Komedie Jak důležité je mít Filipa v Těšínském divadle pobaví. Místy více, místy méně

Autor scény Michal Syrový šel cestou scénografického znaku: v první půli umístil na jeviště několik černobílých paravánů s vyobrazením pánského vzhůru nakrouceného kníru a také pro druhou část po přestávce zůstal u černobílé kombinace, ve které vyvedl nejen na panelech vyobrazené květinové keře, ale dokonce i pohyblivé panely s namalovanými krávami. Vše ve snaze znásobit groteskně-komický efekt hry.

Velmi vydařené jsou dobové kostýmy Aleny Schäfferové, odkazující na časy viktoriánského období v Anglii. Jejich barevnost vyniká právě na pozadí černobílé scény a obohacuje vizuální dojem z inscenace. Navíc zajímavým způsobem podtrhují erotičnost některých scén, a to co se dámských i pánských kostýmů hlavní čtveřice mileneckých postav týká. Hudba Petera Gábora ml. slouží předem vytčenému žánru groteskní frašky, ve kterém se celá inscenace odehrává.

Eliška Adamovská a Markéta Slowiková Glosová. (Foto: K. Dziadková)

Režijně dramaturgické uchopení inscenace (dramaturgie Alice Olmová Jarnotová) je na samé hraně parodie dobových lehkovážných komedií a frašek z přelomu 19. a 20. století. Tento dojem umocňuje použití prvků herecké stylizace a také scénografické řešení s postavami hovězího dobytka na pohyblivých panelech i další scénografické prvky a režijní stavba některých groteskních situací.

Všechno začíná stepařským číslem Roberta Urbana v roli Algernona Moncrieffa. To, že Urban se zúčastnil dokonce mistrovství ČR, je však již v inscenacích, ve kterých hraje, poněkud nadužíváno. A právě v tomto případě je stepařský úvod inscenace od dalšího dění naprosto oddělen – takže je samoúčelný. A pokud bychom vzali v úvahu časové určení děje odvíjené od kostýmů, pak je dokonce nesmyslný.

V režii celé inscenace je ovšem snah o samoúčelný efekt více: vyrábění legrace pohybovými kreacemi Tomáše Háby v roli sluhy Laneho budiž příkladem. Režisér Gábor se soustřeďuje na více či méně zdařilé výstavby groteskních a komických situací, příliš často se však nechává strhnout vnějšími prostředky. Větší důvěra v duchaplný text by zábavnosti inscenace jistě prospěla. S tím je spojena i potřeba důslednějšího mluvního projevu u většiny účinkujících: vtipné repliky často zanikají v nepříliš důsledné artikulaci.

Z představení Jak důležité je mít Filipa. (Foto: K. Dziadková)

V těch okamžicích děje, kdy protagonisté jednají přirozeně, je dění na jevišti nejvíce zábavné.  V přirozenosti hereckého projevu navzdory režií požadované stylizaci vede Eliška Adamovská v roli Cecílie Cardewové. Velmi dobře jí ve druhé části po přestávce sekunduje Markéta Slowiková Glosová v roli Gvendolíny Fairfaxové. Tyto dvě herečky spolu s jejich mužskými protějšky Ondřejem Frydrychem v roli Jacka Worthinga a již zmíněným Robertem Urbanem nesou hlavní hereckou zátěž celé inscenace, i přes zmíněné nedostatky se publikum díky jejich výkonům docela baví. Celá čtveřice pak těží zejména ze sympatického zjevu zmíněných hereček a herců i velmi energického nasazení v projevu postav, který jim sluší ze všeho nejvíce.

Lenka Waclawieciová a Robert Urban. (Foto: K. Dziadková)

K výraznějším postavám patří ještě Lenka Waclawiecová v roli Lady Bracknelové, která se celkem zdařile soustřeďuje na zosobnění typu žen hodnotících ostatní podle dosaženého společenského postavení.

Komedie Jak důležité je mít Filipa v podání české scény Těšínského divadla má i přes jisté rezervy v zábavnosti potenciál slušného a vkusného veseloherního divadelního představení. Vyšší ambice s největší pravděpodobností inscenátoři ani neměli.