Ondřej Brzobohatý si v ostravském Gongu hýčkal diváky hity i svižnými novinkami

Pozorovali jste někdy nekonečnou noční oblohu?
Ohromilo vás to naprosté ticho a nesmírnost prostoru?
Poslouchali jste zvuk horského potoka?
Abyste si to mohli uvědomit, vaše mysl musí být klidná.
V takových chvílích musíte odhodit všechny své problémy.
A zapomenout na minulost, budoucnost a na všechno, co znáte.
Jinak se budete dívat a nic neuvidíte.
Budete poslouchat a nic neuslyšíte.
Musíte být naprosto soustředění.
V přítomném okamžiku.

Myšlenky současného německého filozofa a duchovního učitele Eckharta Tollea zazněly do prostorného ticha ostravského Gongu ústy Ondřeje Brzobohatého ještě z reproduktorů. Bylo při nich maličko úzko z toho, co vlastně přijde v následujících minutách. Obnažující otázky současného mystika. Jejich dozvuk přerušilo intro – obdobně magická instrumentální předehra, která zapůsobila jako brána. Vstup do světa, kde jsou věci na svém místě: voda kotví v oceánech a kamenné štíty pevně ční ve vysokých horách. Přesto se v jeho písních zpívá také o rozvrácení a vykořenění jistot. Věci mají vždy svůj rub a líc. Ondřej Brzobohatý to moc dobře ví. A ještě lépe ví, po jaké cestě on sám kráčí.

Hudebník, skladatel, zpěvák, herec a bůhví, jakým talentem ještě obdařený syn legendy českého filmu Radoslava Brzobohatého, se v Gongu představil v zajímavé sestavě: na pravé zadní vyvýšené části pódia trůnily čtyři půvabné dámy, jež tvořily smyčcový kvartet. V opačném rohu seděla čtveřice skvělých dechařů. Klasické složení rockové kapely kytara, basa, bicí (+ perkuse), zpěv a klavír sestavu uzavíralo. Celek, který zapůsobil neobyčejně semknutým výrazem, v němž nebylo místa pro zbytečnosti či nedůstojné pozlátko. Vše bylo přesně na svém místě, právě v tom konkrétním okamžiku!

Jedna z písní, která to potvrdila, zazněla hned po introdukci a její charismatický refrén se pevně vryl do paměti: Mám / svoji vlastní dohodu / že Vám / nehraju v tom podvodu jak žít / a nevěřit na hesla, bude líp / i když úroveň už klesla… a na závěr refrénu zaznělo přesvědčené: Chci jen svůj vnitřní klid.

Z koncertu Ondřeje Brzobohatého v ostravském Gongu. (Foto: Tomáš Nekoranec)

Nebyl by to Ondřej Brzobohatý, kdyby nezúročil také další z vrchovaté míry svých talentů, a sice dar řeči, který zdědil po svém otci. Řeči takové, která si je vědoma dohody, že slova se mají vážit. Proto si vyhradil dosti podstatný čas, aby poděkoval divákům za to, že do Gongu vážili cestu, když mohli nakupovat, gruntovat, péct, prostě dělat milión dalších věcí. „Krásný večer! Je to pro mě naprosto úžasný zážitek být dnes tady.“ To, že je také v jednom zápřahu, nastínil hned vzápětí, když zmínil skládání hudby a produkci pro nové album Richarda Müllera, tvorbu vlastních písní na chystané autorské album apod.

Během následující písně rovněž diváky poprosil, aby zapomněli na všechny problémy: „práci, souseda, nadváhu, podváhu, zkrátka na cokoliv, co vám jenom přináší obavy a strach.“

„Zkusme se naladit na vibraci síly a lásky,“ dodal. Jakkoliv tato slova možná vypadají zvláštně, vyslovena z těch správných úst a mysli jsou naprosto uvěřitelná a smysluplná.

