Kancelář pro umění otevřeme v polovině února, slibuje šéf PLATO Marek Pokorný
9.1.2017 05:00 Ivan Mottýl Obraz & Slovo Rozhovor
Městská galerie PLATO opustila vítkovický Gong, ovšem bez střechy nad hlavou nezůstala. Dočasně se nastěhovala do nárožního domu na zlomu Českobratrské a Bráfovy ulice, v němž právě vzniká Kancelář pro umění. Co bude její náplní? Výroba šanonů, pořádání zájezdů a osedlávání úředních šimlů? A kdy se PLATO nastěhuje do Bauhausu a přilehlých jatek? Na tyto i obdobné otázky odpovídá umělecký manažer PLATO Marek Pokorný.
Umělecký manažer Galerie města Ostravy PLATO Marek Pokorný.
Foto: Martin Netočný
Kdy bude bývalá prodejna Bauhausu opravena tak, aby se do ní mohlo nastěhovat PLATO?
To v tuto chvíli nedokážu říct. Komentujeme s kolegou správcem projekt repase celé budovy. Čeká nás ještě povolení a soutěž na dodavatele. Podzim?
Trochu mě zarazilo, když jsem teď někde četl, že zatím není jisté, jaká kulturní instituce osídlí sousední jatka, až budou opravena. S galerijní činností PLATO přímo na jatkách se nepočítá?
Vzhledem k tomu, že město intenzivně připravuje architektonickou soutěž na rekonstrukci jatek a jako jeden z klíčových podkladů tam figuruje můj materiál týkající se funkčního využití jatek pro potřeby PLATO, tak se zřejmě jedná o informační šum.
To je dobře. Jak jste vůbec strávil poslední den, kdy PLATO ještě působilo v Gongu. Nenapadlo vás přece, že je škoda tyhle úžasné vítkovické prostory opouštět?
Škoda je dobrého člověka. Pokud je před námi perspektiva vlastního objektu upraveného na míru potřebám současného umění a na naprosto skvělém místě v centru města, tak i tu trochu sentimentu a nostalgie přežijeme.
Když PLATO sídlilo v Gongu, snažil jsem se všude hlásat, že je to širší okraj centra a že do galerie člověk dojde z Karoliny za pouhých 15 minut, a ještě svěží industriální krajinou. Co PLATO Gong opustilo, zdá se mi Dolní oblast na konci světa. Jak tom máte vy, a jaká je podle vás budoucnost Dolní oblasti?
Dolní oblast Vítkovice to bude mít s postupujícím časem stále těžší a těžší. Východisko vidím nejen v logičtější přístupnosti a spojené investici do propojení DOV a Trojhalí Karolina, ale také v hledání dalších, investičně méně náročných, ale dramaturgicky obtížnějších způsobů průběžného užívání celého areálu. Atraktivita, turisté a velké akce ano, ale zaměřil bych se spíš na poskytnutí zázemí vlastním aktivitám obyvatel Ostravy.
Než se PLATO nastěhuje do Bauhausu, Ostraváci se budou s aktivitami městské galerie PLATO potkávat v takzvané Kanceláři pro umění v Českobratrské ulici číslo 14. Jak se prostory pro kancelář podařilo získat?
Bývalý obchod s textilem je v majetku městské části Moravská Ostrava – Přívoz a zjevně o něj dlouhodobě nebyl zájem ze strany případných nájemců. Když jsme hledali dočasné zázemí pro naše aktivity, obrátil jsem se s prosbou o pomoc na paní starostku městské části Petru Bernfeldovou, která nám vyšla vstříc nejen s nabídkou konkrétních možností, ale také při výše stanovení nájmu. Mám pocit, že podobně se postavila i k potřebám sdružení Pant. No není to nějaké znamení?
Blýskání na lepší časy. A proč ten protimluvný název Kancelář pro umění? V kancelářích se zrovna nesetkáváme s velkým porozuměním pro umění, ačkoliv je fakt, že byrokraté si svoje pracovní hnízdečka někdy dobudují do podoby úžasného konceptuálního díla…
My jsme teď tak trochu administrativně-organizační jednotka, že… Nechceme především předstírat, že před nastěhováním do Bauhausu jsme v takhle stísněných prostorách schopni nabízet standardní výstavní a doprovodný program. Určitě se bude možné v kanceláři setkat i s uměleckou výzdobou a budeme pořádat přednášky či koncerty, nicméně kancelář bude sloužit především jako místo pro diskusi o tom, jak současné umění v Ostravě zprostředkovat, jaké nástroje k tomu potřebujeme, můžeme nabízet administrativně-produkční pomoc umělcům i metodické vedení zájemcům o umění.
Anebo se také zabývat inspekcemi různého druhu: Napadá mě vizuální smog v ulicích města, kvalita výloh různých obchodů, revize uměleckých intervencí do městského prostoru a podobně. Ale také budeme pracovat s umělci a architekty na přípravě interiéru Bauhausu, vytvářet dotazníky pro zjišťování reakcí, názorů a potřeb různých cílových skupin, a ty pak použijeme pro další práci s výstavami, uměním a doprovodnými programy. Možná založíme i vlastní cestovní kancelář pro umění…
Paráda. Ale buďte, prosím, konkrétnější. Na co se lze už nyní těšit?
Na to, že všechno bude jinak. První program pro veřejnost plánujeme na polovinu února, včas budeme konkrétní.
Možná volíte nevýstavní program proto, že si uvědomujete, že v okolí už je klasických galerií přespříliš, za jedním rohem působí Výstavní síň Sokolská 26, za druhým rohem Jáma 10. Chystáte nějaké společné projekty se sousedy?
