Koledy, klasiku, hard rock nebo ticho? Co poslouchají hudební celebrity Ostravska u stromečku?

Marek Prášil (dirigent v angažmá Národního divadla moravskoslezského): Letos budeme Vánoce slavit ve větším rodinném kruhu než dříve – společně rodina má i rodina mé ženy. A tak vím, že se koledám a vánočnímu populáru asi nevyhnu. Kdyby bylo ovšem jen po mém, nejkrásnější hudbou by na Štědrý den bylo ticho. Hned 26. prosince mne ale čeká Rybova Česká mše vánoční, takže by to stejně dlouho nevydrželo.

Richard Piskala (vedoucí programu Českého rozhlasu Ostrava): Na Štědrý den během dne se osobně nejvíc těším na vánoční songy v podání swingových a jazzových legend jako jsou Tony Bennett, Frank Sinatra, Aretha Franklin a dalších. Znáte třeba Blue Xmas v podání Milese Davise? Paráda. No a pak večer už to budou nějaké klasické české koledy. A proč? No přece, protože jsou Vánoce.

Jaromír Javůrek (ředitel festivalů Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy): Na Vánoce poslouchám jedině hudbu baroka a klasicismu a především koledy. Mám naštěstí sbírku nejrůznějších úprav a verzí – od provedení cimbálovými muzikami přes sbory až po velká symfonická aranžmá – takže je to poměrně pestrá kolekce. A nevyhýbám se ani slavným americkým šlágrům o bílých vánocích či vánočních zvoncích. Vánoce jsou pro mne vzácnou oázou klidu a pohody a tomu odpovídá i výběr hudby.

Vašek Müller (ředitel festivalu Hradecký slunovrat): Bez dvou alb se u nás Vánoce neobejdou. Prvním je záznam společného vystoupení Hradišťanu a Spirituál kvintetu z prosince 1997. Obě kapely byly ve vrcholné formě, pro oba soubory je víra jedním z klíčových témat a ten největší z příběhů velkou inspirací. Vánoční i jiné písně různých národů, z různých časů i regionů. K tomu skvěle reagující publikum a nádherná atmosféra, která mě nepřestává okouzlovat. Je v tom moudrost i víra. Nejsou v tom pochybnosti. O Vánocích pochybnosti nepotřebuji. Druhým je netypická jazzová Björk, album Björk Guðmundsdóttir & Tríó Guðmundar Ingólfssonar – Gling – Gló, které jsem si koupil u vodopádu Gullfoss a pak mě v autě provázelo po cestách Islandem v době, kdy tam právě vládla sopka Eyjafjallajökull a kupodivu se pak pro mě stalo symbolem svátků tak spojených s domovem, jako jsou Vánoce. A jaká je pro mne nejkrásnější vánoční píseň? No přece nepřekonatelná Píseň písní. Obzvláště v překladu Jaroslava Seiferta a Stanislava Segerta (s kresbami Arnošta Paderlíka). Melodii si každý doplníme sami ve své hlavě a ve svém srdci:

„Zapřísahám vás, dcery jerušalémské,
jestliže naleznete mého miláčka,
co zvěstujete jemu?
Že jsem nemocná láskou.“

Pavel Helebrand (skladatel a pedagog): O Vánocích si zpíváme koledy živě sami, máme i některé své vlastní. Kromě toho hráváme v divadle vánoční hru Jesličky svatého Františka. Dříve jsme hrávali v kostele i na Štěpána. Dokud byla dcerka Jana malá, poslouchali jsme z kazety vánoční hru ostravského Divadla loutek Půjdem spolu do Betléma. Mladší dcerka Gaia má 15 měsíců. A tak si s ní zpíváme všechno možné: to co ji baví a co má ráda. Cinká na rolničky, pinká na zvonkohru nebo brkne na kytaru a zazpívá všem lidem dobré vůle: „Ga, ga – ga, ga“ což je refrén Kačení písničky.

Boris Urbánek (skladatel a ředitel festivalu Jazz Open Ostrava): Už od mládí posloucháme nejen o Vánocích vážnou hudbu. U nás k Vánocům prostě patří barokní a klasická hudba: Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel, Antonio Vivaldi, Wolfgang Amadeus Mozart, Josef Mysliveček, atd.

Jinak jsou také už řadu let u nás doma na programu Vánoční CD Józefa Skrzeka (SBB) „Dzwonia Dzwoneczki, muzyka gra a koleda nadal trwa“, nebo vánoční písně v podání Elly Fitzgerald, Take 6, Diany Krall nebo Al Jarreaua.

Petr Šiška (producent, hudebník, textař): Zcela určitě koledy ve všech podobách. Po stovce koncertů s kapelou Legendy se vrací a dalších eventech v čele s Ostravou v plamenech hlavně ticho a klid. I když budu poslouchat snad stokrát filmovou muziku Leška Wronky do našeho filmu Muzzikanti. Únorová premiéra se blíží.

Edvard Schiffauer (skladatel a pedagog): Budu poslouchat hudbu lesa a po návratu domů klasiku. Chybě nesmí Es dur Suk (Serenáda pro smyčce Es dur, op. 6 Josefa Suka, pozn. red), Arthur Honegger (Vánoční kantáta, pozn. red) a lidové koledy. Dále to, co nám upeče Český rozhlas Vltava a samozřejmě to svoje (CD Edvarda Schiffauera s vánočními koledami z celého světa).

