele. Ukázat, že je důležité o problémech debatovat a že je potřeba se o naše město aktivně starat.

Jaký očekáváte zájem o diskusi? Byli jste spokojeni s loňskou účastí?

Doufáme, že se nám sál Staré arény podaří naplnit. Loňská účast byla popravdě slabší, hlavně kvůli úzce zvolenému tématu.

Letos v programu chybí zaniklý klub Plan B, nově zařazen byl klub Gora. Proč právě tento podnik? A nezvažovali, že by mohl být počet zúčastněných klubů širší?

Goru jsme zvolili zejména kvůli poloze, je v podstatě uprostřed veškerého dění. A navíc se do jisté míry podobá zaniklému Planu B.

V centru Ostravy jsou i další kluby, co třeba Parník? Jednali jste s dramaturgií tohoto klubu o umístění jedné ze scén? Není škoda, že tento klub se ani letos do festivalu nezapojil, když je to tam jen pár kroků?

S Parníkem jsme nejednali. V této chvíli je to zejména o financích, které by byly nutné vložit do rozšíření programu. A ty bohužel nemáme. Třeba v budoucnu.

Pojďme k programu, který je i letos poskládán opravdu pestře, počínaje undergroundem přes rock, hip hop až k pop music v podání teenagerské hvězdy Sebastiana. Můžeš přiblížit klíč, podle kterého vybíráš kapely?

O Pendlu říkám, že je to oslava ostravské klubové scény, a rozhodně chci, aby slavili všichni. Každoročně usiluji o to, aby byl program co nejpestřejší, co se žánrů týče. Zároveň se však snažím, aby si každý našel v line-upu alespoň tři jména, která ho budou bavit. Výsledkem je mix populárních jmen, ale i dosud neobjevených talentů.

Kromě velkých hvězd tuzemské klubové scény, jako jsou Tata bojs, Vladivojna, Fast Food Orchestra nebo Circus Problem, jsou na programu i regionální kapely, ale i některá nepříliš známá jména. Na která vystoupení bys obzvlášť rád pozval čtenáře Ostravanu?

Jako dramaturg festivalu bych si zašel na všechno (úsměv). Rozhodně si však nenechám ujít Ptakustika s kapelou, který Pendl zahajuje v Barráku. Jako jeden z mála současných českých písničkářů dělá svou muziku bez kalkulu, poctivě a s kusem sebe. Přeživší bych pak pozval na jeden z posledních koncertů páteční noci, na rock’n’rollové Forty Lies. Tihle Ostraváci už dávno přerostli rozměr studentské kapely a zaslouží pořádný kotel pod pódiem v Cooltouru. Obzvláště pyšný jsem na „elektronický“ program ve Staré aréně. Himalayan Dalai Lama jsou možná v Ostravě nejméně známá jména na plakátě, ale rozhodně nejznámější v zahraničí. Lišaj je volba pro ty, kteří chtějí slyšet úplně něco nového. No a Tomino & Myslivec, členové kapely Midi Lidi, jsou zárukou velkolepé párty.

Jaký je rozpočet letošního ročníku. A jak se daří pokrývat náklady?

Letošní rozpočet je 300 tisíc korun. Předchozí ročníky nebyly výdělečné, jeden byl dokonce v poměrně vysoké ztrátě. Stále jsme z osmdesáti procent závislí na tržbě ze vstupenek, zbytek pokrývají věrní partneři. Až do posledního festivalového koncertu nemáme nic jisté.

Jakým směrem by se měl Pendl vyvíjet do budoucna? Bude i nadále založen hlavně na domácích interpretech, nebo máte zálusk i na nějaké zahraniční jméno?

Vzhledem ke kapacitě prostor a klubovému charakteru akce budeme dávat přednost domácím interpretům. Nevylučuji však, že by se v budoucnu mohlo nějaké zahraniční jméno zablýsknout.

A co kvantitativní rozsah festivalu? Umíš si představit, že by byl příště festival dvoudenní, anebo že by se mohl roztáhnout třeba až na Stodolní ulici anebo až do klubů Hudební bazar a Fabric?

Umím si představit obě zmíněné varianty dohromady. Cílem je rozpulzovat zimní Ostravu v co největším a nejdelším možném rozměru. Rozhodně to ale není záležitost příštího roku, ale třeba pěti. Jediná jistota, kterou chceme udržet, je kvalitní program a hlavně nezaměnitelná a bezprostřední klubová atmosféra.

Podrobný program na webových stránkách Pendlu.