Zazněla i propastná píseň Věštkyně, zahloubená do temné krásy. Věštkyně má nádhernou atmosféru, aranžmá bylo díky smyčcovému kvartetu ohňostrojem nádherně posmutnělých pizzicat a pestrobarevných melodií dechových nástrojů.

„Láska. Téma, které se často zneužívá, nadhodnocuje, nebo podhodnocuje,“ zmínil se také během koncertu Ondřej. V té souvislosti nazval také fenomén esemesek „šílenou infekcí“, díky které si vytváříme spoustu zlých emocí a obav. Následovala jeho situační ukázka, jak vypadá nepochopení často absurdních emotikonů, které Ondřej přesně vystihl, jako pouhý stres a přítěž.

„Jíst, pít a spát. To jsou naše dějiny“, psal kníže moravských básníků Oldřich Mikulášek ve své kultovní básni Vyvolavač. Ondra zpívá podobně v songu Jíst, meditovat, milovat. Není ale spánek podvědomou meditací? A není pití jenom hledáním lásky? Od meditací přikročil vtipem a smíchem prosvícený Brzobohatý k řadě šťavnatých soulových pecek, které kořenil svou energickou hrou na klavír, během níž často hrál a improvizoval vestoje s neskrývaným potěšením a rozkoší. Samozřejmostí byly skvěle zahrané písně Strážcové osudu, Epilog, Sedm a Identity, které vyvolaly velký ohlas publika, stejně jako nové songy Relativity a Universum, svědčící o tom, že hudební tvorba Brzobohatého se vyznačuje špičkovou kvalitou, jež snese srovnání s evropskou produkcí.

Z koncertu Ondřeje Brzobohatého v Ostravě. (Foto: Tomáš Nekoranec)

Poté se samozřejmě přidávalo. Nejprve něžně a pohádkově písní z filmu Anděl páně 2, kterou Ondřej zazpíval pouze za doprovodu výborného a slovně vtipného kytaristy Ondřeje Fišera. Jako by tato píseň prolomila poslední ledy do nějaké krajiny, kde se jen tančí a zpívá. Následující přídavek v podobě energické vypalovačky totiž lidé v Gongu strávili na nohou, tančili a zpívali. Ondřej si tu událost užíval plnými doušky, protože se nemohl s nadšenými diváky rozloučit a vyslal do publika spoustu polibků.

Tak srdečný večer, nacpaný vrchovatě kvalitní hudbou s perfektními instrumentálními výkony, nápaditými aranžemi, skvělými texty a charismatickým zpěvem se málokdy slyší a můžu říci, že to, co člověk slyší z českých mainstreamových rádií (kde se mimochodem jeho hudba příliš nehraje), tomuto nesahá ani po paty, natož po uši! Brzobohatý je v Kristových letech a jakoby na něj dolehla osudovost tohoto věku. Zdá se být připravený na cokoli, mírný, ale současně napěchovaný invencí jako Krakatoa.

Jeho doprovodná kapela vytvořila během koncertu báječnou hudební produkci, jíž dominovaly výkony hráčů na křídlovku, trumpetu, tenor, soprán i altsaxofon. Velmi podstatnou roli měly také dámy ze smyčcového kvarteta v podobě znamenitých melodických linek, jež nebyly do počtu, ale zdařile kolorovaly melodicky svěžími tahy. Také bicí Tomáše Kozelky a basa Jardy Pokorného byly nepřeslechnutelnými konstantami večera.

Ondřej Brzobohatý toho má mnoho na srdci. Je jedním z mála vynikajících umělců svého žánru, je aktuální a vysloveně přínosné mu naslouchat. Za špičkovými výkony a senzační zábavou se totiž skrývá nesmírně chytrý mladý muž, který je schopen ukázat cestu. A je to cesta plná moudrosti. Na chystané album, stejně jako na celé Universum Tour, je důvod se těšit s neskrývanou radostí. Brilantní nedělní koncert Brzobohatého v ostravském Gongu toho byl jasným signálem.