Patnáctý ročník soutěže kapel Boom Cup má suverénního vítěze: Dirty Old Dogs

Jako první se na pódiu v pátečním finále předvedli Supersonic ze sousedního Polska. Ti navzdory faktu, že fungují už přes pět let, působili mírně nejistě a nepříliš suverénně. Jejich pódiová prezentace byla podivně strojená a nudná, k jistému uvolnění došlo až ve druhé půlce setu – který se mimochodem zdál být nekonečným. Kdyby místo barevného slaďování svých svršků věnovali více pozornosti způsobům, kterak před lidmi vystupovat zajímavěji a zábavněji, patrně by udělali lépe.

Supersonic ve své tvorbě fúzují šedesátkový rock’n’roll britského střihu s melodickým poprockem, což je model velmi oblíbený i u místních studentských kapel. Je to pochopitelné a lze to snad přičítat jakési žánrové neukotvenosti mladých lidí, kteří se ocitají ve schizofrenní situaci, když chtějí mít najednou silné refrény i pořádné riffy.

Supersonic na finále přišli s kravatami. (Foto: K. Trochtová)

Po celou dobu setu Supersonic jsem přemýšlela, která z těchto dvou poloh u nich byla snesitelnější a na nic jsem nepřišla; s odstupem však tvrdím, že spíše ta tvrdší. Jakkoli mi poprock sám o sobě nevadí, ten v podání Supersonic byl tak zoufale nezajímavý, nicneříkající a bezpohlavní, že to ty kytarové motivy á la Keith Richards občas i zachraňovaly. Abychom si ale rozuměli – ač se zde bavíme o beztvaré a generické hudbě, po muzikantské stránce jde o kolektiv docela nadaných mladých hudebníků. Třeba kytarista Maciej Karwot nejednou překvapil svými invenčními sóly.

Co Supersonic potřebují, je vytyčit si jasný a jednoznačný směr, najít si žánr, ve kterém se budou cítit pohodlně. Pokud to neudělají, nejspíš se nikdy neodrazí od úrovně lepší zábavovky.

Jako druhá finálová kapela nastoupili Dirty Old Dogs z Olomouce. Zpěvákovi a kytaristovi Tomáši Procházkovi stačilo jen otevřít ústa a už měl celý klub kompletně omotaný kolem prstu. Výrazný frontman je ostatně právě tím, co žalostně chybělo polským kolegům. Dirty Old Dogs působili už od začátku naprosto sebejistě, odhodlaně a – co je možná nejdůležitější – přirozeně. Grungeový revival jako žánr neposkytuje příliš prostoru pro experimenty nebo přesahy, ale ono to snad ani nevadí. V době, kdy je vzýváno jakékoli posouvání hranic a překračování pomyslných mantinelů, je poměrně osvěžující poslechnout si konzervativní a až dogmaticky stylu se držící kapelu.

Dirty Old Dogs během finále. (Foto: Kristýna Trochtová)

Inspirace grungeovými velikány devadesátých let byla tak evidentní, že někteří návštěvníci ve vtipu hovořili o Pearl Jam tribute bandu. Já však tvrdím, že Dirty Old Dogs jsou mnohem více než to. Boom Cup už dlouho nezažil skupinu s takovým tahem na branku. Svým dřevním zvukem a určitou razantností v jejich projevu mě Dirty Old Dogs ihned oslovili.

Dobrá, o zvukové ani skladatelské originalitě zde stěží může být řeč, nicméně energie, která sálala z pódia a následně se přetavila v tancující kotel plný fanoušků, byla nezměrná. Dirty Old Dogs vyhráli právem a hanácké metropoli v Ostravě rozhodně neudělali ostudu.

Zpěvák Dirty Old Dogs Tomáš Procházka. (Foto: A. Honus)

Hlasy poroty i posluchačů v Hudebním bazaru se vyslovily pro vítězství olomouckých soutěžících, kteří si tak zahrají na prestižní akci Jump into Colours, jež je může dostat až na samotný festival Colours of Ostrava. Supersonic, kteří skončili druzí, si zahrají na letním festivalu Štěrkovna Music Open.

V rámci Boom Cupu letos kapely soutěžily také o cenu Objev deníku Ostravan.cz, udělenou té nejzajímavější formaci s vazbou na moravskoslezský region bez ohledu na její umístění. Tu získalo velmi mladé jazzrockové duo Long Live Us z Ostravy, které tímto dostává možnost natočit singl ve vyhlášeném nahrávacím studiu Soundpoint. Všem vítězům gratulujeme.

Jazzové duo Long Live Us na semifinále Boom Cupu. (Foto: A. Honus)

Po vyhlášení výsledků publikum ještě jednou roztančil speciální host večera, Jindra Holubec se svými Amigos. Patnáctý Boom Cup skončil více než důstojně a opět pomohl vyplout na povrch několika mladým slibným kapelám.