Igor Františák (klarinetista, ředitel Svatováclavského hudebního festivalu): Nejraději a taky trochu z nostalgie si pouštím CD a LP s koledami, které nahrály moravské cimbálové muziky. Příležitostně taky poslouchám vážnou muziku, ale té mám upřímně v průběhu celého roku až nad hlavu.

Tomáš Bartonec (ředitel a spoluzakladatel Templfestu): Myslím, že to budou Sufjan Stevens, mystický Dhafer Youssef, ostravská parta Sešli jsme se nebo ruské písně vztahující se k pravoslavnému slavení. Jako věrný posluchač se těším na to, co mi nabídne Český rozhlas Vltava, zvláště na jazzový program. Krásně a citlivě provedené koledy a další vánoční duchovní písně si půjdeme poslechnout na mši do kostelíka u nás v Dolní Lhotě, kde působí úžasná schola pod vedením pana Niziola.

Marcel Palovčík (šéf hudebního klubu Barrák): Nevím, co odpovědět. Nějak hudbu o Vánocích neposlouchám. Jsem totiž vcelku vděčný za klid.

Jan Rokyta (cimbalista, umělecký ředitel festivalu Musica Pura): V období Vánoc poslouchám na prvním místě nejraději ticho, na místě druhém pak vlídné, moudré a pravdivé slovo. Na místě třetím (avšak neméně důležitém) jsou pak koledy a vánoční písně klasického či lidového témbru s textovým motivem poselství příchodu Spasitele. Jakékoliv hlučné hudební kreace postrádající punc usebrání se a ztišení duše jsou mi cizí… Rád poslouchám také rozhlasové hry či pohádky. Pokud je na stole několik druhů bramborového salátu od verzí ryze jogurtových – dietních až po českou majonézovou klasiku, jsou vedle CD přehrávače nahrávky podobného rozpětí v opačném gardu: Koledy staré Evropy (Pražští madrigalisté), Vánoční oratorium od Johanna Sebastiana Bacha (English Baroque Soloists, John Eliot Gardiner), Ten vánoční čas (Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava s Jarmilou Šulákovou, Marií Rottrovou, Josefem Lažou a dětskými pěveckými sólisty) a v neposlední řadě koledy z lašsko-valašského pomezí v podání kapely historických nástrojů RukyNaDudy. Posledně jmenovaná kapela k nám zřejmě přijde na Štěpána na koledu. Moc se těším!

Milan Báchorek (skladatel, pedagog a dirigent): Pro většinu svého aktivního muzikantského života mám vánoční čas spojen s přípravou vánočních programů pro pěvecké sbory, zvláště s Ženským pěveckým sborem Bohuslava Martinů z Frýdku-Místku, který jsem vedl 25 let. Se sborem jsme např. společně nastudovali stovky koled domácích i zahraničních autorů v různých jazykových mutacích, hudbu starých i soudobých skladatelů. Spoluúčinkovali jsme na provedeních závažných hudebních mešních skladeb s profesionálními i poloprofesionálními hudebníky v kraji. Období Vánoc bylo vždy velmi rušné a hudebně inspirativní. Často se stávalo, že bylo třeba něco upravit pro konkrétní sólistická uskupení nebo doplnit programový záměr vhodnou skladbou. To byl obvykle úkol pro mne, protože to bylo nejrychlejší. Od dětství mám Štědrý den spojen s hudbou Josefa Suka, s jeho nesmrtelnou Serenádou pro smyčce Es dur op. 6, kterou dlouhý čas pravidelně vysílali v podvečer v Československém rozhlase jako malý dárek ke štědrovečerní večeři. Rád si ji poslechnu zase.

Patrik Kohut (promotér a pořadatel festivalu Ostrava v plamenech): Zrovna včera jsem si udělal radost nákupem několika vinylů. Je to celkem všehochuť, ale tak to mám rád. Takže:  Dirkschneider – Live/Back to the Roots, Nirvana – Nevermind, Michael Jackson – Dangerous, Pink Floyd – Dark Side of the Moon, Aneta Langerová – Na radosti. K tomu všemu albem Heroes od švédských Sabaton (samozřejmě na vinylu) mě včera shodou okolností obdaroval kamarád a spolupracovník, který mi tu desku dokonce nechal podepsat všemi členy kapely. K tomu ještě přidal lahev slivovice. To bylo radosti (smích).

Halina Františáková (houslistka, pořadatelka ostravského Cyklu komorních orchestrů): Preferuji staré dobré koledy z Moravy a Čech jak zpívané, tak v krásných instrumentálních úpravách. A hudební hostina u nás bude, doufám, letos příjemná. Zkusíme si zahrát  koledy na všechny nástroje, co najdeme: housle, klarinet, kytaru, harmonium a zazpívat aspoň tříhlasně. A samozřejmě si zajdeme poslechnout krásné vánoční skladby a koledy do kostelíku!

Jiří Nekvasil (ředitel Národního divadla moravskoslezského): Nemám moc štědrovečerní hudební preference. A je to spíše dáno mým okolím. Rád jsem, když mi vyjde v čase Vánoc chvíle klidu na poslech Bachova Vánočního oratoria.