Kačenko, pusu! Letitý muzikál má v novém ostravském nastudování nečekaný šmrnc

Ostravská inscenace je připravena podle revidované broadwayské verze muzikálu z roku 1999 a kromě nové instrumentace obsahuje také přidanou Porterovu píseň Mnou se dej teď vést (From This Moment On), která zazněla v České republice vůbec poprvé. Scéna Davea Bensona je účelná a dynamická. Hezké kostýmy Kateřiny Bláhové se částečně inspirovaly u klasické filmové verze, pružná choreografie Denisy Kubášové zdařile pracovala s pohybem a svěžími tanečními prvky.

Režisér Lumír Olšovský a dramaturg Pavel Bár zdůraznili především prvky parodie a satiry, přesto je režie Olšovského v klíčových momentech dramaticky přesvědčivá a zohledňuje kontrastní vyjadřovací prostředky. Předností ostravského nastudování je brilantní překlad Jiřího Joska, který z náročného originálu v blankversu vyabstrahoval půvabné slovní hříčky, které pojímají také ostravský dialekt.

Lada Bělašková jako Lilli Vanessi. (Foto: M. Popelář)

Sobotní druhá premiéra představila pozoruhodné výkony řady protagonistů. Lada Bělašková jako Lilli Vanessi ztělesnila obě protikladné výrazové polohy skvěle. Po herecké stránce byl její výkon suverénně nejzdařilejší. Agresivní, rozčílenou (sluší se dodat, že právem) i pokornou a přemoženou (před tím surově zmlácenou) Lilli si Bělašková skutečně vychutnala do nejsubtilnějšího i nejbrutálnějšího gesta, až jsem měl místy strach, že přijde o hlas. Ten by bylo dobré příště trochu více šetřit, protože v některých krajních (vysokých) pěveckých polohách ji mírně limitoval. Přesto pro mne byl zpěv Bělaškové v celkovém kontextu k ostatním výkonům velice příjemným překvapením.

Přesvědčivým hereckým projevem potěšil Tomáš Savka jako Fred Graham. Savkovi dvojrole svědčila náramně, pěvecky představil to nejlepší ze svého bohatého rejstříku, ohlídal si i hereckou stránku ve „vážnějších“ partiích muzikálu. Roman Harok v roli Billa Calhouna nejvíc pobavil prvním číslem, kdy se vrací z nočního tahu v podroušeném stavu. Po pěvecké stránce bych od něj očekával lepší provedení.

Z inscenace Kiss Me, Kate. (Foto: Martin Popelář)

Nesporně skvěle se uvedla v roli Lois Linnové Natálie Tichánková, jejíž postava patřila k jedné z nejživotnějších, nejen zvládnutím erotických i naivních atributů role, ale také pečlivou intonací (drobnost v posledním čísle lze odpustit) a nádhernou hlasovou barvou. Roli otce obou dívek si s grácií vystřihnul Josef Novák-Wajda, jehož šišlání a úspornost gest hereckého projevu jen zvýraznila báječné pojetí jeho postavy.

Z dalších osob na sebe strhla největší pozornost dvojice gangsterů v podání Jana Vlase a Juraje Čiernika. Ti postupně rozpoutali uragán gagů, bonmotů, grimas a gest, že jim de facto patřil závěr celého představení. Vlas s Čiernikem se zaměřili na groteskní výrazové prvky a dovedli je k dokonalosti. Jejich společná píseň, kterou zpívali pořád dokola, textově obsáhla dokonce Nohavicovo Až to se mnu sekne, Wimmerovo ostravské poetické kašlání a další nezapomenutelné kousky. Nakonec museli Čiernik s Vlasem zastřelit dirigenta, aby kolovrátková melodie skončila.

Zleva Tomáš Savka, Jan Vlas a Juraj Čiernik. (Foto: M. Popelář)

Zodpovědné výkony podali také další protagonisté Pavel Liška, Jarmila Hašková, Peter Svetlík, Marcel Školout, Adam Živnůstka, Jan Drahovzal, Petr Miller, Roman Žiška a Josef Lekeš. Za zmínku stojí scéna s admirálem Howellem v podání Jana Drahovzala, která měla půvabný kontrast v zobrazení „high society“ a lesku i bídy divadelního světa. Company je v Myronovi tradičně výtečná, také tentokrát byly jejich kreace a čísla zábavné, pestré a oživovaly scénu vtipnými detaily.

Dirigent Kalousek potom, co jej gangsteři Vlas s Čiernikem odpráskli, dohrál v přestrojení s ženskou parukou. Orchestr podal v sobotu dobrý výkon, jednotlivé instrumentální sólové výstupy byly zvládnuty vkusně, v celkovém hudebním pojetí jsem postrádal trochu větší tah na branku a dynamicky mnohotvárnější koncepci. Porterova hudba je podivuhodný slepenec různých vlivů – od blues, swingu a jazzu po venkovskou kutálku. Některé hudební úseky ztratily s léty přitažlivý glanc, což ale samozřejmě není chybou ostravského nastudování.

Scéna z inscenace Kiss Me, Kate. (Foto: Martin Popelář)

V celkovém ohlédnutí je ostravská inscenace Kiss Me, Kate invenční a v mnoha ohledech zábavnou podívanou. Ryze ostravské vsuvky – zejména v podání Vlase a Čiernika – představení nedodávají pachuť provinčnosti, naopak z ní vytvářejí originální a hravou zábavu. A o to především v tomto muzikálu, který nemůže sázet na dramaticky výraznější přesvědčivost, jde především.