S Janem Soukupem o chystaném Novoročním koncertu Moravskoslezské Sinfonietty

Moravskoslezská Sinfonietta letos vstupuje do šesté koncertní sezóny. Jaká pro vás bude a co vás v ní čeká?

I letos tradičně otevíráme naši koncertní sezónu Novoročním koncertem. Dále nás čeká projekt ,Jarní koncert, aneb talent kvete na jaře, kde vystoupí děti základních uměleckých škol, které úspěšně vykonají konkurz. Poté jsme dostali pozvání k účinkování na galakoncertu u příležitosti výročí 750 let města Paskov, na němž zazní 9. symfonie d moll, op. 125 Ludwiga van Beethovena. Jako sólisté se představí Liana Sass (soprán), Anna Nitrová (alt), Milan Pelikán (tenor), Adam Grygar (bas), sborových partů se ujme Chorus Ostrava a za dirigentským pultem bude stát Josef Kurfiřt. Na konci naší sezóny nás čekají dva koncerty filmové hudby, jeden v Řepištích a druhý proběhne o týden později v Bašce.

Novoroční koncert Moravskoslezské Sinfonietty proběhne 22. ledna v Řepištích. Prozraď nám jeho dramaturgii: jaké skladby návštěvníci koncertu uslyší?

V minulých letech jsme zahajovali sezónu vždy Rybovou Českou mší vánoční. Letošní dramaturgie je však netradiční. Není cílena na tradiční posluchače, ale otevírá pomyslnou cestu do tajů hudby především 20. století. Zazní čtyři skladby: Koncert pro pikolu a orchestr Antonia Vivaldiho, Concertino pro cembalo a orchestr Waltera Leighe, Koncert pro cembalo a orchestr Henryka Góreckého a I. Symfonie (Sinfonia piccola) současného skladatele Eduarda Dřízgy.

Barokní mistr Antonio Vivaldi je autor populární: kdo by neznal jeho Čtvero ročních dob! Jak je to však s jeho Koncertem pro pikolu, který zazní v interpretaci flétnistky Petry Olajcové?

To je velká pravda, Vivaldi je velmi populární. Pro mě je doslova ,,hitmakerem“. Původně jsme oslovili vynikajícího flétnistu Ondru Hanuše, se kterým jsme se nakonec domluvili, že od spolupráce z finančních důvodů ustoupíme. Poté jsem oslovil výbornou flétnistku a pikolistku Janáčkovy filharmonie Petru Olajcovou, která se v neděli představí posluchačům.  Když se podíváme na různé Vivaldiho koncerty, zjistíme, že jsou si v mnohém podobné. Jeho Koncert pro pikolu RV 445 se liší od ostatních jednou technickou složitostí: ta spočívá v první větě, konkrétně ve 104 šestnáctinových triolách, jdoucích za sebou, které nenaskýtají možnost se kdekoliv nadechnout! Díky této technické ,,záludnosti“ se tento koncert velmi často vyskytuje v podmínkách konkurzů do profesionálních orchestrů.

Cembalo se rozezní hned dvakrát. Mohl bys představit sólistku?

Dokonce třikrát! V dílech Vivaldiho, Leighe a Góreckého. Je jí Jarmila Paclová, absolventka Janáčkovy konzervatoře a Universität für Musik und Darstellende Kunst Graz. V listopadu 2013 převzala ve Vídni rakouské státní ocenění spolkového ministerstva pro vědu a výzkum za své dosavadní akademické výsledky, zejména pro svou diplomovou práci v německém jazyce s názvem: „Historické klavichordy v českých sbírkách“, na které dále pracuje k jejímu zveřejnění. Jarmila Paclová hraje na kopii německého dvoumanuálového cembala podle Michaela Mietkeho kolem roku 1700, stavitelem je Vít Bébar.

Přiznám se, že Concertino pro cembalo a orchestr Waltera Leigha jsem neznal. Jak jste dospěli k této skladbě a zapomenutému autorovi, který tragicky zahynul v roce 1942 během obléhání Tobruku v pouhých 37 letech?