Moje pochybnosti o tom, že výstava jako klasický a historicky podmíněný způsob prezentace či zprostředkování umění a uměleckých děl, jsou výchozím bodem především pro dramaturgii v bývalém Bauhausu. V Kanceláři pro umění se bude spíš jednat o umělecké intervence do našeho „životního prostoru“ a provozu. Ani Výstavní síň Sokolská 26, ani galerie Jáma 10 nemají možnost se zabývat složitějšími úvahami o tom, jak se současným uměním zacházet adekvátně jeho ambicím a komplexnosti jeho přístupů ke světu. Zatím jsme rádi, že vůbec topíme a máme na čem sedět, takže o spolupráci jsme zatím nemluvili, i když je nasnadě, že s ní počítáme.
Jak se vám vůbec nové prostory pozdávají? My někdejší studenti blízkého Šmeralova gymnázia (z osmdesátých let) máme k místu velmi nostalgický vztah, vedle ve vchodu v takzvaném Výkupu láhví jsme totiž pili o velkých přestávkách nošovickou desítku. Budete mít v Kanceláři alespoň malý bufet (ledničku) s desítkou pro milovníky umění?
Myslím, že v okolí je o gastro-zábavu a pitný režim postaráno. Naše Kancelář bude nabízet úplný základ, aby nám návštěvníci neomdlévali a neutíkali příliš brzy. Ledničku pořídíme, personál Kanceláře tvoří také jenom lidé. Prostor se nám moc líbil už při první návštěvě. Jedním z prvních úkolů je správně ho zabydlit a řekněme pomocí archeologických vrstev, kterými je definován, z něj vytvořit místo, kde se budou lidé cítit dobře.
Viděl jsem jen přízemní prostory, podle mě je ale Kancelář i podsklepena a za komoušů byl v podzemí sklad umění, tedy balastu ze státního podniku DÍLO (cedule DÍLO tam visí podnes). Jak sklepy využijete?
Máme takových věcí, ať už techniky, anebo pomůcek pro edukační prostory, že potřebujeme i zcela banální zázemí. Nicméně se jistě vyskytne příležitost, kdy se sklep může stát součástí nějakého uměleckého projektu a zpřístupníme ho návštěvníkům. Informace, že tam byl sklad Díla, je pro mě nová, ale zjevně potvrzuje, že jsme se při volbě prostor trefili do černého. Intuici jsem nikdy nezavrhoval.
Mimochodem, když tu padlo to DÍLO, malá odbočka, co se vám vyjeví za vjemy, když se řekne prodejna DÍLO?
No, ještě jako zmatený puberťák jsem si v něm kdysi na splátky koupil svou první grafiku od Jana Součka. A samozřejmě divoká likvidace a privatizace tohoto podniku a Českého fondu výtvarných umění v 90. letech.
Zpět do Kanceláře pro umění. Nabrali jste prý nové zaměstnance z řad ostravských umělců, zahlédl jsem fotografku Zuzanu Šrámkovou. Kdo ještě oživí Kancelář? A nejen z Ostravy…
Tým se rozrostl, budeme potřebovat každou hlavu, ruku, nohu. Jsem moc rád, že s námi na různých pozicích budou pracovat silné osobnosti spojené s ostravskou uměleckou scénou, jakou je právě Zuzana Šrámková, ale například i Martin Šustek spojený s klubem Plan B. No a od března se k nám na pozici dramaturg-kurátor vrátí z Varšavy Jakub Adamec. Umělec, kurátor, člen skupiny I love 69 Popgejů, od něhož si slibuji korekci a doplnění mého pohledu na umění. V podobě externí spolupráce budou s námi v průběžném kontaktu grafická designérka a autorka různých projektů spojených s výtvarným uměním Linda Dostálková, fotografka a kurátorka Daniela Dostálková stejně jako současný kurátor pražské galerie Futura Michal Novotný, kterého považuji za mimořádně zajímavou kurátorskou osobnost. Jsou to lidé s výrazným mezinárodním přesahem a invencí.
Ve stejném domě, v jaké sídlí Kancelář, žije Jiří Surůvka, který o zřízení městské galerie (Kunsthalle) usiloval od počátku devadesátých let. Bude mít proto Surůvka v Kanceláři nějaká privilegia? Může do ní třeba kdykoliv vstupovat se svým psem Emilem? V Ostravanu si totiž nedávno stěžoval, že ho s Emilem vyhodili už i z Galerie Dole ve Fiducii, a že je mu proto z Ostravy smutno a cítí se v ní jako imigrant. A že už nebude chodit na žádné vernisáže.
Emil je vždy vítán. Sice je někdy nesnesitelný, ale co už, máme ho rádi. Stejně jako Jiřího Surůvku. Doufám, že nám Jiří nebude jako zástupce zdejšího společenství vlastníků bytových jednotek házet klacky pod nohy, takže udělám, co mu na očích budu vidět…
Ostrava je jedna velká bolest, tedy viděno zevnitř. Vy jste gastarbajtr a vidíte nás optimisticky. Pořád platí, že zůstanete v Ostravě, a neláká vás post šéfkurátora třeba ve Slovenské národní galerii?
Paní generální ředitelka Slovenské národní galerie mi v Moravské galerii v Brně dělala nějaký čas šéfkurátorku, tak by možná mělo logiku prohodit si role. Ale upřímně, raději budu ještě nějaký čas gastarbajtr V Ostravě, aby toho optimismu přibylo.
Vraťme se na Českobratrskou čili do někdejší Revoluční ulice. Budete Kancelář pro umění směřovat spíš revolučně, nebo vsadíte na bratrskou bohulibost a vstřícnost k ovečkám, tedy k potencionálním divákům a příznivcům?
I revoluci musíte umět prodat.
Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.