Retro Jokers jsou zpátky. Bude se tancovat na vše, co dokážeme zahrát, říká frontman Adam Borový
25.1.2017 09:37 Kristýna Trochtová Hudba Rozhovor
Pokud jste studovali a navštěvovali ty nejzaplivanější ostravské kluby v období kolem let 2012 až 2013, určitě jste zažili garage-rock’n’rollové Retro Jokers v jejich nejsilnějším a nejdivočejším období. Přestože si kapela užívala rostoucí popularity a povedlo se jí mimo jiné naplnit sál Cooltouru nebo odehrát polské turné, brzy přišel nečekaný rozpad, který členové deklarovali jako „tvůrčí pauzu“. Dvouleté mlčení je ale nyní přerušeno zprávou o společném koncertu s kapelou The Black Tubes v pátek 27. ledna. A jak to bude s jednou z nejvýraznějších kapel, které kdy na Ostravsku působily, dále? Deník Ostravan se ptal jejího frontmana Adama Borového.
Ostravská skupina Retro Jokers.
Foto: Archiv kapely
Proč jste se po dvou letech nečinnosti rozhodli dát znovu dohromady?
Neřekl bych, že jsme se dali znovu dohromady, prostě jsme si jen chtěli zase zkusit, jaké to je hrát před lidmi, a zavzpomínat na staré časy.
Bude páteční koncert jednorázovou záležitostí, nebo se chystáte naplno vrátit na scénu?
Nechystáme se znovu aktivně pokračovat. Byl to spontánní nápad.
Pojďme se trochu „pohrabat“ v minulosti: Z jakého důvodu jste se v roce 2015 rozpadli? Tehdy to působilo, jako byste bez jasného vysvětlení prostě zmizeli…
Hrálo v tom roli hodně faktorů, jeden z toho byl nedostatek času se alespoň sejít na zkoušku. Když jsme byli všichni na škole, času jsme měli dostatek a mohli se vidět každý den, ale jak jsme začali nastupovat do zaměstnání, bylo to už horší. A Lazy nám odjel studovat do Prahy, tudíž pokud to někomu nevyšlo v pátek nebo o víkendu, nebyla možnost to nahradit. Pokud chcete být kapela, která jde dopředu, musíte být spolu a hlavně musíte mít všichni zápal. To je další věc. Myslím, že po vydání alba jsme vyhořeli. Přestali jsme dělat nové věci. Je to škoda, ale zřejmě to tak muselo být.
Zároveň se zdá, že na vás Ostrava už dočista zapomněla, podobně jako na další kapely vycházející ze stejné scény – The Tapes, Outsiders apod. Jak se s odstupem času díváš na období vaší největší popularity?
Naopak si myslím, že na to, že nehrajeme ani nijak nekomunikujeme s veřejností, si nás ještě pár lidí pamatuje. Dokonce mi teď někdo hlásil, že viděl náš klip na Óčku (smích). Jinak je to jednoduché, prostě jsme opustili scénu. Myslím, že kapely podobné nám se střetly se stejnými problémy – někteří prostě museli vplout do normálního života, který se absolutně neslučuje s hraním v kapele. Tedy v kapele, která dělá vlastní písně a myslí to vážně.
S láskou vzpomínám na vaše koncerty v nechtěně dekadentním porubském klubu Chlív, který v té době ještě relativně dobře fungoval. Proč jste si pro svůj reunion vybrali tak trochu sterilní prostřední Cooltouru? Nebylo by symbolické si po letech opět zahrát ve Chlívě?
Upřímně jsme o tom přemýšleli a v podstatě i chtěli, byl by to totiž pořádný rock’n’roll, nicméně jsme kontaktovali Filipa Košťálka, a ten má vazby na Cooltour, proto bylo nejjednodušší to uspořádat tam. Ale musím přiznat, že zaplivaný Chlív má své kouzlo a máme na to období asi nejhezčí vzpomínky, bylo to tehdy všechno syrové a upřímné.
A samozřejmě se nemohu nezeptat: Co všechno v pátek uslyšíme? Bude se tancovat i na staré skladby z vašeho prvního EP The:Elevator?
Bude se tancovat na vše, co dokážeme zahrát (úsměv).
A co heligonka? Bude i tentokrát?
Vzhledem k předchozí odpovědi – nebude a taky nám z ní odpadla elektronika.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.