To je spíše otázka na sólistku. Když jsme o tomto díle diskutovali, řekla mi, že ji na Concertino upozornil její profesor Michael Hell, když probírali koncerty pro cembalo z 20. a 21. století.

Orchestr provede Leighovo Concertino v české premiéře. Je určitě napínavé a vzrušující sledovat, jaké emoce v posluchačích neznámá skladba vyvolá, že ano?

Mám rád premiéry neznámých děl. Posluchač nemá možnost srovnání s jinými a jistě excelentními nahrávkami a buď ho dílo jednoduše zaujme, anebo ne. Navíc dirigent a sólista mají volnější ruku v tom, jak mohou dílo interpretovat.

Pikola se objevuje na Novoročním koncertě ještě jednou, a to v názvu I. Symfonie skladatele Eduarda Dřízgy. Autor, žijící v nedalekém Vratimově ji napsal v pouhých 19 letech! Jaká jeho první symfonie a proč ji nazval piccolou?

Je to pozoruhodné, pohádkově napsané dílo. Přídomek ,,piccola“ nese dle mého názoru ze dvou důvodů. Prvním je délka symfonie – má pouze cca 16 minut. Druhý důvod je, že symfonie má skromné obsazení: smyčce, 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety a 2 fagoty. Prostě piccola.

Moravskoslezská Sinfonietta má zázemí v řepišťské sportovní hale. Jak vám vyhovují stávající prostory? Nechystá se nějaká změna?

Orchestr od svého počátku zkouší ve Sportovní hale v Řepištích. Za místo jsme velmi vděčni. Nevím, kde bychom našli jinou ,,střechu nad hlavou“. Bohužel chrámová akustika nepřispívá kvalitním výkonům a ani zkouškám, poněvadž hráči špatně slyší, co jim sděluje dirigent. Máme příslib obce, že bychom mohli nalézt nový domov v nově zrekonstruovaném kulturním domě. Nejen já, ale i celý orchestr doufá v to, že to bude brzy.

Pomalu, ale jistě se na programech vašich koncertů začínají zabydlovat také rozlehlejší skladby. V minulých letech orchestr nastudoval například Mozartovo Requiem, letos to bude obrovitá 9. symfonie Ludwiga van Beethovena. Je to trend, kterým byste chtěli směřovat?

Vzhledem k tomu, že náš orchestr hraje již šestým rokem, snažíme se zvyšovat náročnost jednotlivých děl. Mozartovo Requiem v Paskově mělo úspěch, a proto věřím, že i Beethovenova 9. symfonie, která je dle mého nejvhodnějších kandidátem pro tak významné výročí, se bude vyjímat v programu galakoncertu. Co se týče výhledu do budoucna, mám jeden velký sen, o kterém už mnozí vědí. V rámci výročí deseti let působení našeho orchestru a výročí 110 let od Mahlerovy smrti bych chtěl uvést jeho 8. symfonii Es dur, zvanou ,,Symfonie tisíců“. V ní se odráží naše filozofie – utvářet mnohá přátelství, navazovat kontakty a jednou se spojit v něco velkého. Myslím si, že toto dílo svou podstatou naši myšlenku doslova okřídluje.

Orchestr v minulých letech působil pod taktovkou šéfdirigenta Adama Sedlického. Jak je tomu v nastávající sezóně?

Ano, je tomu tak. Pan Adam Sedlický působil na pozici šéfdirigenta tři roky (2012 až 2015). Poté jsem zjistil, že je v mnoha ohledech lepší, když přicházejí stále noví dirigenti. Jednak orchestr je lépe připraven, když nezná styl jejich práce. Členové orchestru mají větší respekt, díky tomu, že dirigenta neznají. Naopak dirigent ví, že je pouze hostem a podle toho se tak chová.

Jaké je tvé největší přání s ohledem na letošní koncertní rok?

Přeji si, aby náš orchestr vzkvétal, investoval do nových nástrojů, hrál stále lépe a spolupracoval se zajímavými sólisty a dirigenty. Pak bych si dovolil popřát všem, ať přejí i ostatním. Poněvadž, jak praví zlaté české přísloví: ,,Přej a bude Ti přáno.“